Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.7.12 / dotaz č. 34095
Dobrý den,
plánujeme stavět zděný nízkoenergetický až pasivní dům o užitné ploše cca 130-170m2 s jedním nadzemním podlažím a podkrovím. Chceme stavět subdodavatelsky případně svépomocí, co zvládneme. Nyní řešíme z čeho stavět s ohledem na vlastnosti a cenu a snažíme se získat informace, co by bylo nejlepší. Měli bychom tedy několik dotazů:
1. Jakou zvolit obvodovou zeď? Prováděl jsem výpočty s ohledem na cenu a vlastnosti (cihla nebo porobeton + zateplení). Jako nejlepší varianta mi vychází HELUZ STI 30/HELUZ PLUS 30/POROTHERM 30 Profi + zateplení EPS 20cm nebo víc. Nevím, jestli je obecně možné použít ještě slabší zeď a silnější zateplení nebo použít úplně jiný materiál. Varianta silnější cihlová/porobetonová zeď bez zateplení asi není tak výhodná, ale zase na druhou stranu u zatepleného domu může být údajně problém s vlhkostí (je nutná rekuperace?), rosným bodem atd...
2. Na okna chceme použít trojskla s U kolem 0,7 a řešíme, zda je vhodné využít ještě předokenní rolety či nikoliv.
3. Vytápění jsme původně plánovali pomocí plynového kondenzačního kotle, ale nyní ještě zvažujeme tepelné čerpadlo voda-vzduch. V domě plánujeme vnitřní krb v obývacím pokoji, který bychom využili v zimě občas pro přitápění (napojení na otopnou soustavu). Pro rozvod tepla chceme využít radiátory a v koupelnách podlahové topení. Nyní nevíme, zda se v tomto případě tepelné čerpadlo vyplatí vzhledem k vyšší počáteční investici.
4. Je možné RD postavit bez rekuperace vzduchu nebo je nutná pro splnění energetických hodnot (a kvůli výměně vzduchu v případě zateplení)? V případě, že bychom jí použili, tak dojde k další úspoře energie a promítá se dále do předchozí otázky.
Děkuji za odpověď
plánujeme stavět zděný nízkoenergetický až pasivní dům o užitné ploše cca 130-170m2 s jedním nadzemním podlažím a podkrovím. Chceme stavět subdodavatelsky případně svépomocí, co zvládneme. Nyní řešíme z čeho stavět s ohledem na vlastnosti a cenu a snažíme se získat informace, co by bylo nejlepší. Měli bychom tedy několik dotazů:
1. Jakou zvolit obvodovou zeď? Prováděl jsem výpočty s ohledem na cenu a vlastnosti (cihla nebo porobeton + zateplení). Jako nejlepší varianta mi vychází HELUZ STI 30/HELUZ PLUS 30/POROTHERM 30 Profi + zateplení EPS 20cm nebo víc. Nevím, jestli je obecně možné použít ještě slabší zeď a silnější zateplení nebo použít úplně jiný materiál. Varianta silnější cihlová/porobetonová zeď bez zateplení asi není tak výhodná, ale zase na druhou stranu u zatepleného domu může být údajně problém s vlhkostí (je nutná rekuperace?), rosným bodem atd...
2. Na okna chceme použít trojskla s U kolem 0,7 a řešíme, zda je vhodné využít ještě předokenní rolety či nikoliv.
3. Vytápění jsme původně plánovali pomocí plynového kondenzačního kotle, ale nyní ještě zvažujeme tepelné čerpadlo voda-vzduch. V domě plánujeme vnitřní krb v obývacím pokoji, který bychom využili v zimě občas pro přitápění (napojení na otopnou soustavu). Pro rozvod tepla chceme využít radiátory a v koupelnách podlahové topení. Nyní nevíme, zda se v tomto případě tepelné čerpadlo vyplatí vzhledem k vyšší počáteční investici.
4. Je možné RD postavit bez rekuperace vzduchu nebo je nutná pro splnění energetických hodnot (a kvůli výměně vzduchu v případě zateplení)? V případě, že bychom jí použili, tak dojde k další úspoře energie a promítá se dále do předchozí otázky.
Děkuji za odpověď
Dobrý den,
vaše dotazy jsou logické a běžné, ale je třeba si uvědomit, že každé stavební řešení má své výhody a své nevýhody a odpověď na otázku co je nejlepší pro stavbu pasivních nebo nízkoenergetických domů neexistuje. Kromě tepelnětechnických vlastností je totiž nutné respektovat další hlediska jako jsou konstrukční, ekonomická, ale třeba i hygienická, atd. Z těchto všech různých pohledů pak vznikají různé názory a pak samozřejmě co výrobce, realizační firma, projektant nebo investor, to jiný názor. Zásadní však je, že návrh pasivního domu nelze provádět bez potřebných odborných znalostí a zkušeností, a proto vám ihned na začátku doporučuji zadat návrh domu zkušenému projektantovi, který vám mimo jiné vyhotoví alespoň jednoduchý energetický model budoucího domu, kde můžete simulovat i různé způsoby vytápění a ekonomické efektivnosti a v konečném důsledku vypracuje také průkaz energetickjé náročnosti budov, kde budete mít deklarovánu energetickou kvalitu vašeho domu.
Volba obvodové stěny je jednou z typických ukázek jak různě odlišné názory existují. Dá se však obecně konstatovat, že dostatečně silná tepelně izolační vrstva z lehkého izolačního materiálu z vnější strany domu a dostatečná akumulační hmota nosného materiálu z vnitřní strany je vhodný způsob. Poměr obou vrstev je pak nutné volit s ohledem na konkrétní druhy materiálu a s ohledem na požadovaný součinitel prostupu tepla v kontextu celkových tepelně technických vlastností celého domu. pro toto posouzení a optimalizaci pak projektant použije výpočet např. tepelného štítku dle ČSN 730540. Vámi navržená skladba bude mít součinitel prostupu tepla někde kolem 0,165 W/m2*K v závislosti na druhu PPS a volbě koeficientů pro tepelné mosty korekce součinitele U dle uvedené normy. Bude tak správně nižší než doporučený součinitel, který je 0,25 W/m2*K. Váš projektant musí posoudit všechny konstrukce stavby nejenom s ohledem na uvedený součinitel prostupu tepla, ale i na jiné požadavky dle uvedené normy, jako je např. povrchová teplota a také vámi zmiňovaná vlhkost a rosný bod. Z tohoto pohledu pak může skutečně vyplynout použití EPS 20 cm na vámi uvedené keramické zdivo jako problém a může být vhodnější volit jiný izolační materiál s vyšším faktorem difusního odporu. Nelze to však obecně konstatovat, neboť i např. různé typy omítek a lepidel toto mohou značně ovlivnit. Pro vaši informaci ještě uvádím, že pro návrh konstrukce a výpočtu kondenzace par v konstrukcích v rodinných domcích nehraje vliv způsob větrání domu. Vychází se totiž z obecné logiky, že vlhkost v domě je cca 50 % a pro tento návrh konstrukcí je na vás jak budete budovu větrat, zda neefektivně ručně otevíráním oken nebo nuceně např. s využitím rekuperace. Důležité je si říci, že dům bez vyřešeného větrání nelze navrhnout a je to častá chyba návrhu rodinných domů. Pokud se týká použití rekuperace, tak si nedovedu představit, že by projektant dokázal odpovědně prokázat, že má dům pasivní charakter bez použití nuceného větrání s účinnou rekuperací. Obdobně to bude platit i pro nízkoenergetický dům. Je třeba si uvědomit, že dostatečné hygienické větrání tvoří třeba 50 % (číslo prosím neberte jako dogma) potřeby tepla domu a tedy řešení pouze tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí a jejich nekonečné zateplování není řešením, protože se pořád řeší jen 50 % energie pro vytápění nebo v létě i pro chlazení. Z hygienického pohledu je si třeba také uvědomit, že kvalitně provedený dům je velmi těsný a z pohledu dostatečnosti hygienického větrání vlastně "vzduchotěsný".
Primární použití předokenních rolet je pro letní provoz pro odstínění nadměrných tepelných zisk z oslunění. Pro pasivní i nízkoenergetický dům je totiž nutné řešit i letní režim a mimo jiné se počítá tzv. zimní a letní stabilita, aby nedocházelo k nadměrným teplotním výkyvům uvnitř místnosti při změnách venkovních teplot a oslunění. Nutnost nebo vhodnost použití rolet pro letní režim tak vyjde v závislosti na celkovém řešení domu, orientaci výplní, charakteru výplní, použití jiných přirozených nebo umělých stínících prostředků jako např. slunolamy nebo i přesahy střech, říms, nadpraží oken, atd. V zimním období pak zatažené rolety samozřejmě zlepšují tepelnětechnické vlastnosti oken.
Použití vnitřního krbu považuji za technický "oříšek". Je nutné si uvědomit, že potřeby tepla pro vytápění pasivního, ale i nízkoenergetického domu jsou velmi malé a najít krb, který by měl takto malý výkon, dokázal se efektivně regulovat a ještě vhodně distribuovat tepelnou energii bude velký problém. Firmy dodávající krby vám běžně navrhnou krb 10 a více kW, když vaše potřeby mohou být jen několik jednotek kW. Po zatopení se pak nedá v místnosti s krbem vydržet a musíte trvale větrat. Řešení tak pravděpodobně povede k hledání krbu, který bude mít velmi malý výkon a dokáže předat téměř veškeré teplo do topné vody a topná voda bude akumulována v dostatečně nadimenzovaných nádržích s ohledem na vaši představu o využívání krbu. Ekonomickou vhodnost takové investice je pak nutno individuálně posoudit.
Jednotlivé energetické vlivy a ekenomickou výhodnost tepelného čerpadla je nutno posoudit v energetickém modelu vždy na konkrétní stavbu. Dělání obecných závěrů by mohlo být velmi zavádějící a chybné. Ono již jen určit jaké všechny náklady jsou na stavbu kondenzačního kotle bývá problém. Většinou to nebývá jen samotný kotel, ale i rozvod plynu a odkouření. Na druhé straně u tepelného čerpadla je pak výhodný tarif odběru elektřiny i pro ostatní spotřeby v domě a toto vše nelze posoudit na základě vámi zaslaných informací a bez znalostí třeba i budoucího způsobu užívání domu. U některých kondenzačních kotlů pak může být problém i nutnost regulace od velmi malých výkonů s celkově malým výkonem kotle a řada výrobců toto neřeší. Přestože nechci dělat obecné závěry z našich zkušeností a s ohledem na dlouhodobé využívání rodinného domu se většinou jevilo jako energeticky a provozně nákladově vhodnější tepelné čerpadlo, a to i přes větší prvotní investici. Otázka se tak většinou redukovala, na to zda investor si tuto investici může dovolit udělat.
S pozdravem,
Ing. Jaroslav Stáňa, DiS.
SEAP Rokycany s. r. o.
vaše dotazy jsou logické a běžné, ale je třeba si uvědomit, že každé stavební řešení má své výhody a své nevýhody a odpověď na otázku co je nejlepší pro stavbu pasivních nebo nízkoenergetických domů neexistuje. Kromě tepelnětechnických vlastností je totiž nutné respektovat další hlediska jako jsou konstrukční, ekonomická, ale třeba i hygienická, atd. Z těchto všech různých pohledů pak vznikají různé názory a pak samozřejmě co výrobce, realizační firma, projektant nebo investor, to jiný názor. Zásadní však je, že návrh pasivního domu nelze provádět bez potřebných odborných znalostí a zkušeností, a proto vám ihned na začátku doporučuji zadat návrh domu zkušenému projektantovi, který vám mimo jiné vyhotoví alespoň jednoduchý energetický model budoucího domu, kde můžete simulovat i různé způsoby vytápění a ekonomické efektivnosti a v konečném důsledku vypracuje také průkaz energetickjé náročnosti budov, kde budete mít deklarovánu energetickou kvalitu vašeho domu.
Volba obvodové stěny je jednou z typických ukázek jak různě odlišné názory existují. Dá se však obecně konstatovat, že dostatečně silná tepelně izolační vrstva z lehkého izolačního materiálu z vnější strany domu a dostatečná akumulační hmota nosného materiálu z vnitřní strany je vhodný způsob. Poměr obou vrstev je pak nutné volit s ohledem na konkrétní druhy materiálu a s ohledem na požadovaný součinitel prostupu tepla v kontextu celkových tepelně technických vlastností celého domu. pro toto posouzení a optimalizaci pak projektant použije výpočet např. tepelného štítku dle ČSN 730540. Vámi navržená skladba bude mít součinitel prostupu tepla někde kolem 0,165 W/m2*K v závislosti na druhu PPS a volbě koeficientů pro tepelné mosty korekce součinitele U dle uvedené normy. Bude tak správně nižší než doporučený součinitel, který je 0,25 W/m2*K. Váš projektant musí posoudit všechny konstrukce stavby nejenom s ohledem na uvedený součinitel prostupu tepla, ale i na jiné požadavky dle uvedené normy, jako je např. povrchová teplota a také vámi zmiňovaná vlhkost a rosný bod. Z tohoto pohledu pak může skutečně vyplynout použití EPS 20 cm na vámi uvedené keramické zdivo jako problém a může být vhodnější volit jiný izolační materiál s vyšším faktorem difusního odporu. Nelze to však obecně konstatovat, neboť i např. různé typy omítek a lepidel toto mohou značně ovlivnit. Pro vaši informaci ještě uvádím, že pro návrh konstrukce a výpočtu kondenzace par v konstrukcích v rodinných domcích nehraje vliv způsob větrání domu. Vychází se totiž z obecné logiky, že vlhkost v domě je cca 50 % a pro tento návrh konstrukcí je na vás jak budete budovu větrat, zda neefektivně ručně otevíráním oken nebo nuceně např. s využitím rekuperace. Důležité je si říci, že dům bez vyřešeného větrání nelze navrhnout a je to častá chyba návrhu rodinných domů. Pokud se týká použití rekuperace, tak si nedovedu představit, že by projektant dokázal odpovědně prokázat, že má dům pasivní charakter bez použití nuceného větrání s účinnou rekuperací. Obdobně to bude platit i pro nízkoenergetický dům. Je třeba si uvědomit, že dostatečné hygienické větrání tvoří třeba 50 % (číslo prosím neberte jako dogma) potřeby tepla domu a tedy řešení pouze tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí a jejich nekonečné zateplování není řešením, protože se pořád řeší jen 50 % energie pro vytápění nebo v létě i pro chlazení. Z hygienického pohledu je si třeba také uvědomit, že kvalitně provedený dům je velmi těsný a z pohledu dostatečnosti hygienického větrání vlastně "vzduchotěsný".
Primární použití předokenních rolet je pro letní provoz pro odstínění nadměrných tepelných zisk z oslunění. Pro pasivní i nízkoenergetický dům je totiž nutné řešit i letní režim a mimo jiné se počítá tzv. zimní a letní stabilita, aby nedocházelo k nadměrným teplotním výkyvům uvnitř místnosti při změnách venkovních teplot a oslunění. Nutnost nebo vhodnost použití rolet pro letní režim tak vyjde v závislosti na celkovém řešení domu, orientaci výplní, charakteru výplní, použití jiných přirozených nebo umělých stínících prostředků jako např. slunolamy nebo i přesahy střech, říms, nadpraží oken, atd. V zimním období pak zatažené rolety samozřejmě zlepšují tepelnětechnické vlastnosti oken.
Použití vnitřního krbu považuji za technický "oříšek". Je nutné si uvědomit, že potřeby tepla pro vytápění pasivního, ale i nízkoenergetického domu jsou velmi malé a najít krb, který by měl takto malý výkon, dokázal se efektivně regulovat a ještě vhodně distribuovat tepelnou energii bude velký problém. Firmy dodávající krby vám běžně navrhnou krb 10 a více kW, když vaše potřeby mohou být jen několik jednotek kW. Po zatopení se pak nedá v místnosti s krbem vydržet a musíte trvale větrat. Řešení tak pravděpodobně povede k hledání krbu, který bude mít velmi malý výkon a dokáže předat téměř veškeré teplo do topné vody a topná voda bude akumulována v dostatečně nadimenzovaných nádržích s ohledem na vaši představu o využívání krbu. Ekonomickou vhodnost takové investice je pak nutno individuálně posoudit.
Jednotlivé energetické vlivy a ekenomickou výhodnost tepelného čerpadla je nutno posoudit v energetickém modelu vždy na konkrétní stavbu. Dělání obecných závěrů by mohlo být velmi zavádějící a chybné. Ono již jen určit jaké všechny náklady jsou na stavbu kondenzačního kotle bývá problém. Většinou to nebývá jen samotný kotel, ale i rozvod plynu a odkouření. Na druhé straně u tepelného čerpadla je pak výhodný tarif odběru elektřiny i pro ostatní spotřeby v domě a toto vše nelze posoudit na základě vámi zaslaných informací a bez znalostí třeba i budoucího způsobu užívání domu. U některých kondenzačních kotlů pak může být problém i nutnost regulace od velmi malých výkonů s celkově malým výkonem kotle a řada výrobců toto neřeší. Přestože nechci dělat obecné závěry z našich zkušeností a s ohledem na dlouhodobé využívání rodinného domu se většinou jevilo jako energeticky a provozně nákladově vhodnější tepelné čerpadlo, a to i přes větší prvotní investici. Otázka se tak většinou redukovala, na to zda investor si tuto investici může dovolit udělat.
S pozdravem,
Ing. Jaroslav Stáňa, DiS.
SEAP Rokycany s. r. o.