Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.12.12 / dotaz č. 37704
Dobrý den,
chci se zeptat, chci stavět bungalov a chci se přiblížit pasivnímu domu. Zdi budou z 24 heluzu a 18 cm polystyrenu. Střecha valbová a bude z dřevěných vazníků. Podhled jsem chtěl dělat ze sádrokartonu + parotěsná folie a tepelná izolace. Chci se zeptat, jestli je to dobré řešení nebo mám udělat podhled z něčeho jiného, třeba z ekopanelu, který je určitě více vzduchotěsný nebo se mýlím? Děkuji za info
chci se zeptat, chci stavět bungalov a chci se přiblížit pasivnímu domu. Zdi budou z 24 heluzu a 18 cm polystyrenu. Střecha valbová a bude z dřevěných vazníků. Podhled jsem chtěl dělat ze sádrokartonu + parotěsná folie a tepelná izolace. Chci se zeptat, jestli je to dobré řešení nebo mám udělat podhled z něčeho jiného, třeba z ekopanelu, který je určitě více vzduchotěsný nebo se mýlím? Děkuji za info
Vážený pane,
stěny pasivního domu by měly mít součinitel prostupu tepla okolo 0,11 W/m2.K. Ve vašem případě to je asi 0,13 W/m2.K. Samozřejmě teplo z tomu uniká i podlahou a stropem a okny - i zde je třeba použít dostatečnou tloušťku izolace.
U pasivních domů je třeba dosáhnout těsnosti pod 0,6 h-1. Jinak klesá účinnost rekuperace větracího systému. Vzduchotěsnou vrstvu může tvořit omítka vnitřních stěn. Pokud bude strop z dřevěných vazníků, je možné vzduchotěsnou vrstvu vytvořit z desek OSB. Pozor, různé výrobky mají různou těsnost! Dobré zkušenosti jsou např. s deskami Kronospan. Výrobci desek obvykle těsnost neuvádí, z praxe ale je vyzkoušené, že těsnost koreluje s faktorem difuzního odporu (mí). Je tedy vhodné volit desky s co nejvyšší hodnotou mí = 200 až 300.
Desky sádrokartonu nemají dostatečnou těsnost, jako vzduchotěsná vrstva se zásadně nepoužívají.
Pro tzv. ekopanely (desky z lisované slámy) nemáme informace o průvzdušnosti, dá se ale odhadnout podle faktoru difuzního odporu (mí). Podle výrobce je u těchto panelů mí = 13,1, což je 20x menší než u OSB desek. I vzhledem ke struktuře panelu se dá předpokládat, že těsnost nebude dostatečná. Ekopanely mají různé výhody, ale jako vzduchotěsnou vrstvu je nemůžeme doporučit.
Jinou možností je vytvořit vzduchotěsnou vrstvu z parotěsné zábrany. V obou případech je třeba důkladně přelepit spoje desek nebo pásů parotěsné zábrany. Problematické je pak napojení stropu na stěny a příčky - je třeba zajistit spoj speciální páskou, aby byl těsný jak proti pronikání vzduchu, tak vodní páry. Totéž platí u prostupů - komíny potrubí, elektroinstalace atd. Na stavbě je velké riziko proražení parotěsné, resp. vzduchotěsné vrstvy. Proto bychom doporučili např tuto skladbu (od půdy k interiéru): tepelná izolace, parotěsná fóliová izolace, nosné desky (OSB desky, prkna nebo ekopanely), sádrokartonový podhled. Konkrétní skladbu by měl projektant prověřit výpočtem z hlediska kondenzace vlhkosti v konstrukci.
Přejeme úspěšně dokončený dům!
J. Beranovský, K. Srdečný
stěny pasivního domu by měly mít součinitel prostupu tepla okolo 0,11 W/m2.K. Ve vašem případě to je asi 0,13 W/m2.K. Samozřejmě teplo z tomu uniká i podlahou a stropem a okny - i zde je třeba použít dostatečnou tloušťku izolace.
U pasivních domů je třeba dosáhnout těsnosti pod 0,6 h-1. Jinak klesá účinnost rekuperace větracího systému. Vzduchotěsnou vrstvu může tvořit omítka vnitřních stěn. Pokud bude strop z dřevěných vazníků, je možné vzduchotěsnou vrstvu vytvořit z desek OSB. Pozor, různé výrobky mají různou těsnost! Dobré zkušenosti jsou např. s deskami Kronospan. Výrobci desek obvykle těsnost neuvádí, z praxe ale je vyzkoušené, že těsnost koreluje s faktorem difuzního odporu (mí). Je tedy vhodné volit desky s co nejvyšší hodnotou mí = 200 až 300.
Desky sádrokartonu nemají dostatečnou těsnost, jako vzduchotěsná vrstva se zásadně nepoužívají.
Pro tzv. ekopanely (desky z lisované slámy) nemáme informace o průvzdušnosti, dá se ale odhadnout podle faktoru difuzního odporu (mí). Podle výrobce je u těchto panelů mí = 13,1, což je 20x menší než u OSB desek. I vzhledem ke struktuře panelu se dá předpokládat, že těsnost nebude dostatečná. Ekopanely mají různé výhody, ale jako vzduchotěsnou vrstvu je nemůžeme doporučit.
Jinou možností je vytvořit vzduchotěsnou vrstvu z parotěsné zábrany. V obou případech je třeba důkladně přelepit spoje desek nebo pásů parotěsné zábrany. Problematické je pak napojení stropu na stěny a příčky - je třeba zajistit spoj speciální páskou, aby byl těsný jak proti pronikání vzduchu, tak vodní páry. Totéž platí u prostupů - komíny potrubí, elektroinstalace atd. Na stavbě je velké riziko proražení parotěsné, resp. vzduchotěsné vrstvy. Proto bychom doporučili např tuto skladbu (od půdy k interiéru): tepelná izolace, parotěsná fóliová izolace, nosné desky (OSB desky, prkna nebo ekopanely), sádrokartonový podhled. Konkrétní skladbu by měl projektant prověřit výpočtem z hlediska kondenzace vlhkosti v konstrukci.
Přejeme úspěšně dokončený dům!
J. Beranovský, K. Srdečný
Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt tisk