Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.4.15 / dotaz č. 56710
Dobrý den,
rozhoduji se pro materiály a způsob výstavby pasivního domu. Měl bych na Vás tyto otázky:
A. Jaký materiál je dle Vašeho názoru lepší pro pasivní dům, cihla nebo porobeton? Oba materiály by byly zatepleny kontaktním EPS. Je z hlediska vzduchotěsnosti obálky lepší porobeton (při zohlednění vnitřních instalací el.+vzduchotechnika)? Z četnosti výstavby PD jsem viděl spíše porobeton. Vápenopískové cihly z hlediska větší náročnosti při výstavbě (váha, nutnost jeřábu apod.) raději vypouštím.
B. Co říkáte na předsazenou montáž oken do EPS? Na řadě míst jsem se dočetl, že s ní bývá velká starost, časem okna klesají. Není lepší rám alespoň z části opřít o zdivo? Je možné uvést odkaz, kde je řešen detail či možnosti a způsoby bezpečného kotvení?
C. Pokud bude dům zděný s monolitickým stropem a pod ním půjde vzduchotechnika, bude nutné provést záklop stropů, nejčastěji sádrokartonem. Viděl jsem i řešení s použitím EPS 5cm, případně XPS, který nahrazoval s perlinkou, lepidlem a štukem sádrokarton. Skladba zevnitř by tedy byla: štuk, perlinka + lepidlo, EPS, mezera 1 cm, parotěsná zábrana, rošt, mezera 20 cm pro instalaci vzduchotechniky, příp. el. a samotný monolitický strop. Jak takovou skladbu hodnotíte? Obávali byste se nějaké kondenzace vlhkosti mezi parozábranou a EPS?
D. Jak se díváte na topný systém pro PD z ekonomického pohledu (pořizovací x provozní náklady) - volili byste raději plynový kondenzační kotel nebo elektrokotel, oba s podlahovým vytápěním? A co se týká vzduchotechniky a ohřevu vody, jaké byste volili řešení, opět z ekonomického pohledu: NILAN VGU 250 vs. NILAN VPL 15 K top + el. bojler?
Děkuji za rady, podněty, odkazy,
hezký den.
rozhoduji se pro materiály a způsob výstavby pasivního domu. Měl bych na Vás tyto otázky:
A. Jaký materiál je dle Vašeho názoru lepší pro pasivní dům, cihla nebo porobeton? Oba materiály by byly zatepleny kontaktním EPS. Je z hlediska vzduchotěsnosti obálky lepší porobeton (při zohlednění vnitřních instalací el.+vzduchotechnika)? Z četnosti výstavby PD jsem viděl spíše porobeton. Vápenopískové cihly z hlediska větší náročnosti při výstavbě (váha, nutnost jeřábu apod.) raději vypouštím.
B. Co říkáte na předsazenou montáž oken do EPS? Na řadě míst jsem se dočetl, že s ní bývá velká starost, časem okna klesají. Není lepší rám alespoň z části opřít o zdivo? Je možné uvést odkaz, kde je řešen detail či možnosti a způsoby bezpečného kotvení?
C. Pokud bude dům zděný s monolitickým stropem a pod ním půjde vzduchotechnika, bude nutné provést záklop stropů, nejčastěji sádrokartonem. Viděl jsem i řešení s použitím EPS 5cm, případně XPS, který nahrazoval s perlinkou, lepidlem a štukem sádrokarton. Skladba zevnitř by tedy byla: štuk, perlinka + lepidlo, EPS, mezera 1 cm, parotěsná zábrana, rošt, mezera 20 cm pro instalaci vzduchotechniky, příp. el. a samotný monolitický strop. Jak takovou skladbu hodnotíte? Obávali byste se nějaké kondenzace vlhkosti mezi parozábranou a EPS?
D. Jak se díváte na topný systém pro PD z ekonomického pohledu (pořizovací x provozní náklady) - volili byste raději plynový kondenzační kotel nebo elektrokotel, oba s podlahovým vytápěním? A co se týká vzduchotechniky a ohřevu vody, jaké byste volili řešení, opět z ekonomického pohledu: NILAN VGU 250 vs. NILAN VPL 15 K top + el. bojler?
Děkuji za rady, podněty, odkazy,
hezký den.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
K otázce A:
Pokud je plánováno finální kontaktní zateplení na bázi EPS lze obecně pasivní dům postavit z jakéhokoli typu stavebního materiálu. Každý má pak své výhody a nevýhody.
Vápenopísková cihla je výborná především pro svou velkou hmotnost z hlediska tepelné stability domu, protože zajišťuje snad nejlepší možnou akumulaci tepla po betonu. Rovněž akustika výborná, neboť má vysoké hodnoty vzduchové neprůzvučnosti Rw. Nevýhodou je cena, která je u zdiva v tloušťce 240 mm tuším vyšší než obdobné pálené nosné cihly. Proto se vyrábí i blok v tloušťce 175 mm, který je levnější. Takovou konstrukci musí dobře posoudit statik, do výšky dvou nadzemních podlaží obvykle vyhoví.
Pálená cihla by byla použita patrně nosného typu v tloušťce kolem 25 cm, dle statiky. Zde je obdobné hodnocení, jako u vápenopískových bloků s tím, že hmotnost, tepelná kapacita i tepelná vodivosti je o něco jiná, ale funguje to podobně. Cihla je poměrně paropropustná a jako izolant se jeví vhodněji minerální vata, ale ta může být i na VPC.
Pórobeton je jiný. Vlivem nízké hmotnosti je akusticky horší a polystyrén mu nepřidá. Schopnost akumulace je malá. Výhoda spočívá jen ve snadné manipulaci a v tom, že materiál již sám poměrně dobře izoluje, takže tloušťka zateplení bude menší. Tím se dá patrně ušetřit, což může být důvod častého použití kombinace, která jinak výhodná až moc není.
Vzduchotěsnost bude zajištěna především kvalitně provedenou vnitřní omítkou a těsnícími prvky ve spárách (okna apod.). Instalace v obvodových zdech v omítce vzduchotěsnost zhorší. Použít lze vzduchotěsné elektroinstalační krabice.
K otázce B:
Rám může být předsazen před zdivo jen zčásti, ale i v tom případě je potřeba použít dostatečné kotevní prvky. Problém spíše nastává u větších a hmotnějších výplní, kde by nebylo od věcí, aby kotevní prvky posoudil statik. Na webu je k nalezení x příkladů předsazené montáže (např. Illbruck, Ejot, Slavona a další). Většinou jsou zaměřeny na provedení těsnění připojovací spáry a zateplení detailu, ale je nutno zvážit tuhost a počet kotev, vhodný typ – ocel, kompozit apod. a způsob správného kotvení do nosné konstrukce – typ chemické kotvy, hloubka apod. podle charakteru zdiva (děrované, lehčené, beton?).
K otázce C:
A co to bude za strop? Pod plochou střechou? Pak bude tepelná izolace střechy na monolitickém stropě nahoře a rozvody VZT můžou být skryty pod obyčejným sádrokartonovým podhledem. Parotěsnící vrstva skladby bude nad betonovou deskou pod tepelnou izolací střechy (které bude jistě hodně), proč by měla být parozábrana ještě pod nosným stropem? Obdobně by to bylo se stropem pod nevytápěnou půdou a problém se zateplením by nastal jen v případě, že by vzduchotechnika měla být na půdě. Pokud jde o vzhled stropu, lze použít nátěry s přísadou plniva, nebo sádrokarton provést s perlinkou ve štuku aby byla struktura. Popisované řešení s EPS mi přijde zbytečně komplikované.
K otázce D:
Pasivní dům by se měl prakticky obejít bez zdroje tepla a tak se při minimální tepelné ztrátě (1 až 2 kW) a roční potřebě tepla na vytápění do 1500 kWh připouští jako zdroj i levný elektrokotel. Nevýhodou je zde vysoká primární energie. Pokud je tepelná potřeba větší, je řešením tepelné čerpadlo s akumulační nádrží a vždy doporučovaný solární systém. Uváděné typy vzduchotechnických jednotek s aktivní rekuperací jsou možné, u ohřevu TUV bych se přimluvil i tak za slunce. Investice do plynového kondenzačního kotle mi přijde vysoká a návratnost nastává při větší spotřebě plynu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
K otázce A:
Pokud je plánováno finální kontaktní zateplení na bázi EPS lze obecně pasivní dům postavit z jakéhokoli typu stavebního materiálu. Každý má pak své výhody a nevýhody.
Vápenopísková cihla je výborná především pro svou velkou hmotnost z hlediska tepelné stability domu, protože zajišťuje snad nejlepší možnou akumulaci tepla po betonu. Rovněž akustika výborná, neboť má vysoké hodnoty vzduchové neprůzvučnosti Rw. Nevýhodou je cena, která je u zdiva v tloušťce 240 mm tuším vyšší než obdobné pálené nosné cihly. Proto se vyrábí i blok v tloušťce 175 mm, který je levnější. Takovou konstrukci musí dobře posoudit statik, do výšky dvou nadzemních podlaží obvykle vyhoví.
Pálená cihla by byla použita patrně nosného typu v tloušťce kolem 25 cm, dle statiky. Zde je obdobné hodnocení, jako u vápenopískových bloků s tím, že hmotnost, tepelná kapacita i tepelná vodivosti je o něco jiná, ale funguje to podobně. Cihla je poměrně paropropustná a jako izolant se jeví vhodněji minerální vata, ale ta může být i na VPC.
Pórobeton je jiný. Vlivem nízké hmotnosti je akusticky horší a polystyrén mu nepřidá. Schopnost akumulace je malá. Výhoda spočívá jen ve snadné manipulaci a v tom, že materiál již sám poměrně dobře izoluje, takže tloušťka zateplení bude menší. Tím se dá patrně ušetřit, což může být důvod častého použití kombinace, která jinak výhodná až moc není.
Vzduchotěsnost bude zajištěna především kvalitně provedenou vnitřní omítkou a těsnícími prvky ve spárách (okna apod.). Instalace v obvodových zdech v omítce vzduchotěsnost zhorší. Použít lze vzduchotěsné elektroinstalační krabice.
K otázce B:
Rám může být předsazen před zdivo jen zčásti, ale i v tom případě je potřeba použít dostatečné kotevní prvky. Problém spíše nastává u větších a hmotnějších výplní, kde by nebylo od věcí, aby kotevní prvky posoudil statik. Na webu je k nalezení x příkladů předsazené montáže (např. Illbruck, Ejot, Slavona a další). Většinou jsou zaměřeny na provedení těsnění připojovací spáry a zateplení detailu, ale je nutno zvážit tuhost a počet kotev, vhodný typ – ocel, kompozit apod. a způsob správného kotvení do nosné konstrukce – typ chemické kotvy, hloubka apod. podle charakteru zdiva (děrované, lehčené, beton?).
K otázce C:
A co to bude za strop? Pod plochou střechou? Pak bude tepelná izolace střechy na monolitickém stropě nahoře a rozvody VZT můžou být skryty pod obyčejným sádrokartonovým podhledem. Parotěsnící vrstva skladby bude nad betonovou deskou pod tepelnou izolací střechy (které bude jistě hodně), proč by měla být parozábrana ještě pod nosným stropem? Obdobně by to bylo se stropem pod nevytápěnou půdou a problém se zateplením by nastal jen v případě, že by vzduchotechnika měla být na půdě. Pokud jde o vzhled stropu, lze použít nátěry s přísadou plniva, nebo sádrokarton provést s perlinkou ve štuku aby byla struktura. Popisované řešení s EPS mi přijde zbytečně komplikované.
K otázce D:
Pasivní dům by se měl prakticky obejít bez zdroje tepla a tak se při minimální tepelné ztrátě (1 až 2 kW) a roční potřebě tepla na vytápění do 1500 kWh připouští jako zdroj i levný elektrokotel. Nevýhodou je zde vysoká primární energie. Pokud je tepelná potřeba větší, je řešením tepelné čerpadlo s akumulační nádrží a vždy doporučovaný solární systém. Uváděné typy vzduchotechnických jednotek s aktivní rekuperací jsou možné, u ohřevu TUV bych se přimluvil i tak za slunce. Investice do plynového kondenzačního kotle mi přijde vysoká a návratnost nastává při větší spotřebě plynu.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk