Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.4.15 / dotaz č. 56908
Dobrý den,
chtěl bych Vás poprosit o radu. Chystám se zateplit podlahu půdy, pod níž jsou vytápěné místnosti. Je to klasický strop, krovy, ze spodu desky, rákos a omítka, na krovech z vrchu byly desky, štěrk a půdovky. Půdovky se štěrkem jsou oddělány, vrchní desky také. Mám v plánu koupit skelnou vatu v rolích 150mm. Teď se mi jedná o parozábranu. Původně jsem ji chtěl dát na dno spodních desek přes krovy, ale mám obavy, aby mi ty krovy nezačaly vlhnout a plesnivět. Právě po přečtení různých diskuzích jsem se dostal do pasti a nevím kudy kam. Ještě mě i napadlo, dát parozábranu na dno spodních desek přes krovy, pak dát vatu a přesah dát přes boky na vatu a na horu vaty dát další parozábranu. Přesahy zalepit hliníkovou izolepou. Tím pádem by ty krovy zůstaly vzdušné. Z vrchu na trámy bych chtěl vrátit ty sundané desky. Pokud by to šlo, tak bych nerad zvedal podlahu půdy, už tak není moc vysoký prostor. Ten je určen na odložení sezónních věcí.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne,
chtěl bych Vás poprosit o radu. Chystám se zateplit podlahu půdy, pod níž jsou vytápěné místnosti. Je to klasický strop, krovy, ze spodu desky, rákos a omítka, na krovech z vrchu byly desky, štěrk a půdovky. Půdovky se štěrkem jsou oddělány, vrchní desky také. Mám v plánu koupit skelnou vatu v rolích 150mm. Teď se mi jedná o parozábranu. Původně jsem ji chtěl dát na dno spodních desek přes krovy, ale mám obavy, aby mi ty krovy nezačaly vlhnout a plesnivět. Právě po přečtení různých diskuzích jsem se dostal do pasti a nevím kudy kam. Ještě mě i napadlo, dát parozábranu na dno spodních desek přes krovy, pak dát vatu a přesah dát přes boky na vatu a na horu vaty dát další parozábranu. Přesahy zalepit hliníkovou izolepou. Tím pádem by ty krovy zůstaly vzdušné. Z vrchu na trámy bych chtěl vrátit ty sundané desky. Pokud by to šlo, tak bych nerad zvedal podlahu půdy, už tak není moc vysoký prostor. Ten je určen na odložení sezónních věcí.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď.
S přáním hezkého dne,
Dřevěné konstrukce domů se z hlediska boje s vodní párou provádějí ve dvou systémech - difúzně otevřené a difúzně uzavřené. Starším systémem jsou domy difúzně uzavřené. V těch je nosná konstrukce domu od vnitřku domu oddělena zcela neprodyšnou fólií (běžně se používá termín parozábrana) a od vnějšího prostředí vrstvou neprodyšné tepelné izolace - typicky polystyrénu, takže by dřevo mělo být teoreticky zcela v suchu. Prakticky je ale obtížné zajistit, aby fólie byla skutečně neporušená, ve spojích spolehlivě přelepena apod.
Modernějším způsobem je umožnit páře odchod z domu na molekulární úrovni - difúzně stěny otevřít. Místo parozábrany se používá tzv. parobrzda (dřevotřískové nebo jinak OSB desky), která povoluje určité ‘dýchání’ domu a propouští molekuly vody z vnitřku budovy ven. Protože se tedy trochu vlhkosti dostává k nosné dřevěné konstrukci, musí být z vnější strany stěny umožněno její následné odpařování. Veškeré vnější vrstvy stěny a zejména tepelné izolace musí být propustné. Zásadní chybou by bylo použití polystyrénu, musí se izolovat dražším materiálem - prodyšnou minerální vatou nebo dřevovláknitými deskami. I omítka musí být paropropustná.
V případě, že stropní prostor dodatečně zateplíme, je nutné mít v konstrukci parotěsnou zábranu. Ta se umisťuje co nejblíže k vytápěnému prostoru a to buď do podhledu (pod budoucím zatepleným stropem - pokud to lze) či přímo pod minerální izolaci kladenou na strop.
U staveb s železobetonovou stropní konstrukcí, která nevykazuje vady či praskliny, lze často konstatovat, že tato konstrukce je sama o sobě do jisté míry parotěsná. V případě že konstrukce parotěsnou funkci plní, je použití další parozábrany zbytečné (do jaké míry je původní konstrukce parotěsná lze zjistit pomocí Blower door testu). V ostatních případech (trámové stropy, stropy vykazující praskliny a poruchy atd.) je ale parozábrana nutná vždy, v těchto případech lze použít například chytrou parobrzdu.
závěr: dal bych parobrzdu na dno desek a přes krovy
Modernějším způsobem je umožnit páře odchod z domu na molekulární úrovni - difúzně stěny otevřít. Místo parozábrany se používá tzv. parobrzda (dřevotřískové nebo jinak OSB desky), která povoluje určité ‘dýchání’ domu a propouští molekuly vody z vnitřku budovy ven. Protože se tedy trochu vlhkosti dostává k nosné dřevěné konstrukci, musí být z vnější strany stěny umožněno její následné odpařování. Veškeré vnější vrstvy stěny a zejména tepelné izolace musí být propustné. Zásadní chybou by bylo použití polystyrénu, musí se izolovat dražším materiálem - prodyšnou minerální vatou nebo dřevovláknitými deskami. I omítka musí být paropropustná.
V případě, že stropní prostor dodatečně zateplíme, je nutné mít v konstrukci parotěsnou zábranu. Ta se umisťuje co nejblíže k vytápěnému prostoru a to buď do podhledu (pod budoucím zatepleným stropem - pokud to lze) či přímo pod minerální izolaci kladenou na strop.
U staveb s železobetonovou stropní konstrukcí, která nevykazuje vady či praskliny, lze často konstatovat, že tato konstrukce je sama o sobě do jisté míry parotěsná. V případě že konstrukce parotěsnou funkci plní, je použití další parozábrany zbytečné (do jaké míry je původní konstrukce parotěsná lze zjistit pomocí Blower door testu). V ostatních případech (trámové stropy, stropy vykazující praskliny a poruchy atd.) je ale parozábrana nutná vždy, v těchto případech lze použít například chytrou parobrzdu.
závěr: dal bych parobrzdu na dno desek a přes krovy