Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

21.7.16 / dotaz č. 70620
Dobrý den, Chtěl bych Vás poprosit zda by jste mi mohl poradit, případně vysvětlit jak je to u vytápění pasivních domů. Jako úplný začátečník v tomto tématu jsem byl pověřen úkolem sestavit tři návrhy na vytápění pro pasivní typoví dům, ovšem nevím kde začít. Co jsem si pročítal různá fóra a recenze pochopil jsem, že pasivní dům musí mít rekuperaci ( nejspíše se dá taktéž použít jako druhořadé vytápění?), ale dle mého určitě nestačí vytopit celý rodinný dům. Poprosil bych Vás tedy zda máte čas a možnost napsat mi o tomto tématu více, jaké druhy vytápění pasivu mohou být a co jednotlivé druhy obnáší, co vše potřebují, jaké možnosti jsou nejlepší atd.. Případně napsat co lze u pasivního domu a co nelze, na jakém principu co pracuje. Byl bych Vám velice vděčný a pokud Vám to časové důvody nedovolí byl bych vděčný i za kontakt na někoho, kdo by mi s tímto problémem poradil.


Vážený pane,

děkuji, že jste využil služeb naší poradny. V České republice termínem pasivní domy označujeme stavby a domy s měrnou potřebou tepla na vytápění nižší než 20 kWh/m2 energeticky vztažné plochy za rok. Celková spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů pak nesmí překročit 90 kWh/m2 za rok. V konkrétních podmínkách dotačních programů pak mohou být požadavky ještě přísnější. Pro dosažení takto nízkých hodnot spotřeby energie je nezbytné stavbu optimalizovat tak, aby pro pokrytí vlastní energetické potřeby v maximální míře využívala existující zdroje tepla v budově a solární zisky. Kromě masivní tepelně izolační obálky a kvalitních oken je nezbytné vybavit stavbu větracím zařízením (VZT) s rekuperací tepla a zároveň zajistit dostatečnou těsnost stavby, aby toto zařízení pracovalo efektivně. Žádné zařízení však nepracuje se 100% účinností. Ztracenou energii je potřeba doplňovat. U menšího pasivního rodinného domu se mělo jednat o tepelnou ztrátu mezi 2,5-4,5kW. Systém vytápění musí být optimalizován na požadovanou tepelnou ztrátu a musí umožňovat pružnou regulaci topení podle aktuální potřeby v jednotlivých místnostech. Při zachování těchto požadavků lze různé otopné systémy navzájem kombinovat.

V případě existence větracího systému se nabízí možnost dohřevu přiváděného vzduchu – teplovzdušného vytápění. Má-li být teplovzdušné vytápění jediným zdrojem tepla, musí být systém (VZT jednotka) vybaven cirkulačním okruhem, kde je vnitřní vzduch dohříván na požadovanou teplotu. V takovém případě teplovzdušné vytápění pokrývá celou tepelnou ztrátu domu. Rozvody VZT jsou pochopitelně složitější a množství přepravovaného vzduchu větší, než u samotného větracího systému. Také nelze zcela samostatně nastavovat teplotu pro jednotlivé místnosti.

Další možností je instalace klasického teplovodního systému ústředního vytápění s nízkým teplotním spádem s regulací. Otopná tělesa budou mít velikost odpovídající tepelné ztrátě jednotlivých místností. Alternativou jsou samozřejmě i systémy stěnového/podlahového teplovodního vytápění (pouze s malým objemem topného média).

Další možností je využití elektrických přímotopů (stěnové/podlahové rohože) nebo sálavých panelů. Systém se dobře reguluje, není cenově náročný, vyžádá si ale další investice do dalších technologií z obnovitelných zdrojů (kombinace el. topení s krbovými kamny, tepelným čerpadlem nebo FV elektrárnou).

Je-li hlavním zdrojem energie pro vytápění elektřina, je obvykle nutné snížit spotřebu energie z neobnovitelných zdrojů instalací tepelného čerpadla nebo fotovoltaické elektrárny.
Společně s vytápěním je nutné řešit i přípravu teplé vody – opět s využitím obnovitelných zdrojů (termické solární kolektory, FV elektrárna, tepelné čerpadlo).

Detailně lze jednotlivé systémy porovnat při osobní konzultaci. Termín konzultace doporučuji domluvit předem (telefonicky, e-mailem).

Přeji hezký den.
Odpovídá:  Mgr.A. Miroslav Misař - EKIS Jihlava M. Misař tisk