Internetová poradna i-EKIS / odpověď
16.8.16 / dotaz č. 71130
Dobrý den,
ráda bych se zeptala na Váš názor na částečné zateplení domu.
Jedná se o sto let starý přízemní domek (cihlové zdi tl.50cm), který byl před rokem podříznut - kvůli vzlínající zemní vlhkosti a byla vložena hydroizolace. Letos chceme přistavět nové patro a chceme ponechat pro jistotu přízemí bez zateplení (aby nevznikaly plísně atd.) a zateplit jen nové konstrukce v patře (střechu a ytong podezdívku a štíty). Jedná se o vhodné a šetrné řešení? Necheme přízemí domu uškodit tím, že v něm tu vlhkost uzavřeme..
Děkuji moc předem za Vás názor.
ráda bych se zeptala na Váš názor na částečné zateplení domu.
Jedná se o sto let starý přízemní domek (cihlové zdi tl.50cm), který byl před rokem podříznut - kvůli vzlínající zemní vlhkosti a byla vložena hydroizolace. Letos chceme přistavět nové patro a chceme ponechat pro jistotu přízemí bez zateplení (aby nevznikaly plísně atd.) a zateplit jen nové konstrukce v patře (střechu a ytong podezdívku a štíty). Jedná se o vhodné a šetrné řešení? Necheme přízemí domu uškodit tím, že v něm tu vlhkost uzavřeme..
Děkuji moc předem za Vás názor.
Dobrý den,
Děkuji za dotaz. Pokud bylo provedeno podříznutí domu s dodatečnou vrstvou hydroizolace s očekávaným výsledkem a vzlínající vlhkost se podařilo odstranit, nemělo by být zateplení přízemní části domu problémem. Je ale vhodné zajistit souvislou hydroizolační vrstvu pod celým půdorysem objektu, tedy i pod podlahou na terénu, což z Vašeho popisu přímo nevyplývá. Mírné riziko v zateplení pouze druhého podlaží lze totiž spatřit v rozdílných vlastnostech použitých materiálů z hlediska teplotní roztažnosti, kdy zdivo přízemí bude mít na rozdíl od zateplené konstrukce z plynosilikátových tvárnic odlišné vlastnosti a podmínky působení teplot na konstrukci a mohou tak ve výsledku v těchto místech na fasádě vznikat trhliny.
Za předpokladu, že se tedy podaří zabránit vnikání vlhkosti z podloží bych se dodatečného zateplení zdiva přízemí nebál a pro zateplení také použil spíše minerální vlnu, která je propustnější vodním parám než polystyren. Důležité je také řešit detail v soklové části a pokud možno zateplit také konstrukci soklu pod úroveň terénu tak, aby se předešlo prochládání v těchto místech, což by opět přineslo riziko kondenzace a vzniku plísní. Samozřejmostí k předejití problémům s vlhkostí a riziku růstu plísní potom musí být důsledná výměna vzduchu (lze zajistit také systémem nuceného větrání) a dostatečné vytápění objektu.
Přeji správné rozhodnutí a spokojené bydlení.
S pozdravem, Petr Šrutka
Děkuji za dotaz. Pokud bylo provedeno podříznutí domu s dodatečnou vrstvou hydroizolace s očekávaným výsledkem a vzlínající vlhkost se podařilo odstranit, nemělo by být zateplení přízemní části domu problémem. Je ale vhodné zajistit souvislou hydroizolační vrstvu pod celým půdorysem objektu, tedy i pod podlahou na terénu, což z Vašeho popisu přímo nevyplývá. Mírné riziko v zateplení pouze druhého podlaží lze totiž spatřit v rozdílných vlastnostech použitých materiálů z hlediska teplotní roztažnosti, kdy zdivo přízemí bude mít na rozdíl od zateplené konstrukce z plynosilikátových tvárnic odlišné vlastnosti a podmínky působení teplot na konstrukci a mohou tak ve výsledku v těchto místech na fasádě vznikat trhliny.
Za předpokladu, že se tedy podaří zabránit vnikání vlhkosti z podloží bych se dodatečného zateplení zdiva přízemí nebál a pro zateplení také použil spíše minerální vlnu, která je propustnější vodním parám než polystyren. Důležité je také řešit detail v soklové části a pokud možno zateplit také konstrukci soklu pod úroveň terénu tak, aby se předešlo prochládání v těchto místech, což by opět přineslo riziko kondenzace a vzniku plísní. Samozřejmostí k předejití problémům s vlhkostí a riziku růstu plísní potom musí být důsledná výměna vzduchu (lze zajistit také systémem nuceného větrání) a dostatečné vytápění objektu.
Přeji správné rozhodnutí a spokojené bydlení.
S pozdravem, Petr Šrutka