Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.10.17 / dotaz č. 88135
Dobrý den,
chystáme se koupit menší rodinný domek, dřív byl užívaný jako rekreační objekt. Jeho užitná plocha 60 m2, má přízemí a podkroví, celkem 5 místností, v přízemí i v podkroví koupelna, byl postaven v 80. letech. Je vytápěn přímotopy, energetická náročnost G. Máte prosím představu, kolik nás asi bude stát topení za rok? Jsme 4členná rodina a nevím, jestli topení přímotopy nebude příliš nákladné? Děkujeme.
chystáme se koupit menší rodinný domek, dřív byl užívaný jako rekreační objekt. Jeho užitná plocha 60 m2, má přízemí a podkroví, celkem 5 místností, v přízemí i v podkroví koupelna, byl postaven v 80. letech. Je vytápěn přímotopy, energetická náročnost G. Máte prosím představu, kolik nás asi bude stát topení za rok? Jsme 4členná rodina a nevím, jestli topení přímotopy nebude příliš nákladné? Děkujeme.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Uvádíte užitnou plochu domku 60 m2 s tím, že má 2 koupelny a 5 místností. Je-li to opravdu užitná plocha, tedy součet ploch všech místností na obou podlažích, vychází plocha cca 10 m2 na jednu obytnou místnost. Pak by to byl domek opravdu malý na půdorysu cca 6 x 7 m.
Uvedená energetická náročnost třídy G nesvědčí o dobrých izolačních vlastnostech obvodových konstrukcí, vychází patrně z průkazu energetické náročnosti budovy (PENB), který asi máte k dispozici.
V jeho textu by se našly i některé další údaje, ze kterých by se dalo vyčíst, jaká je jeho roční potřeba tepla na vytápění. Bez těchto údajů se jen velmi těžko a velmi zhruba odhaduje tepelná ztráta.
V případě, že by tepelná ztráta byla k 10 kW, vychází roční potřeba tepla na vytápění cca 17 000 kWh a to při dodržení minimální hygienické potřeby větrání okny. Při plném vytápění elektrickými přímotopy 16 hodin denně po celou topnou sezónu by náklady mohly být ke 40 000 Kč. Údaj o roční potřebě tepla na vytápění je uveden v protokolu průkazu energetické náročnosti budovy. Pak to lze poměrem porovnat.
Obecně jednoznačně platí, že náklady vytápění elektricky přímotopně je v současné době nejdražší způsob. Za spotřebovanou 1 kWh na vytápění při výše uvedené roční spotřebě reálně zaplatíte cca 2,65 Kč a to v přímotopné sazbě (se započtením stálé platby za jistič apod.). Lišit se může cena za dodávku, kde si můžete zvolit jiného dodavatele. Pohyb celkové ceny bude tak plus mínus 10%.
Porovnání dodavatelů lze provést pomocí internetových kalkulaček, například na webu ERÚ (Energetický regulační úřad).
Výhodou přímotopné sazby může být optimalizace ostatních nákladů za spotřebovanou elektrickou energii, především na ohřev teplé vody a vaření, které se vejde do hodin poskytované sazby (obvykle 20 až 22).
Porovnání cen energií pro různá topná média naleznete také na www.eccb.cz a to v záložce poradenství – ceny energie. Jako výhodnější se v tom případě jeví například přechod na tepelné čerpadlo s cenou 1 kWh od 1 do 1,3 Kč. To ale znamená vybudovat otopnou soustavu s radiátory apod.
Pokud by se na základě ceny zvažoval přechod na jiné topné médium, lze určitě doporučit jako první krok, zamyslet se nad možnostmi snížení energetické potřeby domu vhodně navrženým zateplením. Dům s minimální tepelnou potřebou a dobrými izolace lze snad nějak „uživit“ elektrickou energií. Musel by se ale pohybovat po zateplení v kategorii alespoň nízkoenergetického standardu.
Další možností je využití některého z možných obnovitelných zdrojů, v úvahu připadá solární instalace. Ta však bude dobře sloužit především v letním období, tedy pro ohřev vody, pro vlastní vytápění její přínos nemusí být tak velký a znamená rovněž spíše přechod na otopný teplovodní systém. Další možností je využití fotovoltaiky pro vlastní výrobu energie, lze získat i dotaci, nicméně problém současné doby je ve vysokých pořizovacích nákladech, především bateriového úložiště.
V neposlední řadě pak pořízení kamen na dřevo.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Uvádíte užitnou plochu domku 60 m2 s tím, že má 2 koupelny a 5 místností. Je-li to opravdu užitná plocha, tedy součet ploch všech místností na obou podlažích, vychází plocha cca 10 m2 na jednu obytnou místnost. Pak by to byl domek opravdu malý na půdorysu cca 6 x 7 m.
Uvedená energetická náročnost třídy G nesvědčí o dobrých izolačních vlastnostech obvodových konstrukcí, vychází patrně z průkazu energetické náročnosti budovy (PENB), který asi máte k dispozici.
V jeho textu by se našly i některé další údaje, ze kterých by se dalo vyčíst, jaká je jeho roční potřeba tepla na vytápění. Bez těchto údajů se jen velmi těžko a velmi zhruba odhaduje tepelná ztráta.
V případě, že by tepelná ztráta byla k 10 kW, vychází roční potřeba tepla na vytápění cca 17 000 kWh a to při dodržení minimální hygienické potřeby větrání okny. Při plném vytápění elektrickými přímotopy 16 hodin denně po celou topnou sezónu by náklady mohly být ke 40 000 Kč. Údaj o roční potřebě tepla na vytápění je uveden v protokolu průkazu energetické náročnosti budovy. Pak to lze poměrem porovnat.
Obecně jednoznačně platí, že náklady vytápění elektricky přímotopně je v současné době nejdražší způsob. Za spotřebovanou 1 kWh na vytápění při výše uvedené roční spotřebě reálně zaplatíte cca 2,65 Kč a to v přímotopné sazbě (se započtením stálé platby za jistič apod.). Lišit se může cena za dodávku, kde si můžete zvolit jiného dodavatele. Pohyb celkové ceny bude tak plus mínus 10%.
Porovnání dodavatelů lze provést pomocí internetových kalkulaček, například na webu ERÚ (Energetický regulační úřad).
Výhodou přímotopné sazby může být optimalizace ostatních nákladů za spotřebovanou elektrickou energii, především na ohřev teplé vody a vaření, které se vejde do hodin poskytované sazby (obvykle 20 až 22).
Porovnání cen energií pro různá topná média naleznete také na www.eccb.cz a to v záložce poradenství – ceny energie. Jako výhodnější se v tom případě jeví například přechod na tepelné čerpadlo s cenou 1 kWh od 1 do 1,3 Kč. To ale znamená vybudovat otopnou soustavu s radiátory apod.
Pokud by se na základě ceny zvažoval přechod na jiné topné médium, lze určitě doporučit jako první krok, zamyslet se nad možnostmi snížení energetické potřeby domu vhodně navrženým zateplením. Dům s minimální tepelnou potřebou a dobrými izolace lze snad nějak „uživit“ elektrickou energií. Musel by se ale pohybovat po zateplení v kategorii alespoň nízkoenergetického standardu.
Další možností je využití některého z možných obnovitelných zdrojů, v úvahu připadá solární instalace. Ta však bude dobře sloužit především v letním období, tedy pro ohřev vody, pro vlastní vytápění její přínos nemusí být tak velký a znamená rovněž spíše přechod na otopný teplovodní systém. Další možností je využití fotovoltaiky pro vlastní výrobu energie, lze získat i dotaci, nicméně problém současné doby je ve vysokých pořizovacích nákladech, především bateriového úložiště.
V neposlední řadě pak pořízení kamen na dřevo.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice