Udržitelná architektura – Katalog šetrných řešení pro budovy Jak dosáhnout uhlíkové neutrality budov?

Změna klimatu, které v současnosti čelíme, je jednou z největších výzev dnešní doby. To, že tato změna je způsobená lidskou činností, a především pak zvyšováním koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, je všeobecně přijímaným faktem napříč vědeckou komunitou. Zvyšující se koncentrace oxid uhličitý (CO2) v atmosféře má za následek rapidní zvyšování teploty planety, které ve své rychlosti nemá v historii obdoby. Budovy a jejich provoz jsou celosvětově zodpovědné za 38 % všech emisí uhlíku. Zároveň jsou však budovy sektorem s nejvyšším potenciálem k nákladově efektivnímu snížení emisí skleníkových plynů a snižování uhlíkové stopy budov tak může být silným nástrojem pro splnění národních klimatických závazků. V rámci životního cyklu budovy byla uhlíková stopa svázána především s provozem budovy, který souvisí s její energetickou efektivitou a se zdroji energie, které budova využívá – u dříve postavených budov tak až 75 % emisí budovy bylo svázáno právě s fází provozu. Tento katalog má proto za cíl představit nejpoužívanější šetrná řešení v budovách a způsob integrovaného navrhování tak, aby osoby zapojené do přípravy projektů budov získaly přehledný a jednoduše srozumitelný zdroj informací, mohly se rozhodnout pro aplikaci daných řešení a dosáhly tak úspory energií i snížení celkového dopadu na životní prostředí.

Konvenční, tzv. lineární plánování, kdy architekt navrhne koncept budovy, následně projektant a další specialisté tento projekt dopracovávají a následně až zhotovitel vybírá konkrétní technologie a řešení, doposud v praxi převládá i přesto, že má mnohá úskalí. Mnoho informací se v takovémto procesu ztrácí, jednotlivé strany nemají prostor spolu otevřeně a komplexně diskutovat nad možnými řešeními, a proto často tento proces bývá poněkud neefektivní. Opačným přístupem může být tzv. integrované navrhování, v rámci něhož jsou architekti, specialisté, projektanti, profesanti, zástupci investora a zhotovitele, popřípadě i budoucí správy či uživatel budovy do projektu zahrnuti už v jeho počáteční fázi a společně v kolaboraci spoluvytvářejí návrh budovy. Tento přístup vyzdvihuje důležitost shromáždit co nejvíce informací o pozemku, technologiích, materiálových řešení, či zkušenostech zhotovitelů a dalších zúčastněných stran, co nejdříve do projektu tak, aby tyto informace bylo možné v rámci návrhu zohlednit. Tím je možné maximalizovat udržitelnost na projektu za vynaložení nejnižších nákladů. Na druhou stranu však tento způsob navrhování vyžaduje větší množství času a financí na počátku projektu, které se však vrátí tím, že se předejde mnoha potenciálním problémům, které by vyvstaly v dalších fázích navrhování.

Tento katalog tak může sloužit jako jeden z podkladů pro diskuse v rámci integrovaného navrhování i na Vašich projektech.