MPO Efekt - energie efektivně
 INFORMAČNÍ PORTÁL Ministerstva průmyslu a obchodu
    O PODPOŘE ENERGETICKÝCH ÚSPOR A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Internetová poradna i-EKIS - Odpověď

tisk

Dobrý den, rekonstruuji cca 70 let starý dům a dělám sdk podhled v přízemí (patro nad je vytápěné) kde bude 8cm vaty kvůli zvukotesnosti a zajímalo by mě zda je třeba dát parotesnou fólii, složení stávajícího stropu je omítka rákos prkna skvara prkna a podlaha v dalším patře. Děkuji za odpoveď.
[ 3.6.19 - dotaz číslo: 108006 - téma: Ostatní ]

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Pro danou stropní konstrukci mezi přízemím a patrem lze usoudit, že se jedná o prostory se shodným režimem vytápění. Pak není žádný zásadní požadavek na tepelnou izolaci v konstrukci. Zároveň lze konstatovat, že průběh teplot v konstrukci se nijak zásadně nemění, resp. teplota je všude prakticky stejná a to jak v průřezu konstrukce, tak v průběhu roku. To ale takto platí určitě v místnostech uvnitř dispozice, ale pokud se jedná o místnosti u obvodové stěny, může to vypadat jinak. Zavěšením podhledu pod stávající strop je vytvořena uzavřená vzduchová dutina, pokud není vyplněna tepelnou izolací zcela. V ní bude teplota vzduchu záviset na tepelně izolační schopnosti sousedící obvodové stěny. Záleží rovněž na tom, jak je v tom místě, tedy uložení stropní konstrukce, řešena tepelná vazba, tedy tepelný most, který teploty v konstrukci může rovněž ovlivnit.
U domů, které mají tepelnou izolaci obvodových stěn malou, pak po osazení podhledu může docházet ke kondenzaci na povrchu obvodové stěny v pruhu mezi sádrokartonem a původním podhledem stropu. Kondenzuje vzdušná vlhkost z interiéru, která se dostává do podhledu. Pak lze jistě vyvodit, že umístění parozábrany zde svůj význam bude mít. Ovšem po pravdě, která parozábrana je provedena 100% dobře. Znamená to velmi pečlivě přelepovat všechny přesahy a spoje a rovněž těsně nalepit fólie na obvodovou konstrukci. Vliv perforací parozábrany lze snížit použitím opravdu kvalitní fólie s vysokým difúzním odporem. Pokud je dům dobře zateplen popsaná rizika jsou minimální.
K vlastnímu záměru vylepšení zvukové izolace je dobré vědět, jaký hluk vlastně chceme řešit.
Co se akustiky týče, jsou zde dvě základní kritéria – schopnost konstrukce tlumit zvuk vznikající v sousedním prostoru (řeč, hudba) a pak tlumit hluk kročejový (klapot, chůze). Na vše jsou normy a odborné výpočty, realita je pak často jiná, většinou vinou nesprávného řešení detailů.
Požadavky na hlukovou izolaci udává ČSN 73 0532, zde se jedná o konstrukci stropu mezi místnostmi buď téhož bytu (v rámci jednoho rodinného domu, nebo možná různých bytů. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost a ochrana proti kročejovému hluku. V praxi se obvykle jedná častěji o rušivý vliv kročejového hluku, nebo oba případy.
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká v sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, v případě konstrukcí dvojitých jde o vzájemný poměr plošných hmotností, správnou volbu šířky vzduchové mezery, materiálu pohlcovače vloženého do mezery apod.
Z hlediska kročejového hluku jde o utlumení kroků nebo zvuku vznikajícího například pádem předmětů na podlahu.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB, v rámci jednoho bytu pak pouze R´W ≥ 42 dB Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o bezpečnostní přirážku cca 3 dB. Pro každý strop je nutno hodnoty spočítat dle konkrétní skladby stropu. I když se bude jednat o tentýž byt, stejně bych doporučil dodržet podmínky přísnější, tedy jako pro dva oddělené byty, někdo je na hluk citlivější a je to pak nepříjemné.
Z popisu úplně nevyplývá přesná skladba konstrukce, ale jedná se o strop patrně dřevěný, trámový, který má dole prkenné podbití s omítkou na rákos. Na trámech pak obvykle bývá fošnový záklop. Pokud mluvíte o škváře, může se jednat o násyp, který je na tomto záklopu a vněm jsou uloženy „polštáře“, tedy trámy, ke kterým je přibitá původní prkenná podlaha. Může to být samozřejmě ještě i trochu jinak, ale kročejově tento typ stropu obvykle nevyhovuje.
Pokud se pod takovou konstrukci stropu zavěsí podhled, jehož součástí bude i zvukový pohlcovač (minerální vata), pak se vytváří akustická konstrukce dvojitá, schopná již tlumit přenášený hluk z horní místnosti. Neboli, o určitou hodnotu se zvýší vzduchová neprůzvučnost Rw (dB). Podhled by měl být zavěšen a proveden podle zásad provádění akustických dodatečných konstrukcí.
Podhled však nemusí fungovat, pokud by se jednalo o kročejový hluk. Kročejový hluk vzniká, jak již naznačeno, v důsledku dynamického zatížení mechanickými nárazy do konstrukce budovy (při chůzi, nahodilým nárazem předmětu na podlahu nebo při manipulaci např. s nábytkem). V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Chvějící se konstrukce vyzařuje zvukové vlny do vzduchu ve vnitřních prostorách objektu (chvění definujeme jako mechanické vlnění v oboru slyšitelného zvuku, tj. 16 až 16 000 Hz). Pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj hluku (na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) je v přímém kontaktu s dělící konstrukcí. Zvuková energie, která vzniká mechanickým nárazem na konstrukci, se přenáší ve formě vibrací a má charakter impulsů. Schopnost konstrukce tento typ hluku tlumit se nazývá kročejová neprůzvučnost.
Kročejová neprůzvučnost starých stropních konstrukcí obecně bývá nízká a zpravidla je třeba k její skladbě navrhnout adekvátní podlahovou konstrukci, která zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělící horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Posuzujeme dle vážené normalizované hladiny kročejového hluku (L’nw ≤ L’wp, ČSN 73 0532).
Z toho plyne, že kročejový hluk lze řešit jen úpravou skladby podlahy, kde se vytváří takzvaná „plovoucí podlahová konstrukce“. Obvykle betonová deska nebo konstrukce suché výstavby z podlahových desek, pod nimiž je tuhá vláknitá deska z minerální vlny. Vzorové skladby i s vypočtenými akustickými hodnotami lze najít na webových stránkách výrobců kročejových vláknitých izolací nebo výrobců podlahových desek. Tyto přístupné technické podklady mohou být dobrou inspirací, jsou zde obrázky s popisem spočtené Rw a Lw., lze si to porovnat apod.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]

© MPO 2008. Kontakt na správce webu:
Realizoval: EkoWATT. Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect