Internetová poradna i-EKIS / odpověď
9.8.19 / dotaz č. 109291
V bytovém domě z r.1927, cihla, se projevují dva druhy vlhkosti. Jednak vzlínavá zemní v suterénu domu, proti které hodláme bojovat bez stavebních zásahů elektonickým způsobem, který nabízí např. firma OsmoDry nebo ELEKTROFYZIKA (a jistě i další).
Kromě toho se v domě , kde jsou vyměněna okna, ale není zateplen, vyskytuje v jednom bytě v rohu místnosti situované na severovýchod mimořádná vlhkost , která se v zimním odobí zásadně zvyšuje a rozšiřuje se její rozsah od rohu místnosti na jednu stranu k oknu, mnohem výrazněji však na opačnou přiléhající stěnu, která sousedí s dalším domem (je tam určitě dilatační stavební spára, mezera). Drobné vlhkosti, s touto nesrovnatelné, se projevují i v některých dalších bytech. Do jaké míry obyvatelé dodržují režim správného topení a větrání nelze spolehlivě ověřit, každý má nároky na teplotu v bytě, způsob a intenzitu větrání atd. jiný a osvěta věc neřeší.
V roce 2012 jsme provedli termodiagnostické měření (Atelier DEK), které prokázalo obecně velké úniky tepla, nikoli však mimořádné v dotčeném bytě.
Náš dotaz: jaký je spolehlivý způsob zjištění důvodu vlhkosti v bytech, resp. identifikace konstrukčních prvků, které by mohly způsobovat vznik tepelných mostů ? Mohli byste nám doporučit odborníky na tento problém ?
Kromě toho se v domě , kde jsou vyměněna okna, ale není zateplen, vyskytuje v jednom bytě v rohu místnosti situované na severovýchod mimořádná vlhkost , která se v zimním odobí zásadně zvyšuje a rozšiřuje se její rozsah od rohu místnosti na jednu stranu k oknu, mnohem výrazněji však na opačnou přiléhající stěnu, která sousedí s dalším domem (je tam určitě dilatační stavební spára, mezera). Drobné vlhkosti, s touto nesrovnatelné, se projevují i v některých dalších bytech. Do jaké míry obyvatelé dodržují režim správného topení a větrání nelze spolehlivě ověřit, každý má nároky na teplotu v bytě, způsob a intenzitu větrání atd. jiný a osvěta věc neřeší.
V roce 2012 jsme provedli termodiagnostické měření (Atelier DEK), které prokázalo obecně velké úniky tepla, nikoli však mimořádné v dotčeném bytě.
Náš dotaz: jaký je spolehlivý způsob zjištění důvodu vlhkosti v bytech, resp. identifikace konstrukčních prvků, které by mohly způsobovat vznik tepelných mostů ? Mohli byste nám doporučit odborníky na tento problém ?
Dobrý den,
ke vzniku kondenzace na chladných površích a následné tvorby plísní dochází v domech ze dvou důvodů - a) není zajistěno dostatečné větrání vnitřního prostředí, a dochází tak k nárůstu vlhkosti vzduchu v domě (pozn. objem vodní páry ve vnitřním vzduchu cca 6-10x vyšší oproti objemu vodní páry ve venkovním vzduchu v zimním období), b) obvodové konstrukce nejsou zatepleny, tj. jejich povrchová teplota je nízká (u venkovní stěny z cihel plných pálených, tl. 450 mm + 20 mm omítka z každé strany, je při venkovní teplotě - 12 °C vnitřní teplota povrchu stěny 14,3 °C).
Ke kondenzaci vodní páry z vnitřního vzduchu dojde na povrchu stěny, pokud je její teplota pod teplotou rosného bodu. Pro představu - vzduch s teplotou 20 °C a relativní vlhkostí 60 % má teplotu rosného bodu 12 °C. Tzn. že v tomto případě by vnitřní teplota potvrchu stěny (viz výše, tj. 14,3 °C) byla vyšší, a na této stěně nedocházelo ke kondenzaci. Nicméně, pokud by ve stěně byl tepelný most (tzn. ve stěně z cihly plné pálené by byl např. betonový překlad, který je oproti cihle více tepelně vodivý), tak potom může povrchová teplota stěny v tomto místě (tep. mostu) poklesnout pod těch zmíněných 12 °C (teplota rosného bodu pro výše uvedené podmínky vnitřního vzduchu) a pak již dojde ke kondenzaci vodní páry na tomto povrchu.
Pokud by se relativní vlhkost vzduchu v místnosti zvýšila (např. vařením, sprchováním) na 70 %, tak teplota rosného bodu vzroste na 14,4 °C, tak na stěně s teplotou 14,3 °C, již bude docházet ke kondenzaci.
To jak píšete, že nejvyšší vlhkost/kondenzace na stěně je u stěny, která sousedí s dalším domem, kde je dilatační spára, mezera - tam je možné, že obvodová stěna bude mít menší tloušťku, tj. menší tepelný odpor, nižší vnitřní povrchovou teplotu stěny a tudíž vyšší náchylnost na kondenzaci. A zároveň je na severovýchod, kde severní strana je více náchylná než strana jižní, kde dochází k jejímu částečnému prohřátí od slunce.
Jaké je řešení? A) Zateplení domu (což ne vždy je možné, tj. jak např. píšete, že je jen mezera k sousednímu domu), a zvýšení tak teploty povrchu vnitřních stěn. B) Větrání domu (přirozené, nucené), a snížení tak množství vodní páry ve vzduchu, tj. snížení rosného bodu.
Způsob zjištění důvodu vlhkosti v bytech - ideálně osazení datalogeru (snímače teploty a vlhkosti vnitřního vzduchu se záznamníkem) v dané místnosti a k tomu vedení záznamu o pobytu osob a denních činnostech. A změření vnitřní povrchové teploty stěn v zimním období (např. infračerveným teploměrem) a teploty venkovního vzduchu, příp. počítačové namodelování stěny v programu umožňující 2D vedení tepla. Vyhodnocení, s využitím H-X diagramu. Ohledně zjištění tepelných mostů by v zimním období šlo provést termografické měření.
Osoby/instituce touto problematikou se zabývající - stavební, příp. i strojní, fakulty zabývající se stavební fyzikou, příp. technickým zařízením budov a vnitřním prostředím; firmy zabývající se stavební fyzikou, energetikou budov, technikou prostředí.
Snad pro Vás bude moje odpověď srozumitelná, v případě, že budete potřebovat upřesnit, tak mě kontaktujte.
S pozdravem, Pavel Adam
ke vzniku kondenzace na chladných površích a následné tvorby plísní dochází v domech ze dvou důvodů - a) není zajistěno dostatečné větrání vnitřního prostředí, a dochází tak k nárůstu vlhkosti vzduchu v domě (pozn. objem vodní páry ve vnitřním vzduchu cca 6-10x vyšší oproti objemu vodní páry ve venkovním vzduchu v zimním období), b) obvodové konstrukce nejsou zatepleny, tj. jejich povrchová teplota je nízká (u venkovní stěny z cihel plných pálených, tl. 450 mm + 20 mm omítka z každé strany, je při venkovní teplotě - 12 °C vnitřní teplota povrchu stěny 14,3 °C).
Ke kondenzaci vodní páry z vnitřního vzduchu dojde na povrchu stěny, pokud je její teplota pod teplotou rosného bodu. Pro představu - vzduch s teplotou 20 °C a relativní vlhkostí 60 % má teplotu rosného bodu 12 °C. Tzn. že v tomto případě by vnitřní teplota potvrchu stěny (viz výše, tj. 14,3 °C) byla vyšší, a na této stěně nedocházelo ke kondenzaci. Nicméně, pokud by ve stěně byl tepelný most (tzn. ve stěně z cihly plné pálené by byl např. betonový překlad, který je oproti cihle více tepelně vodivý), tak potom může povrchová teplota stěny v tomto místě (tep. mostu) poklesnout pod těch zmíněných 12 °C (teplota rosného bodu pro výše uvedené podmínky vnitřního vzduchu) a pak již dojde ke kondenzaci vodní páry na tomto povrchu.
Pokud by se relativní vlhkost vzduchu v místnosti zvýšila (např. vařením, sprchováním) na 70 %, tak teplota rosného bodu vzroste na 14,4 °C, tak na stěně s teplotou 14,3 °C, již bude docházet ke kondenzaci.
To jak píšete, že nejvyšší vlhkost/kondenzace na stěně je u stěny, která sousedí s dalším domem, kde je dilatační spára, mezera - tam je možné, že obvodová stěna bude mít menší tloušťku, tj. menší tepelný odpor, nižší vnitřní povrchovou teplotu stěny a tudíž vyšší náchylnost na kondenzaci. A zároveň je na severovýchod, kde severní strana je více náchylná než strana jižní, kde dochází k jejímu částečnému prohřátí od slunce.
Jaké je řešení? A) Zateplení domu (což ne vždy je možné, tj. jak např. píšete, že je jen mezera k sousednímu domu), a zvýšení tak teploty povrchu vnitřních stěn. B) Větrání domu (přirozené, nucené), a snížení tak množství vodní páry ve vzduchu, tj. snížení rosného bodu.
Způsob zjištění důvodu vlhkosti v bytech - ideálně osazení datalogeru (snímače teploty a vlhkosti vnitřního vzduchu se záznamníkem) v dané místnosti a k tomu vedení záznamu o pobytu osob a denních činnostech. A změření vnitřní povrchové teploty stěn v zimním období (např. infračerveným teploměrem) a teploty venkovního vzduchu, příp. počítačové namodelování stěny v programu umožňující 2D vedení tepla. Vyhodnocení, s využitím H-X diagramu. Ohledně zjištění tepelných mostů by v zimním období šlo provést termografické měření.
Osoby/instituce touto problematikou se zabývající - stavební, příp. i strojní, fakulty zabývající se stavební fyzikou, příp. technickým zařízením budov a vnitřním prostředím; firmy zabývající se stavební fyzikou, energetikou budov, technikou prostředí.
Snad pro Vás bude moje odpověď srozumitelná, v případě, že budete potřebovat upřesnit, tak mě kontaktujte.
S pozdravem, Pavel Adam
Odpovídá: Ing., Ph.D. Pavel Adam - EKIS Brno, OPTIMALIZACE BUDOV tisk