Internetová poradna i-EKIS / odpověď
3.1.22 / dotaz č. 134639
Dobrý den,
je nutné přerušovat vertikální tepelný tok mezi základovou deskou (založení na základových pasech s izolací nad základovou deskou) a "obyčejným" keramickým zdivem (Heluz UNI 300 mm či např. KM BETA PB-300-B-Z-P15 s U ~ 0.49)? Obvodové zdivo a sokl budou zatepleny, nicméně nevím, jak významný bude tepelný tok mezi zeminou, základovou deskou a zdivem ve svislém (vertikálním) směru.
Pokud je vhodné tepelný most přerušit, jaký způsob byste doporučili?
U VPC se doporučuje pěnové sklo (desky jsou však velmi drahé) či použití porobetonu (který má však nižší pevnost v tlaku a nevím, zda lze kombinovat s cihelným blokem).
Děkuji
je nutné přerušovat vertikální tepelný tok mezi základovou deskou (založení na základových pasech s izolací nad základovou deskou) a "obyčejným" keramickým zdivem (Heluz UNI 300 mm či např. KM BETA PB-300-B-Z-P15 s U ~ 0.49)? Obvodové zdivo a sokl budou zatepleny, nicméně nevím, jak významný bude tepelný tok mezi zeminou, základovou deskou a zdivem ve svislém (vertikálním) směru.
Pokud je vhodné tepelný most přerušit, jaký způsob byste doporučili?
U VPC se doporučuje pěnové sklo (desky jsou však velmi drahé) či použití porobetonu (který má však nižší pevnost v tlaku a nevím, zda lze kombinovat s cihelným blokem).
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Přerušení tepelného mostu je důležité. Ve Vašem případě se jedná o dvouvrstvé zdivo s tím, že nosná stěna bude provedena v malé tloušťce (dané statickými požadavky, plánováno 30 cm) a vnější zateplení, bezpochyby silnější vrstvou kontaktně lepeného izolantu.
Je samozřejmé, že na tepelnou izolaci stěny bude navazovat zateplení soklové části, přetažené pod terén minimálně 80 cm. V případě XPS lze doporučit minimálně 10 cm, ale spíše je vhodné přidat na 16 cm a to v závislosti na tloušťce zateplení stěny a plánovanou velikost odskočení soklu dovnitř. Obvykle tak 4 cm. Pokud tedy detail nebude řešen ještě jinak, například obkladem a podobně.
Toto opatření zabezpečí vedení tepelného toku do přilehlé zeminy z boku, není ale dokonalé ve vztahu k zemině pod domem.
Málo platné, v tomto případě je použití pěnového skla a dostatečné pevnosti v tlaku nejlepším řešením detailu. Výrobci Vámi uvedených stavebních systémů jsou si této skutečnosti vědomi a nabízejí ve svých technických podkladech náhražková řešení.
V případě keramického systému je uváděn detail s použitím tvarovky 2in1 broušená. Při tloušťce zdiva 30 cm tedy 30 2in1 broušená vyplněná pěnovým polystyrénem. Dochází tedy k určitému ne úplně dokonalému, ale celkem solidnímu omezení tepelného toku ve svislém směru. Nutné je posouzení statika, neboť tyto vylehčené cihly mají pevnost P10 (pevnost v tlaku uvádí výrobce 10 MPa). Na to potřeba brát zřetel především tam, kde se nachází koncentrace namáhání v místě pilířů (mezi balkonovými okny apod.) na nosných obvodových zdech. Někde tedy může v běžném zdivu vyhovět, ale někde ne.
Tento typ detailu je uváděn i v technické příručce výrobce. Je potřeba dát pozor na vlhkost při provádění, cihlám v zakládací řadě rozhodně nesvědčí, pokud „stojí“ na základové desce ve vodě. Obzvláště platí i pro druhou alternativu výrobce pálených cihel, kde je výplň vatou. Tam mají i speciálně impregnované tvarovky pro zakládací řadu.
Pokud jde o vápenopískový systém, tuším, že tento výrobce měl (nebo snad ještě má) v sortimentu pro zakládací řadu tvarovky s názvem – označením „Therm“ s tepelnou vodivostí 0,28 W/m.K. a pevnostní třídou 20 N/mm2. Tam je pevnost poměrně dobrá, pro RD asi dostačující všude. Opět není 100%, ale vedení tepla omezuje.
V případě porobetonu bychom asi nenašli nějaký zásadní argument proti té kombinaci, kromě již zmíněnému riziku nasáknutí zakládací řady. Z tohoto důvodu rovněž známý výrobce porobetoných prvků uvádí v sortimentu zakládací tvárnici s názvem „Start“, které jsou částečně hydrofobizované. Mají ale zřejmě o něco menší pevnost (5 N/mm2), resp. je nutno opět pozorně staticky posoudit napětí v tlaku v nejvíce namáhaných místech zdiva. Tepelná vodivost je uváděna 0,137 W/m.K. V technické specifikaci výrobce uvádí, že jsou určeny i pro založení zdiva z vápenopískových nebo keramických cihel, nejen pórobetonových.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Přerušení tepelného mostu je důležité. Ve Vašem případě se jedná o dvouvrstvé zdivo s tím, že nosná stěna bude provedena v malé tloušťce (dané statickými požadavky, plánováno 30 cm) a vnější zateplení, bezpochyby silnější vrstvou kontaktně lepeného izolantu.
Je samozřejmé, že na tepelnou izolaci stěny bude navazovat zateplení soklové části, přetažené pod terén minimálně 80 cm. V případě XPS lze doporučit minimálně 10 cm, ale spíše je vhodné přidat na 16 cm a to v závislosti na tloušťce zateplení stěny a plánovanou velikost odskočení soklu dovnitř. Obvykle tak 4 cm. Pokud tedy detail nebude řešen ještě jinak, například obkladem a podobně.
Toto opatření zabezpečí vedení tepelného toku do přilehlé zeminy z boku, není ale dokonalé ve vztahu k zemině pod domem.
Málo platné, v tomto případě je použití pěnového skla a dostatečné pevnosti v tlaku nejlepším řešením detailu. Výrobci Vámi uvedených stavebních systémů jsou si této skutečnosti vědomi a nabízejí ve svých technických podkladech náhražková řešení.
V případě keramického systému je uváděn detail s použitím tvarovky 2in1 broušená. Při tloušťce zdiva 30 cm tedy 30 2in1 broušená vyplněná pěnovým polystyrénem. Dochází tedy k určitému ne úplně dokonalému, ale celkem solidnímu omezení tepelného toku ve svislém směru. Nutné je posouzení statika, neboť tyto vylehčené cihly mají pevnost P10 (pevnost v tlaku uvádí výrobce 10 MPa). Na to potřeba brát zřetel především tam, kde se nachází koncentrace namáhání v místě pilířů (mezi balkonovými okny apod.) na nosných obvodových zdech. Někde tedy může v běžném zdivu vyhovět, ale někde ne.
Tento typ detailu je uváděn i v technické příručce výrobce. Je potřeba dát pozor na vlhkost při provádění, cihlám v zakládací řadě rozhodně nesvědčí, pokud „stojí“ na základové desce ve vodě. Obzvláště platí i pro druhou alternativu výrobce pálených cihel, kde je výplň vatou. Tam mají i speciálně impregnované tvarovky pro zakládací řadu.
Pokud jde o vápenopískový systém, tuším, že tento výrobce měl (nebo snad ještě má) v sortimentu pro zakládací řadu tvarovky s názvem – označením „Therm“ s tepelnou vodivostí 0,28 W/m.K. a pevnostní třídou 20 N/mm2. Tam je pevnost poměrně dobrá, pro RD asi dostačující všude. Opět není 100%, ale vedení tepla omezuje.
V případě porobetonu bychom asi nenašli nějaký zásadní argument proti té kombinaci, kromě již zmíněnému riziku nasáknutí zakládací řady. Z tohoto důvodu rovněž známý výrobce porobetoných prvků uvádí v sortimentu zakládací tvárnici s názvem „Start“, které jsou částečně hydrofobizované. Mají ale zřejmě o něco menší pevnost (5 N/mm2), resp. je nutno opět pozorně staticky posoudit napětí v tlaku v nejvíce namáhaných místech zdiva. Tepelná vodivost je uváděna 0,137 W/m.K. V technické specifikaci výrobce uvádí, že jsou určeny i pro založení zdiva z vápenopískových nebo keramických cihel, nejen pórobetonových.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk