Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.4.22 / dotaz č. 137779
Dobrý den,
rád bych využil možnost konzultace ve vztahu k budově polikliniky v Jbc. Před zateplením měl objekt tepelné ztráty 180kW. Po zateplení nám klesla spotřeba plynu o 23% (1-3/2022 vs 1-3/2021). V porovnání s jiným objektem, pro zamezení vlivu počasí, jsem zjednodušeně odhadnul faktickou úsporu vlivem zateplení na 10-14 procent. Tep. ztráty objektu by tak mohly být cca 155-162kW.
Objekt je vytápěn plynem. Uvažujeme o případné alternativě v případě výpadku dodávek plynu, např. TČ s výkonem 60kW. Nyní abstrahuju od úvahy zda bychom měli dostatečný příkon (nyní 3x125A)
Dotaz 1: při průměrných teplotách okolo 0 stupnů - lze určit ztráty objektu? Dokázalo by toto TČ vytopit objekt při teplotě okolo nuly na vnitřní teploty kolem 18-20 stupnů?
Dotaz 2: existují nějaké dotační programy pro podnikatelské subjekty kde bychom mohli požádat o dotaci pro pořízení takového TČ? Pokud ano, jaké (potřebovali bychom poradit).
Dotaz 3: stávající distribuční sazbu máme C03d. Jistič 3x125A. Roční spotřeba se pohybuje okolo 70-80MWh. Vycházela by nám výhodněji nějaká jiná distribuční sazba? Většina spotřeby se pohybuje mezi 7-16hod.
Dotaz 4: Distribuční sazba C25d. V objektu topíme plynem, pro ohřev TUV máme tepelné čerpadlo 4kWp (vzduch/voda). Změnu sazby jsme v minulosti neřešili. Dotaz: Máme nárok požádat o změnu sazby na C25d při instalaci TC na ohřev TUV, je nutné k tomu doložit výpočet či stačí pouze prohlášení montážní společnosti?
Rozumím, že řada dotazů je komplexních. Pokud bude možné, rád bych se zastavil na osobní konzultaci.
Mockrát děkuji,
rád bych využil možnost konzultace ve vztahu k budově polikliniky v Jbc. Před zateplením měl objekt tepelné ztráty 180kW. Po zateplení nám klesla spotřeba plynu o 23% (1-3/2022 vs 1-3/2021). V porovnání s jiným objektem, pro zamezení vlivu počasí, jsem zjednodušeně odhadnul faktickou úsporu vlivem zateplení na 10-14 procent. Tep. ztráty objektu by tak mohly být cca 155-162kW.
Objekt je vytápěn plynem. Uvažujeme o případné alternativě v případě výpadku dodávek plynu, např. TČ s výkonem 60kW. Nyní abstrahuju od úvahy zda bychom měli dostatečný příkon (nyní 3x125A)
Dotaz 1: při průměrných teplotách okolo 0 stupnů - lze určit ztráty objektu? Dokázalo by toto TČ vytopit objekt při teplotě okolo nuly na vnitřní teploty kolem 18-20 stupnů?
Dotaz 2: existují nějaké dotační programy pro podnikatelské subjekty kde bychom mohli požádat o dotaci pro pořízení takového TČ? Pokud ano, jaké (potřebovali bychom poradit).
Dotaz 3: stávající distribuční sazbu máme C03d. Jistič 3x125A. Roční spotřeba se pohybuje okolo 70-80MWh. Vycházela by nám výhodněji nějaká jiná distribuční sazba? Většina spotřeby se pohybuje mezi 7-16hod.
Dotaz 4: Distribuční sazba C25d. V objektu topíme plynem, pro ohřev TUV máme tepelné čerpadlo 4kWp (vzduch/voda). Změnu sazby jsme v minulosti neřešili. Dotaz: Máme nárok požádat o změnu sazby na C25d při instalaci TC na ohřev TUV, je nutné k tomu doložit výpočet či stačí pouze prohlášení montážní společnosti?
Rozumím, že řada dotazů je komplexních. Pokud bude možné, rád bych se zastavil na osobní konzultaci.
Mockrát děkuji,
Dobrý den,
děkujeme za dotaz, pokusíme se postupně odpovědět. K Vaší úvaze o snížení tepelných ztrát bych rád poznamenal, že je třeba rozlišovat mezi tepelnou ztrátou (v kW) a potřebou/spotřebou tepla (v kWh, GJ). Návrhová tepelná ztráta budovy, z níž vychází například návrh zdroje tepla či otopné soustavy, se stanovuje pro venkovní návrhovou teplotu v dané lokalitě (v Jablonci nad Nisou je to -18°C). Tepelná ztráta budovy má samozřejmě zásadní vliv na výsledné spotřeby, ale není zde zcela přímá úměra. Provoz budovy je rovněž ovlivněn tepelnými zisky (vnitřními od osob, zařízení, osvětlení a solárními). Zjednodušeně pak potřeba tepla je rozdílem mezi sumou tepelných ztrát (v kWh) a využitelných tepelných zisků. Procentuální snížení návrhové tepelné ztráty bude tedy vždy nižší, nežli procentuální snížení potřeby tepla na vytápění. Jaký zde bude rozdíl, záleží v podstatě na tom, jaký poměr ztrát a zisků je. Pokud se bude jednat o nezateplenou budovu s poměrně malými zisky, bude procentuální snížení odpovídat více, nežli u zateplené budovy například s vysokými zisky.
Nyní k vašemu dotazu č. 1:
Tepelná ztráta v kW je přímo úměrná rozdílu mezi budovou a venkovním prostředím. Pokud budeme uvažovat, že oněch 180 kW je návrhová tepelná ztráta budovy při -18°C, a současně průměrná vnitřní teplota bude 19°C, lze pak tepelnou ztrátu při 0°C stanovit poměrem tedy:
180*[(19-0)/(19-(-18)] = 180*0,51 = 92 kW
Tepelné čerpadlo o výkonu 60 kW tedy nebude schopno budovu vytopit. Výkon tepelného čerpadla je však pouze jedním z aspektů, zdali toto řešení bude funkční. Dalším aspektem je dostatečná dimenze otopných těles v souvislosti s návrhovým teplotním spádem soustavy. Tepelné čerpadlo se zpravidla dimenzuje na nižší teplotu přívodu, přičemž od určité hranice výše již není schopno teplotu vyrobit vůbec. V takovém případě, i pokud by byl výkon TČ dostatečný, nebude možné budovu vytopit na požadovanou teplotu.
Platí však, že tepelné čerpadlo bude potřebovat bivalentní zdroj tepla, který ho zastoupí v případě, že nebude schopno daný výkon/teplotu dodat. V tomto případě může jako bivalentní zdroj dobře posloužit stávající plynová kotelna. Díky tomu, že je zde již nyní navržen plnohodnotný a oproti např. elektrokotli stále poměrně levný zdroj tepla, může být navrženo tepelné čerpadlo podstatně menšího výkonu, než pokud by se dimenzovalo jako plnohodnotný zdroj. Tyto dva zdroje pak mohou fungovat v tzv. hybridním provozu tepelného čerpadla, kde i tak bude pomocí TČ pokryta většina dodávky tepla do objektu.
Dále k dotazu č. 2:
Prozatím nemáme informace, že by byl aktuálně k dispozici program na výměnu plynových zdrojů. V předchozích dotačních titulech pro podnikatele bylo možné výměnu starého plynového kotle podpořit, ale pouze za splnění určitých podmínek (stáří kotle, výše úspory, atd.). Je možné, že výměna bude podpořena v jednom z plánovaných titulů: Národní plán obnovy nebo Operační program technologie a aplikace.
K dotazu č. 3 a 4:
Na sazbu C25d pro ohřev teplé vody nárok máte, pokud bude dostatečný příkon. Pravděpodobně však bude tato sazba aplikována pouze na daný spotřebič, sloužící k přípravě teplé vody, který bude mít vlastní odběrné místo a sazbu. Odběr ve zbylé části budovy bude mít pak vlastní sazbu. S tím souvisí fakt, že změnou sazby pro přípravu teplé vody pravděpodobně nepůjde výrazně snížit cenu elektřiny pro celý objekt. V takovou chvíli za daných výší spotřeb vyjde stále nejvýhodněji sazba C03d. Zde doporučujeme použití nezávislého kalkulátoru:
https://kalkulator.eru.cz/
Pro poskytnutí sazby bude nutno doložit potvrzení o vydání revizní zprávy, protokol o instalaci tepelného čerpadla, protokol o kontrole bezpečnosti a provozuschopnosti elektrického zařízení připojovaného k distribuční soustavě. Viz zde:
https://www.cezdistribuce.cz/cs/pro-zakazniky/formulare/pro-odberatele
Pro zjištění možnosti připojení doporučujeme nejprve podat žádost na distribuci.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
děkujeme za dotaz, pokusíme se postupně odpovědět. K Vaší úvaze o snížení tepelných ztrát bych rád poznamenal, že je třeba rozlišovat mezi tepelnou ztrátou (v kW) a potřebou/spotřebou tepla (v kWh, GJ). Návrhová tepelná ztráta budovy, z níž vychází například návrh zdroje tepla či otopné soustavy, se stanovuje pro venkovní návrhovou teplotu v dané lokalitě (v Jablonci nad Nisou je to -18°C). Tepelná ztráta budovy má samozřejmě zásadní vliv na výsledné spotřeby, ale není zde zcela přímá úměra. Provoz budovy je rovněž ovlivněn tepelnými zisky (vnitřními od osob, zařízení, osvětlení a solárními). Zjednodušeně pak potřeba tepla je rozdílem mezi sumou tepelných ztrát (v kWh) a využitelných tepelných zisků. Procentuální snížení návrhové tepelné ztráty bude tedy vždy nižší, nežli procentuální snížení potřeby tepla na vytápění. Jaký zde bude rozdíl, záleží v podstatě na tom, jaký poměr ztrát a zisků je. Pokud se bude jednat o nezateplenou budovu s poměrně malými zisky, bude procentuální snížení odpovídat více, nežli u zateplené budovy například s vysokými zisky.
Nyní k vašemu dotazu č. 1:
Tepelná ztráta v kW je přímo úměrná rozdílu mezi budovou a venkovním prostředím. Pokud budeme uvažovat, že oněch 180 kW je návrhová tepelná ztráta budovy při -18°C, a současně průměrná vnitřní teplota bude 19°C, lze pak tepelnou ztrátu při 0°C stanovit poměrem tedy:
180*[(19-0)/(19-(-18)] = 180*0,51 = 92 kW
Tepelné čerpadlo o výkonu 60 kW tedy nebude schopno budovu vytopit. Výkon tepelného čerpadla je však pouze jedním z aspektů, zdali toto řešení bude funkční. Dalším aspektem je dostatečná dimenze otopných těles v souvislosti s návrhovým teplotním spádem soustavy. Tepelné čerpadlo se zpravidla dimenzuje na nižší teplotu přívodu, přičemž od určité hranice výše již není schopno teplotu vyrobit vůbec. V takovém případě, i pokud by byl výkon TČ dostatečný, nebude možné budovu vytopit na požadovanou teplotu.
Platí však, že tepelné čerpadlo bude potřebovat bivalentní zdroj tepla, který ho zastoupí v případě, že nebude schopno daný výkon/teplotu dodat. V tomto případě může jako bivalentní zdroj dobře posloužit stávající plynová kotelna. Díky tomu, že je zde již nyní navržen plnohodnotný a oproti např. elektrokotli stále poměrně levný zdroj tepla, může být navrženo tepelné čerpadlo podstatně menšího výkonu, než pokud by se dimenzovalo jako plnohodnotný zdroj. Tyto dva zdroje pak mohou fungovat v tzv. hybridním provozu tepelného čerpadla, kde i tak bude pomocí TČ pokryta většina dodávky tepla do objektu.
Dále k dotazu č. 2:
Prozatím nemáme informace, že by byl aktuálně k dispozici program na výměnu plynových zdrojů. V předchozích dotačních titulech pro podnikatele bylo možné výměnu starého plynového kotle podpořit, ale pouze za splnění určitých podmínek (stáří kotle, výše úspory, atd.). Je možné, že výměna bude podpořena v jednom z plánovaných titulů: Národní plán obnovy nebo Operační program technologie a aplikace.
K dotazu č. 3 a 4:
Na sazbu C25d pro ohřev teplé vody nárok máte, pokud bude dostatečný příkon. Pravděpodobně však bude tato sazba aplikována pouze na daný spotřebič, sloužící k přípravě teplé vody, který bude mít vlastní odběrné místo a sazbu. Odběr ve zbylé části budovy bude mít pak vlastní sazbu. S tím souvisí fakt, že změnou sazby pro přípravu teplé vody pravděpodobně nepůjde výrazně snížit cenu elektřiny pro celý objekt. V takovou chvíli za daných výší spotřeb vyjde stále nejvýhodněji sazba C03d. Zde doporučujeme použití nezávislého kalkulátoru:
https://kalkulator.eru.cz/
Pro poskytnutí sazby bude nutno doložit potvrzení o vydání revizní zprávy, protokol o instalaci tepelného čerpadla, protokol o kontrole bezpečnosti a provozuschopnosti elektrického zařízení připojovaného k distribuční soustavě. Viz zde:
https://www.cezdistribuce.cz/cs/pro-zakazniky/formulare/pro-odberatele
Pro zjištění možnosti připojení doporučujeme nejprve podat žádost na distribuci.
S pozdravem Jan Antonín, EnergySim
Odpovídá: Ing. Jan Antonín - EKIS Jablonec nad Nisou, EnergySim tisk