Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.4.22 / dotaz č. 138252
Dobrý den, chtěl bych poprosit o radu. Máme 100 let starý domek rok po rekonstrukci, zdivo – 3/4 pálená cihla + vzduchová mezera 2 cm + ytong 8 cm, a 1/4 pálená cihla 45 cm, stávající okna plastová 2 komorové + foukaná stropní izolace 25 cm + 10 cm EPS v podlaze. Hydroizolace byla provedena, zdi byly podřezány (kromě 1/3 jedné zdi) a izolovány ipou. Betonové podlahy také izolovány ipou. Těď chceme po obvode základu přidat styrodur (5 cm??) minimálně pod úroveň EPS v podlaze, obalit nopem 20 mm + odvodňovací trubka + geotextílie + kačírek a zateplit zdi. Zajímal by mě Váš názor ohledně doporučení pro zateplení zdi. Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Nerozumím úplně popisu zdiva, ale jedná se zřejmě o dodatečnou vnitřní přizdívku k původnímu tenčímu obvodovému zdivu z plných cihel. Přizdívka je tvořena pórobetonovou tvárnicí 8 cm a plnou cihlou na tl. 6,5 cm. Podříznutá je ta původní část zdiva.
Tepelný odpor takového složeného zdiva R nebude nijak velký a bude v rozmezí 1,2 až 1,3 m2.K/W. To hrubým odhadem odpovídá součiniteli prostupu tepla kolem 0,8 m2.K/W.
Při zateplení složené konstrukce je potřeba vyloučit případnou kondenzaci vlhkosti v konstrukci, ke které může při nedostatečném zateplení a nevhodné volbě materiálu. Proto je na místě opatrnost s použitím kontaktních lepených systémů ETICS a to především na bázi plných polystyrénů nebo jiných materiálů s vyšším difúzním odporem.
Zatížení soklové části vzlínající zemní vlhkostí je patrně díky podříznutí eliminováno, ale kromě vynechané části, kde by se mělo postupovat opatrněji. Je vhodné stav vlhkosti tohoto zdiva ověřit (změřit) a buď udělat podříznutí také, nebo pečlivěji zvážit typ zateplení.
Sokl je potřeba chránit i před působením atmosférické vody, odstřikující na sokl a sněhu. Zde se plánuje Styrodur, to je správně. Doporučil bych zvětšit tloušťku alespoň na 10 cm. Pokud se již bude kolem domu kopat, zapustit alespoň 60 cm pod úroveň upraveného terénu. Pokud to možnost oddrenážování umožní. Drenáž je potřeba provést pečlivě na těsněném dně výkopu pod drenáží.
Zateplení by již mělo být provedeno v souladu se současnými požadavky norem. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Z pohledu doporučení, které je dnes v zásadě nejnižším standardem, se jedná o poměrně velkou tloušťku tepelné izolace. V každém případě by však toto mělo být ověřeno výpočtem a to především s ohledem na několik vrstev zdiva.
V případě kontaktního systému lze připustit takový, který co nejméně difúzně uzavírá zdivo. Kromě desek minerální vaty je to děrovaný polystyrén. Děrovaný EPS má i dobrou propustnost pro vodní páru a tedy neuzavírá difúzně konstrukci příliš. Dodržet nutno systémové paropropustné komponenty, jako lepidla a omítku a technologické zásady, především ochranu před slunce při lepení.
Například děrovaný šedý (grafitový) EPS má tepelnou vodivost kolem 0,032 W/m.K. Při 12 cm tloušťce bude výsledný součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) zateplené konstrukce blízko hodnoty 0,20 (W/m2.K). Tedy o něco lepší doporučení. Minerální vata bude vyšší tloušťky, 14 až 16 cm a při určité kondenzaci v izolantu, která může nastávat v mrazivých dnech, nefunguje úplně optimálně, tedy bych ji spíše nedoporučoval.
Kontaktní systém typu „OPEN“ lze použít do určité míry vlhkosti i na nepodříznuté zdivo, ale až po doporučení technika výrobce systému.
Variantou je nekontaktní způsob zateplení. Tedy tepelná izolace na vláknité bázi vkládaná do roštu, protivětrná folie, větraná mezera a obklad fasády. Zde nedochází k nepříznivé změně vlhkostních podmínek ve zdivu. Pokud by vadil vzhled domu s obkladem, lze řešit i deskami se systémem tenkovrstvé fasádní úpravy, tedy vizuálně bude dům jako omítaný. Jedná se však o nákladnější řešení. Izolantem může být deska z minerální nebo čedičové vlny, desky na bázi dřevité hmoty, nebo i jiných přírodních materiálů.
Tloušťka izolantu bude kolem cca 14 cm (nebo více), záleží na vlivu roštu a jeho provedení, které výsledek ovlivní.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Nerozumím úplně popisu zdiva, ale jedná se zřejmě o dodatečnou vnitřní přizdívku k původnímu tenčímu obvodovému zdivu z plných cihel. Přizdívka je tvořena pórobetonovou tvárnicí 8 cm a plnou cihlou na tl. 6,5 cm. Podříznutá je ta původní část zdiva.
Tepelný odpor takového složeného zdiva R nebude nijak velký a bude v rozmezí 1,2 až 1,3 m2.K/W. To hrubým odhadem odpovídá součiniteli prostupu tepla kolem 0,8 m2.K/W.
Při zateplení složené konstrukce je potřeba vyloučit případnou kondenzaci vlhkosti v konstrukci, ke které může při nedostatečném zateplení a nevhodné volbě materiálu. Proto je na místě opatrnost s použitím kontaktních lepených systémů ETICS a to především na bázi plných polystyrénů nebo jiných materiálů s vyšším difúzním odporem.
Zatížení soklové části vzlínající zemní vlhkostí je patrně díky podříznutí eliminováno, ale kromě vynechané části, kde by se mělo postupovat opatrněji. Je vhodné stav vlhkosti tohoto zdiva ověřit (změřit) a buď udělat podříznutí také, nebo pečlivěji zvážit typ zateplení.
Sokl je potřeba chránit i před působením atmosférické vody, odstřikující na sokl a sněhu. Zde se plánuje Styrodur, to je správně. Doporučil bych zvětšit tloušťku alespoň na 10 cm. Pokud se již bude kolem domu kopat, zapustit alespoň 60 cm pod úroveň upraveného terénu. Pokud to možnost oddrenážování umožní. Drenáž je potřeba provést pečlivě na těsněném dně výkopu pod drenáží.
Zateplení by již mělo být provedeno v souladu se současnými požadavky norem. Jedná se o ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Stanovuje a doporučuje v jaké kvalitě stavět a zateplit, řeší samozřejmě i kondenzaci v konstrukci a tepelné vazby (řekněme tepelný most). Pokud jde o zateplení - norma stanovuje tři hodnoty pro stanovení potřebné tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro obvodovou stěnu vnější 0,30 (W/m2.K). Doporučená hodnota je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Z pohledu doporučení, které je dnes v zásadě nejnižším standardem, se jedná o poměrně velkou tloušťku tepelné izolace. V každém případě by však toto mělo být ověřeno výpočtem a to především s ohledem na několik vrstev zdiva.
V případě kontaktního systému lze připustit takový, který co nejméně difúzně uzavírá zdivo. Kromě desek minerální vaty je to děrovaný polystyrén. Děrovaný EPS má i dobrou propustnost pro vodní páru a tedy neuzavírá difúzně konstrukci příliš. Dodržet nutno systémové paropropustné komponenty, jako lepidla a omítku a technologické zásady, především ochranu před slunce při lepení.
Například děrovaný šedý (grafitový) EPS má tepelnou vodivost kolem 0,032 W/m.K. Při 12 cm tloušťce bude výsledný součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) zateplené konstrukce blízko hodnoty 0,20 (W/m2.K). Tedy o něco lepší doporučení. Minerální vata bude vyšší tloušťky, 14 až 16 cm a při určité kondenzaci v izolantu, která může nastávat v mrazivých dnech, nefunguje úplně optimálně, tedy bych ji spíše nedoporučoval.
Kontaktní systém typu „OPEN“ lze použít do určité míry vlhkosti i na nepodříznuté zdivo, ale až po doporučení technika výrobce systému.
Variantou je nekontaktní způsob zateplení. Tedy tepelná izolace na vláknité bázi vkládaná do roštu, protivětrná folie, větraná mezera a obklad fasády. Zde nedochází k nepříznivé změně vlhkostních podmínek ve zdivu. Pokud by vadil vzhled domu s obkladem, lze řešit i deskami se systémem tenkovrstvé fasádní úpravy, tedy vizuálně bude dům jako omítaný. Jedná se však o nákladnější řešení. Izolantem může být deska z minerální nebo čedičové vlny, desky na bázi dřevité hmoty, nebo i jiných přírodních materiálů.
Tloušťka izolantu bude kolem cca 14 cm (nebo více), záleží na vlivu roštu a jeho provedení, které výsledek ovlivní.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.