Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.12.22 / dotaz č. 149296
Dobrý den,
zařizujeme systém vytápění na chalupě. V tuhle chvíli topíme zejména krbovou vložkou, ale chtěli bychom zavést něco, co bude fungovat bez našeho přičinění.
Slyšeli jsme o termopanelech, kotli na dřevěné pelety a kotli na dřevoplyn. Potřebovali bychom někoho, kdo by nám pomohl se mezi těmito variantami rozhodnout, případně navrhnout nějakou jinou.
Měli byste nějakého experta, který je zkušený a informovaný v této oblasti?
Díky a přeji hezký den,
zařizujeme systém vytápění na chalupě. V tuhle chvíli topíme zejména krbovou vložkou, ale chtěli bychom zavést něco, co bude fungovat bez našeho přičinění.
Slyšeli jsme o termopanelech, kotli na dřevěné pelety a kotli na dřevoplyn. Potřebovali bychom někoho, kdo by nám pomohl se mezi těmito variantami rozhodnout, případně navrhnout nějakou jinou.
Měli byste nějakého experta, který je zkušený a informovaný v této oblasti?
Díky a přeji hezký den,
Dobrý den, děkujeme za dotaz.
Možnost bezobslužného provozu vytápění nabízejí jen určité druhy zdrojů tepla.
Vyloučit můžeme kusové dřevo a také běžné uhlí, spalované v teplovodním kotli, které vyžadují neustálou obsluhu. Jisté vylepšení je možné, pokud se otopná soustava doplní akumulační nádrží topné vody. Po jejím natopení, může pak vytápěcí systém pracovat po určitou dobu automaticky, dokud se nádrž opět nevybije. Do tohoto druhu vytápění patři i Vámi zmíněný kotel na dřevoplyn, nazývaný také zplynovací kotel na dřevo, kde se dřevoplyn vyrábí spalováním kusového dřeva. Použití akumulační nádoby na topnou vodu však není samoúčelné, zvyšuje celkovou účinnost systému, protože kotel jako zdroj tepla může pracovat celou dobu v optimálních podmínkách (není třeba ho „dusit“).
Dalším krokem ke zvýšení automatizace by mohlo být použít jako zdroj tepla peletový kotel. Dřevěné pelety jsou malé válečky vyrobené lisováním z dřevěných pilin, které je možno dávkovat do hořáku v kotli a tím přizpůsobovat jeho tepelný výkon okamžité potřebě tepla. V nejjednodušším provedení není systém zcela bezobslužný, je nutno občas nasypat do provozního zásobníku kotle několik pytlů dřevěných pelet a vynést popel. Obojí se neprovádí příliš často a i tyto činnosti lze zautomatizovat. Například doplňování pelet dopravníkem z centrálního zásobníku, do kterého Vám přivezou pelety cisternou a nafoukají dovnitř zásobníku jednou za rok v době, kdy jsou pelety nejlevnější. Je třeba počítat s tím, že v běžném domě se spotřebuje cca 7 tun pelet za rok. Musíte však mít v domě prostor na tak velký zásobník. Vytápění je možno řešit i lokálním způsobem, to je pomocí peletových kamen, popřípadě vybavených teplovodní vložkou s možností napojení několika otopných těles.
Úplně automatický provoz zajistí paliva (energonositele) v kapalném či plynném skupenství, která jsou však prozatím výlučně fosilního původu. Je to zemní plyn, zkapalněný plyn (propan) a lehký topný olej. Předpokladem, jako ostatně i u předchozích zdrojů tepla, je existence nějaké otopné soustavy, ke které se připojí některý z kotlů. U zemního plynu je to pochopitelně možné jen tam, kde je obec plynofikována. Zbývající dva vyžadují pořízení nádrží na skladování paliva.
Poslední možnosti je použití elektřiny, buď přímotop a to jak lokální s konvektory nebo sálavými panely, tak ústřední s elektrokotlem, nebo použití elektrického tepelného čerpadla vzduch - voda, země – voda, a pokud není v domě teplovodní systém, je řešením i tepelné čerpadlo vzduch – vzduch.
Jako termopanely máte patrně na mysli solární termický systém na střeše, který může sloužit spíše jen pro přípravu teplé vody jako doplněk ke stávajícímu systému. Stejnou úlohu může sehrát i systém fotovoltaický, který může pokrýt částečně i potřebu elektřiny v domě.
Pro rozhodování o tom, jaký vytápěcí systém navrhnout, jsou ještě nutné údaje o samotné stavbě, o rozlehlosti domu, o úrovni zateplení, zda se bude vytápět celý dům a vnitřní uspořádání domu. Nejdůležitějším údajem pro návrh vytápění je tepelná ztráta domu. Pokud není dům dosud ošetřen zateplením, nebo zateplení není možné, uvažoval bych o zateplení alespoň stropu pod půdou a to shora ze strany půdy, opět je-li to možné. Toto zateplení obvykle přinese největší užitek v poměru náklady – úspora. Dále bych uvažoval kombinaci zdrojů, avšak nikoli jejich velký počet, maximálně tři. Jedním z nich by byla již používaná krbová vložka, která topí i při výpadku elektřiny. Elektřinu bych použil pro jako hlavní zdroj tepla, abych nemusel přivádět další energonositel do domu, nebo zřizovat pro něj nějaké zázemí. V žádném případě by to však nebyl elektrický přímotop, ale tepelné čerpadlo, které si část energie vezme z okolí. Nejjednodušší je to ze vzduchu, provozně nejlepší ze země. Nemusí to být ani drahý vrt, ale postačí zemní kolektor, pokud máte kolem dost místa. V domě je třeba zřídit nízkoteplotní teplovodní vytápění, ideální je podlahové vytápění. Abyste nemuseli bourat podlahy, svůj účel splní dokonale i radiátory navržené na teplotní spád 55/45°C. Do koupelny můžete přidat třetí zdroj a to elektrický přímotop.
Pokud bude pro Vás investice do tepelného čerpadla země – voda + zemní kolektor + otopná soustava nebo tepelné čerpadlo vzduch – voda + otopná soustava příliš vysoká, pořiďte si ke krbové vložce pro vytápění hlavního obytného prostoru tepelné čerpadlo vzduch – vzduch bez otopné soustavy. Vedlejší místnosti vytápějte otevřením dveří a po dobu nezbytně nutnou elektrickými přímotopy. Jen nekupujte klimatizační jednotku, co umí i topit, ale tepelné čerpadlo vzduch – vzduch, co umí i chladit. Toto je provozně přijatelné a investičně nejlevnější možné řešení.
Možnost bezobslužného provozu vytápění nabízejí jen určité druhy zdrojů tepla.
Vyloučit můžeme kusové dřevo a také běžné uhlí, spalované v teplovodním kotli, které vyžadují neustálou obsluhu. Jisté vylepšení je možné, pokud se otopná soustava doplní akumulační nádrží topné vody. Po jejím natopení, může pak vytápěcí systém pracovat po určitou dobu automaticky, dokud se nádrž opět nevybije. Do tohoto druhu vytápění patři i Vámi zmíněný kotel na dřevoplyn, nazývaný také zplynovací kotel na dřevo, kde se dřevoplyn vyrábí spalováním kusového dřeva. Použití akumulační nádoby na topnou vodu však není samoúčelné, zvyšuje celkovou účinnost systému, protože kotel jako zdroj tepla může pracovat celou dobu v optimálních podmínkách (není třeba ho „dusit“).
Dalším krokem ke zvýšení automatizace by mohlo být použít jako zdroj tepla peletový kotel. Dřevěné pelety jsou malé válečky vyrobené lisováním z dřevěných pilin, které je možno dávkovat do hořáku v kotli a tím přizpůsobovat jeho tepelný výkon okamžité potřebě tepla. V nejjednodušším provedení není systém zcela bezobslužný, je nutno občas nasypat do provozního zásobníku kotle několik pytlů dřevěných pelet a vynést popel. Obojí se neprovádí příliš často a i tyto činnosti lze zautomatizovat. Například doplňování pelet dopravníkem z centrálního zásobníku, do kterého Vám přivezou pelety cisternou a nafoukají dovnitř zásobníku jednou za rok v době, kdy jsou pelety nejlevnější. Je třeba počítat s tím, že v běžném domě se spotřebuje cca 7 tun pelet za rok. Musíte však mít v domě prostor na tak velký zásobník. Vytápění je možno řešit i lokálním způsobem, to je pomocí peletových kamen, popřípadě vybavených teplovodní vložkou s možností napojení několika otopných těles.
Úplně automatický provoz zajistí paliva (energonositele) v kapalném či plynném skupenství, která jsou však prozatím výlučně fosilního původu. Je to zemní plyn, zkapalněný plyn (propan) a lehký topný olej. Předpokladem, jako ostatně i u předchozích zdrojů tepla, je existence nějaké otopné soustavy, ke které se připojí některý z kotlů. U zemního plynu je to pochopitelně možné jen tam, kde je obec plynofikována. Zbývající dva vyžadují pořízení nádrží na skladování paliva.
Poslední možnosti je použití elektřiny, buď přímotop a to jak lokální s konvektory nebo sálavými panely, tak ústřední s elektrokotlem, nebo použití elektrického tepelného čerpadla vzduch - voda, země – voda, a pokud není v domě teplovodní systém, je řešením i tepelné čerpadlo vzduch – vzduch.
Jako termopanely máte patrně na mysli solární termický systém na střeše, který může sloužit spíše jen pro přípravu teplé vody jako doplněk ke stávajícímu systému. Stejnou úlohu může sehrát i systém fotovoltaický, který může pokrýt částečně i potřebu elektřiny v domě.
Pro rozhodování o tom, jaký vytápěcí systém navrhnout, jsou ještě nutné údaje o samotné stavbě, o rozlehlosti domu, o úrovni zateplení, zda se bude vytápět celý dům a vnitřní uspořádání domu. Nejdůležitějším údajem pro návrh vytápění je tepelná ztráta domu. Pokud není dům dosud ošetřen zateplením, nebo zateplení není možné, uvažoval bych o zateplení alespoň stropu pod půdou a to shora ze strany půdy, opět je-li to možné. Toto zateplení obvykle přinese největší užitek v poměru náklady – úspora. Dále bych uvažoval kombinaci zdrojů, avšak nikoli jejich velký počet, maximálně tři. Jedním z nich by byla již používaná krbová vložka, která topí i při výpadku elektřiny. Elektřinu bych použil pro jako hlavní zdroj tepla, abych nemusel přivádět další energonositel do domu, nebo zřizovat pro něj nějaké zázemí. V žádném případě by to však nebyl elektrický přímotop, ale tepelné čerpadlo, které si část energie vezme z okolí. Nejjednodušší je to ze vzduchu, provozně nejlepší ze země. Nemusí to být ani drahý vrt, ale postačí zemní kolektor, pokud máte kolem dost místa. V domě je třeba zřídit nízkoteplotní teplovodní vytápění, ideální je podlahové vytápění. Abyste nemuseli bourat podlahy, svůj účel splní dokonale i radiátory navržené na teplotní spád 55/45°C. Do koupelny můžete přidat třetí zdroj a to elektrický přímotop.
Pokud bude pro Vás investice do tepelného čerpadla země – voda + zemní kolektor + otopná soustava nebo tepelné čerpadlo vzduch – voda + otopná soustava příliš vysoká, pořiďte si ke krbové vložce pro vytápění hlavního obytného prostoru tepelné čerpadlo vzduch – vzduch bez otopné soustavy. Vedlejší místnosti vytápějte otevřením dveří a po dobu nezbytně nutnou elektrickými přímotopy. Jen nekupujte klimatizační jednotku, co umí i topit, ale tepelné čerpadlo vzduch – vzduch, co umí i chladit. Toto je provozně přijatelné a investičně nejlevnější možné řešení.