Internetová poradna i-EKIS / odpověď
20.3.23 / dotaz č. 156162
Řešíme efektivní využití odpadního tepla při chlazení serverovny v kancelářské budově, protože současné staré chlazení již vyžaduje výměnu.
Měříme hodinové spotřeby elektřiny pro servery, které jsou 10-11 kWh/hodinu ve dne v noci. Vodu s glykolem chladíme nyní na cca 11 stupňů Celsia, aby se v serverovně s vodním chlazením udržovala teplota cca 18 stupňů.
Napadalo nás využít odpadní teplo pro ohřev TUV, ale její spotřeba není kontinuální (v noci minimální) a navíc je nárazová (zejména ranní úklidy a sprchy). Přesnou spotřebu na ohřev vody ve stávajícím bojleru o velikosti 250 l neznáme, jen víme, že v dobách odstávky plynového kotle záložní elektrická patrona 4,5 kWh hrubě nedostačovala a nájemníci si stěžovali.
V současnosti je ohřev TUV stejně jako vytápění objektu zajišťován plynovým kotlem, který dosahuje potřebný vysoký tepelný spád.
Specializovaná firma nám nabídla jako vhodné řešení chlazení klimatizační jednotkou, kde v místě výfuku odpadního teplého vzduchu by se nainstalovalo nasávání přívodního vzduchu do tepelného čerpadla ohřívajícího teplou vodu. Toto řešení se nám příliš nepozdává. Co si o tom myslíte?
Jaké řešení byste doporučili, aby dokázalo smysluplně využít odpadní teplo na ohřev TUV, příhřev vytápění a v létě při nepotřebě jakéhokoliv tepla k jeho odvětrání ven?
Předem děkuji.
Měříme hodinové spotřeby elektřiny pro servery, které jsou 10-11 kWh/hodinu ve dne v noci. Vodu s glykolem chladíme nyní na cca 11 stupňů Celsia, aby se v serverovně s vodním chlazením udržovala teplota cca 18 stupňů.
Napadalo nás využít odpadní teplo pro ohřev TUV, ale její spotřeba není kontinuální (v noci minimální) a navíc je nárazová (zejména ranní úklidy a sprchy). Přesnou spotřebu na ohřev vody ve stávajícím bojleru o velikosti 250 l neznáme, jen víme, že v dobách odstávky plynového kotle záložní elektrická patrona 4,5 kWh hrubě nedostačovala a nájemníci si stěžovali.
V současnosti je ohřev TUV stejně jako vytápění objektu zajišťován plynovým kotlem, který dosahuje potřebný vysoký tepelný spád.
Specializovaná firma nám nabídla jako vhodné řešení chlazení klimatizační jednotkou, kde v místě výfuku odpadního teplého vzduchu by se nainstalovalo nasávání přívodního vzduchu do tepelného čerpadla ohřívajícího teplou vodu. Toto řešení se nám příliš nepozdává. Co si o tom myslíte?
Jaké řešení byste doporučili, aby dokázalo smysluplně využít odpadní teplo na ohřev TUV, příhřev vytápění a v létě při nepotřebě jakéhokoliv tepla k jeho odvětrání ven?
Předem děkuji.
Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.
Kombinovat klimatizační jednotku s tepelným čerpadlem není energeticky ani ekonomicky příliš efektivní. Mělo by smysl o tomto řešení uvažovat pouze v případě, že máte novou klimatizaci, kterou nechcete měnit.
Pokud uvažujete o větší rekonstrukci chlazení, bylo by efektivní pořídit chladicí jednotku se zabudovaným výměníkem pro využití odpadního tepla. Tato zařízení jsou běžně na trhu. V některých případech lze výměník doplnit i do stávajícího chladicího systému, což by bylo výrazně levnější. Na výměník pak lze napojit buď přímo ohřev vody, nebo okruh topné smyčky do bojleru.
Pro ohřev 250 l vody potřebujete cca 15 kWh tepla, což zřejmě vyprodukuje serverovna za několik málo hodin. Zvažte tedy, zda stávající bojler nenahradit větším, aby bylo dost teplé vody v ranních špičkách a aby se využilo teplo z nočního provozu.
Teplo nespotřebované pro ohřev vody by se muselo nadále mařit ve venkovním chladiči, jako u běžného chladicího systému.
Chladicí systém by měl umožnit i freecooling, aby v době nižších venkovních teplot nemusel spínat kompresor chlazení. To výrazně snižuje spotřebu elektřiny pro chlazení.
Doporučujeme konzultovat váš problém se specializovaným dodavatelem chladicí techniky.
S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný
Kombinovat klimatizační jednotku s tepelným čerpadlem není energeticky ani ekonomicky příliš efektivní. Mělo by smysl o tomto řešení uvažovat pouze v případě, že máte novou klimatizaci, kterou nechcete měnit.
Pokud uvažujete o větší rekonstrukci chlazení, bylo by efektivní pořídit chladicí jednotku se zabudovaným výměníkem pro využití odpadního tepla. Tato zařízení jsou běžně na trhu. V některých případech lze výměník doplnit i do stávajícího chladicího systému, což by bylo výrazně levnější. Na výměník pak lze napojit buď přímo ohřev vody, nebo okruh topné smyčky do bojleru.
Pro ohřev 250 l vody potřebujete cca 15 kWh tepla, což zřejmě vyprodukuje serverovna za několik málo hodin. Zvažte tedy, zda stávající bojler nenahradit větším, aby bylo dost teplé vody v ranních špičkách a aby se využilo teplo z nočního provozu.
Teplo nespotřebované pro ohřev vody by se muselo nadále mařit ve venkovním chladiči, jako u běžného chladicího systému.
Chladicí systém by měl umožnit i freecooling, aby v době nižších venkovních teplot nemusel spínat kompresor chlazení. To výrazně snižuje spotřebu elektřiny pro chlazení.
Doporučujeme konzultovat váš problém se specializovaným dodavatelem chladicí techniky.
S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný