Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.5.23 / dotaz č. 160668
Dobrý den,
Máme k dispozici cca 150 000Kč, v horizontu jednoho roku dalších asi 400 000 Kč.
Jak je co nejlépe investovat abychom snížili náklady na bydlení? Zateplení fasády? Půdy/sklepa? Tepelné čerpadlo? Solár?
Máme rodinný dům z první republiky, nezateplená cihla, 60 a častečně 40 cm. Celková plocha obvodových zdí je cca 340m2. Dům má historickou fasádu, ale není památkově chráněný.
Dům má dvě patra, půdu, a pod částí domu je nezateplený sklep. Sklep (60m2) i půda (100m2) jsou izolovány pouze škvárou.
V domě je starší plynový kotel a kombinovaný bojler na TUV. Roční spotřeba plynu je cca 40MWh, elektřiny asi 3,5MWh.
Děkuji
Máme k dispozici cca 150 000Kč, v horizontu jednoho roku dalších asi 400 000 Kč.
Jak je co nejlépe investovat abychom snížili náklady na bydlení? Zateplení fasády? Půdy/sklepa? Tepelné čerpadlo? Solár?
Máme rodinný dům z první republiky, nezateplená cihla, 60 a častečně 40 cm. Celková plocha obvodových zdí je cca 340m2. Dům má historickou fasádu, ale není památkově chráněný.
Dům má dvě patra, půdu, a pod částí domu je nezateplený sklep. Sklep (60m2) i půda (100m2) jsou izolovány pouze škvárou.
V domě je starší plynový kotel a kombinovaný bojler na TUV. Roční spotřeba plynu je cca 40MWh, elektřiny asi 3,5MWh.
Děkuji
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Vzhledem k tomu, že obvodové konstrukce domu jsou dosud v původním stavu, tedy bez jakéhokoli zateplení, doporučil bych v první fázi zaměřit se na ně. Z celkové potřeby tepla (v plynu 40 000 kWh) je potřeba odečíst část na ohřev teplé vody. Většina spotřeby však je bezpochyby na vytápění.
Obvodové konstrukce z plných cihel v uvedených tloušťkách zdaleka neplní současné požadavky a po jejich dostatečném zateplení lze dosáhnout snížení prostupu tepla touto konstrukcí na čtvrtinu nebo i více. Pro určení tepelných vlastností současného zdiva lze vyjít z ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – návrhové hodnoty veličin, nebo lze v průměru podle tloušťky zdiva předpokládat tepelný odpor R na úrovni 1,0 až 0,7 (m2.K/W), tedy nic moc.
Současná norma již nepoužívá tepelný odpor R, nýbrž součinitel prostupu tepla U. Jednotkou je W/m2.K. Jedná se přibližně o reciproční hodnotu R, tedy U = 1/R. Takže zde platí, čím menší, tím lepší izolační vlastnosti. Pro zdivo lze tedy očekávat hodnotu součinitele prostupu tepla U v rozmezí 1,0 až 1,4 (W/m2.K).
Porovnání s požadavky současné energetické legislativy:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov - požadavky (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota, tím lepší izolace.
Pro obvodovou stěnu tyto hodnoty jsou:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Vidíme, že současná hodnota významně pokulhává za doporučenou hodnotou 0,25, ale i požadovanou 0,30.
Odpověď na otázku, zda má smysl takové zdivo zateplovat, tedy zní rozhodně ano.
Ale – HISTORICKÁ FASÁDA je pádný argument - pak by nezbylo než jít cestou vnitřního zateplení, což zřejmě možnost dotace na stěny významně komplikuje. Ale je i cesta replik některých plastických prvků, to by chtělo vidět.
Doporučená tloušťka zateplení zdiva těchto vlastností je 16 cm a více izolantu na bází EPS. Z pohledu zajištění možnosti difúze vodní páry z konstrukce se rozhodně nic nepokazí izolantem na bázi děrovaného šedého EPS s reflexní vrstvou. Systémy pro tento děrovaný izolant mají obvykle vysoce prodyšná lepidla i omítkový systém. Výhodou šedého EPS je nižší tepelná vodivost (až 0,032 W/m.K) oproti běžnému bílému EPS 70 F (0,039 W/m.K).
Tloušťka izolantu tedy může být o něco nižší, např. 12 cm (nedoporučuji ale ubírat). Větší tloušťka ale může být nutná v případě, kdy je potřeba splnit podmínky dotace NZU, bude-li se o ní žádat.
Obdobně můžeme postupovat v otázce zateplení podlahy půdy a stropu sklepa zespodu. Sklepy prvorepublikových domů mají obvykle betonové stropy, tedy zateplit minimálně 12 cm a více EPS. Strop půdy zase nejlépe minerální vatou ve vrstvách 2x 14 cm nebo více. Oběma případy jsem se zabýval v jiných odpovědích, nebudu tedy dále rozepisovat.
Současné finance mohou postačovat právě na sklep a půdu. Následně do fasády, ale uváděná částka 400 tis. na fasádu stačit nebude. Pokud požádáte o dotaci na všechny zmíněné konstrukce, jedná se celkem o cca 500 m2 a tomu odpovídá možná dotace 300 tis. Kč. Pro úplnost zvážit ještě okna.
Odpověď na otázku čím začít: Nejdříve posoudit možnost dotace a dle možnosti zateplit. Nový zdroj tepla pak dimenzovat na dům po zateplení, tedy na mnohem nižší tepelnou ztrátu a potřebu tepla. To by mohlo být až poloviční oproti dnešku. Zda TČ nebo kondenzační kotel je další debata.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Vzhledem k tomu, že obvodové konstrukce domu jsou dosud v původním stavu, tedy bez jakéhokoli zateplení, doporučil bych v první fázi zaměřit se na ně. Z celkové potřeby tepla (v plynu 40 000 kWh) je potřeba odečíst část na ohřev teplé vody. Většina spotřeby však je bezpochyby na vytápění.
Obvodové konstrukce z plných cihel v uvedených tloušťkách zdaleka neplní současné požadavky a po jejich dostatečném zateplení lze dosáhnout snížení prostupu tepla touto konstrukcí na čtvrtinu nebo i více. Pro určení tepelných vlastností současného zdiva lze vyjít z ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – návrhové hodnoty veličin, nebo lze v průměru podle tloušťky zdiva předpokládat tepelný odpor R na úrovni 1,0 až 0,7 (m2.K/W), tedy nic moc.
Současná norma již nepoužívá tepelný odpor R, nýbrž součinitel prostupu tepla U. Jednotkou je W/m2.K. Jedná se přibližně o reciproční hodnotu R, tedy U = 1/R. Takže zde platí, čím menší, tím lepší izolační vlastnosti. Pro zdivo lze tedy očekávat hodnotu součinitele prostupu tepla U v rozmezí 1,0 až 1,4 (W/m2.K).
Porovnání s požadavky současné energetické legislativy:
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov - požadavky (10/2011). Ta stanovuje pro různé obvodové konstrukce tři kriteriální hodnoty součinitele prostupu tepla - minimální požadovanou hodnotu (prakticky se již nepoužívá), dále hodnotu doporučenou a pak doporučenou pro nízkoenergetické a pasivní domy. Platí čím menší hodnota, tím lepší izolace.
Pro obvodovou stěnu tyto hodnoty jsou:
Minimální hodnota součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je součinitel prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Vidíme, že současná hodnota významně pokulhává za doporučenou hodnotou 0,25, ale i požadovanou 0,30.
Odpověď na otázku, zda má smysl takové zdivo zateplovat, tedy zní rozhodně ano.
Ale – HISTORICKÁ FASÁDA je pádný argument - pak by nezbylo než jít cestou vnitřního zateplení, což zřejmě možnost dotace na stěny významně komplikuje. Ale je i cesta replik některých plastických prvků, to by chtělo vidět.
Doporučená tloušťka zateplení zdiva těchto vlastností je 16 cm a více izolantu na bází EPS. Z pohledu zajištění možnosti difúze vodní páry z konstrukce se rozhodně nic nepokazí izolantem na bázi děrovaného šedého EPS s reflexní vrstvou. Systémy pro tento děrovaný izolant mají obvykle vysoce prodyšná lepidla i omítkový systém. Výhodou šedého EPS je nižší tepelná vodivost (až 0,032 W/m.K) oproti běžnému bílému EPS 70 F (0,039 W/m.K).
Tloušťka izolantu tedy může být o něco nižší, např. 12 cm (nedoporučuji ale ubírat). Větší tloušťka ale může být nutná v případě, kdy je potřeba splnit podmínky dotace NZU, bude-li se o ní žádat.
Obdobně můžeme postupovat v otázce zateplení podlahy půdy a stropu sklepa zespodu. Sklepy prvorepublikových domů mají obvykle betonové stropy, tedy zateplit minimálně 12 cm a více EPS. Strop půdy zase nejlépe minerální vatou ve vrstvách 2x 14 cm nebo více. Oběma případy jsem se zabýval v jiných odpovědích, nebudu tedy dále rozepisovat.
Současné finance mohou postačovat právě na sklep a půdu. Následně do fasády, ale uváděná částka 400 tis. na fasádu stačit nebude. Pokud požádáte o dotaci na všechny zmíněné konstrukce, jedná se celkem o cca 500 m2 a tomu odpovídá možná dotace 300 tis. Kč. Pro úplnost zvážit ještě okna.
Odpověď na otázku čím začít: Nejdříve posoudit možnost dotace a dle možnosti zateplit. Nový zdroj tepla pak dimenzovat na dům po zateplení, tedy na mnohem nižší tepelnou ztrátu a potřebu tepla. To by mohlo být až poloviční oproti dnešku. Zda TČ nebo kondenzační kotel je další debata.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice