Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.9.23 / dotaz č. 168904
Dobrý den. Mám v plánu zateplit podlahu v nevyužitém půdním prostoru. Prosím o radu jestli zateplit pěnou nebo jaké jsou jiné možnosti? Jakou minimální výšku pěny by jste doporučily, aby byl účinek 100%?Mohly by jste doporučit nějakou kvalitní a spolehlivou firmu? Děkuji .
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Při rozhodování, jaký systém zateplení na podlahu půdy zvolit vždy zvažujeme, jaká je skladba současného stropu. V zásadě vidím odlišnost mezi staršími dřevěnými trámovými nebo povalovými stropy a stropy moderní konstrukce z betonu, keramobetonu, panelů a podobně.
Důvod je tento:
Dřevěná konstrukce stropů znamená vyšší riziko případného biotického napadení, kterému dodatečným zateplením můžeme vytvořit nechtěně příznivé podmínky. Pro dlouholetou funkci a spolehlivost dřevěných stropních konstrukcí je nutným předpokladem to, aby v konstrukci nedocházelo ke kondenzaci na dřevěných prvcích. Opakované a dlouhodobé kondenzace, které mají za následek zvýšení vlhkosti dřevěných trámů nad přípustnou mez, znamenají často postupný vznik hniloby, v horších případech houbu. Nebezpečí číhá hlavně v uložení trámů v obvodové zdi. Nebezpečné jak u starších domů, tak i novostaveb s dřevěnými stropy, pokud preventivní ochrana dřeva nebyla příliš účinná.
Naopak u stropů betonových tato rizika nehrozí, a tudíž máme i větší prostor ve výběru tepelně izolačních materiálů a provedení.
Pokud jde o tepelnou izolaci, kterou požadujete 100%, lze vyjít z normových doporučení.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou. Pak je otázka, co je 100%. Lze říci, že tepelná izolace odpovídající pasivnímu domu?
Pro příklad: Pokud budete strop zateplovat stříkanou pěnou, může dodavatel garantovat rozmezí tepelné vodivosti 0,022 až 0,037. V případě měkké pěny aplikované stříkáním je to 0,037 W/m.K, váha 8 kg/m3 a faktor difúzního odporu 3 až 4. Tedy je poměrně paropropustná a lze snad použít i pro nastříkání na podlahu dřevěného stropu.
Tvrdé pěny mají uzavřenou buněčnou strukturu a výše uvedené rozpětí tepelných vodivostí, váží kolem 30 kg/m3 a difúzní odpor je vyšší.
Potřebná tloušťka stříkané vrstvy (při zanedbání tepelné izolace stávající konstrukce stropu) je pro splnění doporučení dle ČSN 18 až 20 cm. Pro splnění pasivního standardu 30 až 40 cm. Berte prosím hodnoty orientačně, je potřeba zohlednit vliv roštu, do kterého by se stříkalo a podobně.
Běžné tepelné izolace na bázi minerální vlny, které s v případě dřevěných stropů preferují, bude tloušťka cca stejná, neboť se jedná o podobnou tepelnou vodivost. Polystyrény se nedoporučují. Vhodné jsou ale například foukané izolace na bázi buničiny. Tepelná vodivost je cca stejná.
V případě betonových stropů lze použít i EPS a podobné materiály, na horní líc betonového stropu na půdě je doporučováno přece jen pro jistou funkci položit parozábranu.
Parozábrany na dřevěných stropech nedoporučuji. Skladbu je potřeba koncipovat jako difúzně maximálně otevřenou, tedy tak, aby se možnost transferu vlhkosti z konstrukce nebránilo.
Rovněž není doporučováno aplikovat stříkané a foukané izolace mezi trámy dovnitř stropu. Jednak chybí jakákoli kontrola, že je prostor vyplněn zcela a bez dutin. Ale hlavně a týká se především PUR pěn, velmi se navyšuje riziko teplotně vlhkostních změn vedoucích ke kondenzaci v konstrukci a je z praxe dost případů havárií.
Ohledně doporučení firmy zklamu, neboť pak by poradenství nebylo objektivní a nezávislé. Rozhodně oslovte více dodavatelů různých systémů a materiálů, což Vám umožní vše lépe porovnat a to nejen cenu, ale i technické vlastnosti.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o naše poradenství.
Při rozhodování, jaký systém zateplení na podlahu půdy zvolit vždy zvažujeme, jaká je skladba současného stropu. V zásadě vidím odlišnost mezi staršími dřevěnými trámovými nebo povalovými stropy a stropy moderní konstrukce z betonu, keramobetonu, panelů a podobně.
Důvod je tento:
Dřevěná konstrukce stropů znamená vyšší riziko případného biotického napadení, kterému dodatečným zateplením můžeme vytvořit nechtěně příznivé podmínky. Pro dlouholetou funkci a spolehlivost dřevěných stropních konstrukcí je nutným předpokladem to, aby v konstrukci nedocházelo ke kondenzaci na dřevěných prvcích. Opakované a dlouhodobé kondenzace, které mají za následek zvýšení vlhkosti dřevěných trámů nad přípustnou mez, znamenají často postupný vznik hniloby, v horších případech houbu. Nebezpečí číhá hlavně v uložení trámů v obvodové zdi. Nebezpečné jak u starších domů, tak i novostaveb s dřevěnými stropy, pokud preventivní ochrana dřeva nebyla příliš účinná.
Naopak u stropů betonových tato rizika nehrozí, a tudíž máme i větší prostor ve výběru tepelně izolačních materiálů a provedení.
Pokud jde o tepelnou izolaci, kterou požadujete 100%, lze vyjít z normových doporučení.
Normativní požadavky jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Obvykle se u dodatečného zateplení snažíme bezpečně splnit nebo mírně překročit hodnotu doporučenou. Pak je otázka, co je 100%. Lze říci, že tepelná izolace odpovídající pasivnímu domu?
Pro příklad: Pokud budete strop zateplovat stříkanou pěnou, může dodavatel garantovat rozmezí tepelné vodivosti 0,022 až 0,037. V případě měkké pěny aplikované stříkáním je to 0,037 W/m.K, váha 8 kg/m3 a faktor difúzního odporu 3 až 4. Tedy je poměrně paropropustná a lze snad použít i pro nastříkání na podlahu dřevěného stropu.
Tvrdé pěny mají uzavřenou buněčnou strukturu a výše uvedené rozpětí tepelných vodivostí, váží kolem 30 kg/m3 a difúzní odpor je vyšší.
Potřebná tloušťka stříkané vrstvy (při zanedbání tepelné izolace stávající konstrukce stropu) je pro splnění doporučení dle ČSN 18 až 20 cm. Pro splnění pasivního standardu 30 až 40 cm. Berte prosím hodnoty orientačně, je potřeba zohlednit vliv roštu, do kterého by se stříkalo a podobně.
Běžné tepelné izolace na bázi minerální vlny, které s v případě dřevěných stropů preferují, bude tloušťka cca stejná, neboť se jedná o podobnou tepelnou vodivost. Polystyrény se nedoporučují. Vhodné jsou ale například foukané izolace na bázi buničiny. Tepelná vodivost je cca stejná.
V případě betonových stropů lze použít i EPS a podobné materiály, na horní líc betonového stropu na půdě je doporučováno přece jen pro jistou funkci položit parozábranu.
Parozábrany na dřevěných stropech nedoporučuji. Skladbu je potřeba koncipovat jako difúzně maximálně otevřenou, tedy tak, aby se možnost transferu vlhkosti z konstrukce nebránilo.
Rovněž není doporučováno aplikovat stříkané a foukané izolace mezi trámy dovnitř stropu. Jednak chybí jakákoli kontrola, že je prostor vyplněn zcela a bez dutin. Ale hlavně a týká se především PUR pěn, velmi se navyšuje riziko teplotně vlhkostních změn vedoucích ke kondenzaci v konstrukci a je z praxe dost případů havárií.
Ohledně doporučení firmy zklamu, neboť pak by poradenství nebylo objektivní a nezávislé. Rozhodně oslovte více dodavatelů různých systémů a materiálů, což Vám umožní vše lépe porovnat a to nejen cenu, ale i technické vlastnosti.
Ing. J. Veselý, poradce,
Energy Centre, Náměstí Přemysla Otakara II 25, České Budějovice.