Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

5.11.23 / dotaz č. 175891
Dobrý den,
Mám dva dotazy.
1. Setkal jsem se s názorem (u firmy, která dělá blowerdoor testy), že když do rekonstruovaného cihlového domu dám vápenocementovou omítku, tak barák určitě neprojde blowerdoor testem, protože tato omítka moc "dýchá", že musím dát sádrovou omítku. Je to pravda?
2. U dvoupatrového domu tvoří horní vzduchotěsnou vrstvu parozábrana u sádrokartonu, je to tak? (která se musí napojit na omítky)

Děkuji
ad 1) Vápenocementová omítka má obecně větší pohltivost, ale to se systémem vzduchotěsnosti nemá podle mého názoru přímou souvislost. Rozhodující bude, když hovoříte že se jedná o rekonstruovaný cihlový dům - jakým způsobem zajistíte tlakovou neprůchodnost z vnitřní do vnější zóny. Bude tedy záviset hlavně na způsobech zateplení, odvětrání, systému vzduchotechniky. Blowerdoor test je v zásadě stavební přímá detekční metoda na zjišťování vzduchotěsnosti obálky již postavené budovy. Používá se pro zjištění energetické náročnosti domu a to při vadách vzduchotěsnosti oken, u oken, stěn, v ostění, střechy, půdy, kde totiž dochází k větší výměně vzduchu testem a tím následně poté k významným únikům tepla a právě k větší náročnosti na vytápění (větší náklady).

ad 2) Parozábrana je kvůli přechodu vzdušné vlhkosti do vnitřních konstrukcí a bude tedy záležet na tom, co bude ještě následovat za sádrokartonem do venkovní zóny nebo do nevytápěné zóny, proto nelze na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Ale může to v mnoha případech tak být. Napojení na omítky nevím, zda myslíte vnitřní nebo venkovní... platí, co jsem řekl, že samotný sádrokarton je nasákavý materiál a musí být před případnou dlouhodobou nasákavostí a tím i ztráty svých částečných izolačních schopností ochráněn.
Odpovídá:  Ing., LL.M., MBA Petr Maule - EKIS Plzeň CNE tisk