Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

11.12.23 / dotaz č. 180379
Zajímalo by mě jaký je zhruba součinitel prostupu tepla [W/m2K] stěnami mezi sousedními obytnými domy z roku 1950. Normová hodnota součinitele prostupu tepla stěn mezi sousedními budovami je udávána až 1,05 [W/(m2·K)], což mi přijde hodně a jestli uvažovat o zateplení stěn zevnitř?
Každý dům má vlastní obvodovou stenu z 30 cm pálené cihly a pohledem na fasádu domu není evidentní, že by byla nějaká dilatační spára mezi sousedícíma stěnami . Jedná se o obytné domy ve Strašnicích v Praze se 6 a 8 bytovými jednotkami. Podkrovní byty na našem domě byli zateplené 10 cm XPS před 3 lety.
Dobrý den,
součinitel prostupu tepla dvou přiléhajících stěn z plné cihly tl. 30 cm,předpokládám omítnuté, pokud mezi mini není vzduchová dutina, vychází okolo hodnoty 1,0 W/m2K.

Zda uvažovat o zateplení závisí zejména na užívání sousední budovy, resp. předpokládané teplotě. Pokud je na druhé straně stejný typ objektu, tj. bytový dům, a ten je vytápěn, je teoretický prostup tepla touto stěnou nulový, jelikož je na obou stranách stejná teplota. Pak by nebylo potřeba o zateplení uvažovat.
Pokud je na druhé straně jiný typ prostoru, např. půda, pak ano, zateplení stěny dává smysl. Pak by se i výrazně změnila požadovaná hodnota na součinitel prostupu tepla takovéto konstrukce.
Případné zateplení musí vycházet z místních podmínek. Lepší je vždy zateplení z chladné strany stěny, tj. zvenku, či ze strany sousední půdy, kvůli případné vlhkosti a riziku kondentace vodní páry.
Pokud to není možné, pak lze uvažovat o zateplení vnitřním. Zde je však zateplení potřeba vhodně navrhnout, právě s ohledem rizik spojených s vlhkostí.




Odpovídá:  Ing. Zdeněk Ročárek - EKIS Praha EnergySim tisk