Internetová poradna i-EKIS / odpověď
22.1.24 / dotaz č. 182768
Dobrý den,
prosím o radu, jak zateplit podlahovou konstrukci v podkroví. V podkroví je půdní prostor, který je zastřešen krovem se sedlovou střechou a světlou výškou v hřebeni cca 2 m se spádem k pozednicím, kde je světlá výška cca 0,4 m. Krov je tvořen dřevěnou konstrukcí s plechovou krytinou na prkenném bednění, bez zateplení. Chtěl bych zateplit podlahu tak, aby půda zůstala částečně pochozí a tam, kde se již nedá pohybovat z důvodu nízké světle výšky půdního prostoru, uvažuji použít izolační vatu v tl. cca 200 - 300 mm. V pochozí části (1/3 podlahové plochy) půdy mohu využít izolaci max. tl. 150 mm se záklopem. Nevím, zda a popřípadě jakou použít parotěsnou zábranu na danou skladbu. Stávající podlaha na stropní konstrukci je z hlediska skladby neznámá. Tl. této konstrukce je 260 mm, strop je panel, pak asi málo izolace a betonová podlaha. Nevím, zda tam vůbec nějaká izolace je a zda tam je nějaká parotěsná zábrana. Můžete mi prosím poradit jak na to, hlavně z hlediska nežádoucí kondenzace vodních par. Děkuji a přeji hezký den.
prosím o radu, jak zateplit podlahovou konstrukci v podkroví. V podkroví je půdní prostor, který je zastřešen krovem se sedlovou střechou a světlou výškou v hřebeni cca 2 m se spádem k pozednicím, kde je světlá výška cca 0,4 m. Krov je tvořen dřevěnou konstrukcí s plechovou krytinou na prkenném bednění, bez zateplení. Chtěl bych zateplit podlahu tak, aby půda zůstala částečně pochozí a tam, kde se již nedá pohybovat z důvodu nízké světle výšky půdního prostoru, uvažuji použít izolační vatu v tl. cca 200 - 300 mm. V pochozí části (1/3 podlahové plochy) půdy mohu využít izolaci max. tl. 150 mm se záklopem. Nevím, zda a popřípadě jakou použít parotěsnou zábranu na danou skladbu. Stávající podlaha na stropní konstrukci je z hlediska skladby neznámá. Tl. této konstrukce je 260 mm, strop je panel, pak asi málo izolace a betonová podlaha. Nevím, zda tam vůbec nějaká izolace je a zda tam je nějaká parotěsná zábrana. Můžete mi prosím poradit jak na to, hlavně z hlediska nežádoucí kondenzace vodních par. Děkuji a přeji hezký den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Uvádíte, že se jedná o strop z panelu, patrně betonového, zřejmě bez tepelné izolace a vrchní betonovou pochozí vrstvou. Takováto konstrukce je sama o sobě poměrně paronepropustná a bez parozábrany pod tepelnou izolací se může obejít.
Ale naopak není vhodné přidanou tepelnou izolaci shora uzavírat nějakou parozábranou typu OSB desky nebo folie.
Obecně lze doporučit, aby nová skladba na půdě byla takzvaně „difúzně otevřená“. To znamená, že se vyhneme použití jakékoli parozábrany a stejně tak i vrstev, které by volnému odvětrání skladby nad položenou tepelnou izolací bránily. Pak by postačilo pro zateplení použít minerální vatu do roštu. Pochozí část pak provést paropropustnou, například z prken na sraz.
Nevhodným materiálem jsou zmíněné OSB desky, které mají vyšší difúzní odpor a skladbu uzavírají. Rozhodně by se nehodily v souvislé vrstvě po celé půdě.
Pokud by se na podlahu půdy použil polystyrén, tedy z hlediska difúze vodní páry málo prodyšná vrstva, pak by parozábrana pod ním měla být. Na betonovou konstrukci lze například provést ze samolepících asfaltových pásů, nebo jiné folie z vysokým difúzním odporem. Spoje musí být vždy parotěsně slepené.
Pokud jde o normativní požadavky, jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty 0,20 by v daném případě stačilo cca 20 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny za předpokladu, že bude souvislá (nepřerušená prvky roštu).
Pokud orientačně započítávám rošt, je potřeba cca 28 cm, nebo lépe i o něco více.
Obvykle se křížový rošt provádí dvojitý (pro minimalizaci tepelných vazeb stačí), pak například při položení 2 x 14 cm do roštu vychází celkový součinitel prostupu tepla kolem potřebných 0,20, tedy bude již na poměrně dobré hodnotě. Méně bych v daném případě nedoporučoval.
Pro energeticky úspornou stavbu by to mělo být například 2x 16 a více cm.
Na rošt doporučuji použít volně prkna „na sraz“ s tím, že mezi prkny jsou ponechány mezery pro odvětrání. OSB bych v ploše vyloučil, nebo maximálně použil jen na pochozí lávku s tím, že pod deskou bude cca 4 cm provětraná mezera.
Pokud jde o výšku půdy, je zřejmé, že doporučená tloušťka i ve střední části pod hřebenem podchod významně omezí. Variantou tedy je buď smířit se s menší tloušťkou tepelné izolace a pak vybrat materiál s lepší hodnotou tepelné vodivosti.
Běžné role z minerální vaty mají tepelnou vodivost 0,038 W/m.K. Některé desky z minerální vaty mají až 0,033 W/m.K. Lze tedy použít tento materiál. Informace naleznete v přehledu materiálů výrobců těchto izolací.
Kombinovat různé materiály (například vatu s deskami EPS, PIR nebo XPS bych příliš nedoporučoval právě z důvodu rizik kondenzace na v místech styku různých vrstev materiálů. Nicméně použit například PUR desku (tepelná vodivost 0,022, postačí tloušťka pouze 12 cm) jen v úzkém pochozím pruhu, asi lze.
Možnost odvětrání přes prkna lze zvýšit rozmístěním větracích otvorů s mřížkou. Rovněž je nutné zajistit přiměřené odvětrání prostoru půdy, ale tak, aby na půdě nebyl průvan a nezafoukávalo do minerální vaty. Proudění vzduchu v minerální vatě má za následek výrazné snížení izolačních vlastností.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz a zájem o poradenství.
Uvádíte, že se jedná o strop z panelu, patrně betonového, zřejmě bez tepelné izolace a vrchní betonovou pochozí vrstvou. Takováto konstrukce je sama o sobě poměrně paronepropustná a bez parozábrany pod tepelnou izolací se může obejít.
Ale naopak není vhodné přidanou tepelnou izolaci shora uzavírat nějakou parozábranou typu OSB desky nebo folie.
Obecně lze doporučit, aby nová skladba na půdě byla takzvaně „difúzně otevřená“. To znamená, že se vyhneme použití jakékoli parozábrany a stejně tak i vrstev, které by volnému odvětrání skladby nad položenou tepelnou izolací bránily. Pak by postačilo pro zateplení použít minerální vatu do roštu. Pochozí část pak provést paropropustnou, například z prken na sraz.
Nevhodným materiálem jsou zmíněné OSB desky, které mají vyšší difúzní odpor a skladbu uzavírají. Rozhodně by se nehodily v souvislé vrstvě po celé půdě.
Pokud by se na podlahu půdy použil polystyrén, tedy z hlediska difúze vodní páry málo prodyšná vrstva, pak by parozábrana pod ním měla být. Na betonovou konstrukci lze například provést ze samolepících asfaltových pásů, nebo jiné folie z vysokým difúzním odporem. Spoje musí být vždy parotěsně slepené.
Pokud jde o normativní požadavky, jsou udávány závaznou normou ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Ta stanovuje pro strop pod nevytápěnou půdou minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
K dosažení doporučené hodnoty 0,20 by v daném případě stačilo cca 20 cm tepelné izolace na bázi minerální vlny za předpokladu, že bude souvislá (nepřerušená prvky roštu).
Pokud orientačně započítávám rošt, je potřeba cca 28 cm, nebo lépe i o něco více.
Obvykle se křížový rošt provádí dvojitý (pro minimalizaci tepelných vazeb stačí), pak například při položení 2 x 14 cm do roštu vychází celkový součinitel prostupu tepla kolem potřebných 0,20, tedy bude již na poměrně dobré hodnotě. Méně bych v daném případě nedoporučoval.
Pro energeticky úspornou stavbu by to mělo být například 2x 16 a více cm.
Na rošt doporučuji použít volně prkna „na sraz“ s tím, že mezi prkny jsou ponechány mezery pro odvětrání. OSB bych v ploše vyloučil, nebo maximálně použil jen na pochozí lávku s tím, že pod deskou bude cca 4 cm provětraná mezera.
Pokud jde o výšku půdy, je zřejmé, že doporučená tloušťka i ve střední části pod hřebenem podchod významně omezí. Variantou tedy je buď smířit se s menší tloušťkou tepelné izolace a pak vybrat materiál s lepší hodnotou tepelné vodivosti.
Běžné role z minerální vaty mají tepelnou vodivost 0,038 W/m.K. Některé desky z minerální vaty mají až 0,033 W/m.K. Lze tedy použít tento materiál. Informace naleznete v přehledu materiálů výrobců těchto izolací.
Kombinovat různé materiály (například vatu s deskami EPS, PIR nebo XPS bych příliš nedoporučoval právě z důvodu rizik kondenzace na v místech styku různých vrstev materiálů. Nicméně použit například PUR desku (tepelná vodivost 0,022, postačí tloušťka pouze 12 cm) jen v úzkém pochozím pruhu, asi lze.
Možnost odvětrání přes prkna lze zvýšit rozmístěním větracích otvorů s mřížkou. Rovněž je nutné zajistit přiměřené odvětrání prostoru půdy, ale tak, aby na půdě nebyl průvan a nezafoukávalo do minerální vaty. Proudění vzduchu v minerální vatě má za následek výrazné snížení izolačních vlastností.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice