Internetová poradna i-EKIS / odpověď
5.3.24 / dotaz č. 188556
Zdravím a mám tento dotaz:
Řeším zateplení stropu a nechci udělat chybu jako před 20 lety, kdy jsem při instalaci SDK , který slouží jako pouze podhledový. A jak jsem již zmínil chybou bylo, že jsem neinstaloval parotěsku nad vyhotovovaný SDK.
Současné složení stropu je směrem od interieru je: SDK na kovovém roštu, mezera cca 10 cm, omítka na palachu na prknech , které slouží jako spodní záklop, mezera cca 20 cm částečně vyplněná plevami, vrchní záklop znovu prkny a na nich hliněná mazanina cca 5 cm. Před těmi 20 lety při rekonstrukci jsem ještě v rámci zpevnění stropu udělal betonovou vrstvu v síle cca 5 cm s vloženou karisítí. Půda je nevytápěná a nebude v budoucnu obyvatelná, ale chci ji mít pochozí.
Mám představu, že bych ze strany z půdy na současnou podlahu stropu položím ve dvou vrstvách tepelnou izolaci 2 x 16 cm /1x16 cm do výše trámů a 1x 16 cm nad trámy jako eliminaci tepelných mostů na trámech/. Vata by byla uložena v konstrukci „nosníků“ z EPS 100 a záklopem s OSB umístěným cca 5-10 cm nad vatou, tudíž s odvětranou mezerou. Odvětrané mezery bych vyústil do prostoru půdy. A tady je důležitý moment a týká se parotěsné zábrany a jejímu umístění:
1. Logicky nejlépe ji umístit pod současný SDK strop ze strany interieru – ano, ale jedná se o 5 velkých obývaných místností cca 100 m/2 a znovu všechno dělat s parotěskou a novým stropem s SDK je velmi pracné. Je to skutečně nutné?
2. Další varianta nechat to všechno difúzně otevřené vzhledem s uvedenému souvrství od interieru až po odvětranou mezeru nad vrstvou 32 cm tepelně-izolační vaty.
3. Nebo na půdě pod vrstvu plánované izolační vaty 32 cm dát parotěsnou folii vytaženou do výše izolace ať už nad trámy, nebo na boky trámů , které budou překryty vrstvou 1 x 16 cm izolační vaty. Ale neuzavřu tím zase „definitivně“ migraci vodních par směrem na půdu do odvětraného prostoru na půdě a neriskuji kondenzaci vodních par v souvrství stropu pod fólií?
Tady si nedokážu odpovědět, která z variant je optimální vzhledem k migraci vlhkosti směrem k půdě a případné kondenzaci v „nějaké“ vrstvě profilu složení stropů. Zejména prostor mezi záklopem ze spodních a vrchních prken, které jsou parobrzda mě zneklidňují . No a i vzduchová mezera s plevami ve mně vyvolává spoustu otázek. Nebude zde docházet ke kondenzaci? Co kdybych vyplnil prostor mezi záklopem např sypaným polystyrenem formou nafoukání. Ještě bych dodal, že venkovní plášť budovy není tepelně izolován vzhledem k síle zdiva. Varianta otevření souvrství stropu ze stany půdy je nereálná vzhledem k extrémní pracnosti.
Děkuji za racionální návrhy řešení.
Řeším zateplení stropu a nechci udělat chybu jako před 20 lety, kdy jsem při instalaci SDK , který slouží jako pouze podhledový. A jak jsem již zmínil chybou bylo, že jsem neinstaloval parotěsku nad vyhotovovaný SDK.
Současné složení stropu je směrem od interieru je: SDK na kovovém roštu, mezera cca 10 cm, omítka na palachu na prknech , které slouží jako spodní záklop, mezera cca 20 cm částečně vyplněná plevami, vrchní záklop znovu prkny a na nich hliněná mazanina cca 5 cm. Před těmi 20 lety při rekonstrukci jsem ještě v rámci zpevnění stropu udělal betonovou vrstvu v síle cca 5 cm s vloženou karisítí. Půda je nevytápěná a nebude v budoucnu obyvatelná, ale chci ji mít pochozí.
Mám představu, že bych ze strany z půdy na současnou podlahu stropu položím ve dvou vrstvách tepelnou izolaci 2 x 16 cm /1x16 cm do výše trámů a 1x 16 cm nad trámy jako eliminaci tepelných mostů na trámech/. Vata by byla uložena v konstrukci „nosníků“ z EPS 100 a záklopem s OSB umístěným cca 5-10 cm nad vatou, tudíž s odvětranou mezerou. Odvětrané mezery bych vyústil do prostoru půdy. A tady je důležitý moment a týká se parotěsné zábrany a jejímu umístění:
1. Logicky nejlépe ji umístit pod současný SDK strop ze strany interieru – ano, ale jedná se o 5 velkých obývaných místností cca 100 m/2 a znovu všechno dělat s parotěskou a novým stropem s SDK je velmi pracné. Je to skutečně nutné?
2. Další varianta nechat to všechno difúzně otevřené vzhledem s uvedenému souvrství od interieru až po odvětranou mezeru nad vrstvou 32 cm tepelně-izolační vaty.
3. Nebo na půdě pod vrstvu plánované izolační vaty 32 cm dát parotěsnou folii vytaženou do výše izolace ať už nad trámy, nebo na boky trámů , které budou překryty vrstvou 1 x 16 cm izolační vaty. Ale neuzavřu tím zase „definitivně“ migraci vodních par směrem na půdu do odvětraného prostoru na půdě a neriskuji kondenzaci vodních par v souvrství stropu pod fólií?
Tady si nedokážu odpovědět, která z variant je optimální vzhledem k migraci vlhkosti směrem k půdě a případné kondenzaci v „nějaké“ vrstvě profilu složení stropů. Zejména prostor mezi záklopem ze spodních a vrchních prken, které jsou parobrzda mě zneklidňují . No a i vzduchová mezera s plevami ve mně vyvolává spoustu otázek. Nebude zde docházet ke kondenzaci? Co kdybych vyplnil prostor mezi záklopem např sypaným polystyrenem formou nafoukání. Ještě bych dodal, že venkovní plášť budovy není tepelně izolován vzhledem k síle zdiva. Varianta otevření souvrství stropu ze stany půdy je nereálná vzhledem k extrémní pracnosti.
Děkuji za racionální návrhy řešení.
Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
V současnosti v konstrukci zřejmě dochází ke kondenzaci vlhkosti, která se ale během léta odpaří, takže by nemělo docházet k poškození konstrukce. Vypařitelné množství je o řád vyšší, než zkondenzovaná vlhkost.
Po zateplení půdy shora se vypařitelné množství zkondenzované vody sníží. Je důležité, jak dobře bude odvětrána vzduchová mezera nad izolací.
Pokud zateplíte s parotěsnou zábranou (položené na stávající beton, resp. na trámy krovu), nebude ve vrstvě izolace docházet ke kondenzaci, ale podmínkou je opravdu dobré odvětrání nad izolací a použití parotěsné vrstvy s vysokým difuzním odporem.
Pokud zateplíte bez parotěsné zábrany, bude k mírné kondenzaci vlhkosti docházet ve vrstvě tepelné izolace, která se opět během roku vypaří. Vypařitelné množství je o 2 řády vyšší, než zkondenzovaná vlhkost.
Obecně platí, že čím více izolace dáte na půdu, tím klesá riziko kondenzace ve stávající stropní konstrukci. Není tedy asi třeba řešit zafoukání stávající vzduchové mezery, což je vždy spojeno s rizikem, že se izolace nedostane do celého prostoru. Naopak je důležité dostatečně izolovat stávající trámy krovu, aby byly „v teple“ a oblast kondenzace byla v izolaci, nikoli ve dřevě.
S pozdravem
K. Srdečný
V současnosti v konstrukci zřejmě dochází ke kondenzaci vlhkosti, která se ale během léta odpaří, takže by nemělo docházet k poškození konstrukce. Vypařitelné množství je o řád vyšší, než zkondenzovaná vlhkost.
Po zateplení půdy shora se vypařitelné množství zkondenzované vody sníží. Je důležité, jak dobře bude odvětrána vzduchová mezera nad izolací.
Pokud zateplíte s parotěsnou zábranou (položené na stávající beton, resp. na trámy krovu), nebude ve vrstvě izolace docházet ke kondenzaci, ale podmínkou je opravdu dobré odvětrání nad izolací a použití parotěsné vrstvy s vysokým difuzním odporem.
Pokud zateplíte bez parotěsné zábrany, bude k mírné kondenzaci vlhkosti docházet ve vrstvě tepelné izolace, která se opět během roku vypaří. Vypařitelné množství je o 2 řády vyšší, než zkondenzovaná vlhkost.
Obecně platí, že čím více izolace dáte na půdu, tím klesá riziko kondenzace ve stávající stropní konstrukci. Není tedy asi třeba řešit zafoukání stávající vzduchové mezery, což je vždy spojeno s rizikem, že se izolace nedostane do celého prostoru. Naopak je důležité dostatečně izolovat stávající trámy krovu, aby byly „v teple“ a oblast kondenzace byla v izolaci, nikoli ve dřevě.
S pozdravem
K. Srdečný