Internetová poradna i-EKIS / odpověď
12.3.24 / dotaz č. 188882
Dobrý den, děkuji za zpětnou vazbu na můj dotaz a odpověď: viz.: http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/i-ekis/188556. Navazuji na něj a můj dotaz týkající se zateplení nevytápěného půdního prostoru s odvětraným prostorem nad vatou zaklopeno OSB. Pokud zvolím variantu pokládky parotěsné fólie na podlahu půdy/bez parozábrany nad SDK/ , a na ní izolaci v provedení 2 x 16 cm vata dochází k rosnému bodu "někde" v této izolaci, ale jak píšete vata průběžně vysychá. To je OK. Je nožná varianta nahradit izolační vatu polystyrenem s předpokladem, že rosný bod bude uvnitř polystyrenu, a vzhledem k struktuře polystyrenu by měl zůstat "suchý". Tím pádem bych nemusel řešit žádnou odětranou štěrbinou a zaklopil bych rovnou OSB. Je to možné, nebo je tam nějaké slabé místo, popřípadě je to celé nesmysl z technického hlediska a vlastní funkčnosti tohoto řešení, děkuji.
Dobrý den,
pokud zvolíte variantu s položením parozábrany na stávající podlahu stropu a na ní polystyren EPS ve dvou vrstvách (2 x 16 cm) se zaklopením OSB deskami, tak tato varianta by měla být bezproblémová. Ověřil jsem tuto variantu ve výpočetním programu pro základní tepelně technické posouzení skladby stavební konstrukce z hlediska prostupu tepla a vodní páry. U této varianty vychází součinitel prostupu tepla U cca 0,14 W/m2.K což je bezpečně pod normou doporučenou hodnotou (U = 0,20 W/m2.K). Při uvažování okrajových podmínek vnitřního prostředí - tedy dole obývaný vytápěný prostor (21°C, relativní vlhkost 55%) a půdní prostor blížící se venkovnímu prostředí (-9°C, rel.vlhkost 80%) tak v konstrukci sice dochází k mírné kondenzaci (ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0°C), nicméně ta hodnota je velmi nízká a bezpečná i pro konstrukci s dřevěnými nosnými prvky a zároveň vypařitelnost je násobně vyšší. Toto posouzení bylo provedeno dle základního popisu skladby, bez znalosti reálné situace, berte jej tedy jako orientační.
Případně můžete využít osobní/online konzultaci s některým z našich energetických poradců (v tomto případě bych doporučil pana Veselého).
S pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB
pokud zvolíte variantu s položením parozábrany na stávající podlahu stropu a na ní polystyren EPS ve dvou vrstvách (2 x 16 cm) se zaklopením OSB deskami, tak tato varianta by měla být bezproblémová. Ověřil jsem tuto variantu ve výpočetním programu pro základní tepelně technické posouzení skladby stavební konstrukce z hlediska prostupu tepla a vodní páry. U této varianty vychází součinitel prostupu tepla U cca 0,14 W/m2.K což je bezpečně pod normou doporučenou hodnotou (U = 0,20 W/m2.K). Při uvažování okrajových podmínek vnitřního prostředí - tedy dole obývaný vytápěný prostor (21°C, relativní vlhkost 55%) a půdní prostor blížící se venkovnímu prostředí (-9°C, rel.vlhkost 80%) tak v konstrukci sice dochází k mírné kondenzaci (ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0°C), nicméně ta hodnota je velmi nízká a bezpečná i pro konstrukci s dřevěnými nosnými prvky a zároveň vypařitelnost je násobně vyšší. Toto posouzení bylo provedeno dle základního popisu skladby, bez znalosti reálné situace, berte jej tedy jako orientační.
Případně můžete využít osobní/online konzultaci s některým z našich energetických poradců (v tomto případě bych doporučil pana Veselého).
S pozdravem
Ondřej Pokorný, energetický poradce ECČB