Internetová poradna i-EKIS / odpověď
26.1.11 / dotaz č. 25595
Dobrý den,
uvažuji o výměně starých(dvojitých) oken v RD za termoizolační dvoj nebo trojskla. Okna jsou stará 21 let a jsou v poměrně dobrém stavu.
Zvažuji, zda vyměnit nebo ne ale jsou zde otázky, na které jsem zatím nenašel odpověď ani u firem, které se zabývají montáží těchto oken. Proto se obracím na vás.
1. Jak dlouho vydrží Argon v meziskelním prostoru a jak dlouho si tedy nová okna zachovají původní vlastnosti? Pokud např. po 10 letech zcela unikne - výrobní nedokonalostí, netěstnostmi, pak z izolačního skla bude opět obyčejné dvojsklo? Existuje např. nějaká studie s tímto tématem?
2. Kolik tepla prostupuje a) termoizolačními okny (K asi 1) b) obyčejnými dvojskly (K asi 3) směrem ven z domu( ztráty) a kolik přichází při slunečním svitu dovnitř( zisk)? Případně jakým vzorcem se stanoví?
3. Existují i jiné způsoby usazení oken než pomocí montážní pěny? Je možno zaslat nějaký odkaz na článek nebo studii?
Předem děkuji za odpověď.
uvažuji o výměně starých(dvojitých) oken v RD za termoizolační dvoj nebo trojskla. Okna jsou stará 21 let a jsou v poměrně dobrém stavu.
Zvažuji, zda vyměnit nebo ne ale jsou zde otázky, na které jsem zatím nenašel odpověď ani u firem, které se zabývají montáží těchto oken. Proto se obracím na vás.
1. Jak dlouho vydrží Argon v meziskelním prostoru a jak dlouho si tedy nová okna zachovají původní vlastnosti? Pokud např. po 10 letech zcela unikne - výrobní nedokonalostí, netěstnostmi, pak z izolačního skla bude opět obyčejné dvojsklo? Existuje např. nějaká studie s tímto tématem?
2. Kolik tepla prostupuje a) termoizolačními okny (K asi 1) b) obyčejnými dvojskly (K asi 3) směrem ven z domu( ztráty) a kolik přichází při slunečním svitu dovnitř( zisk)? Případně jakým vzorcem se stanoví?
3. Existují i jiné způsoby usazení oken než pomocí montážní pěny? Je možno zaslat nějaký odkaz na článek nebo studii?
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
K bodu 1.)
Izolační dvojskla a trojskla prodávaná na trhu musí mít příslušné atesty a certifikáty. Ve zkušebních protokolech se pak uvádí naměřené hodnoty. Z fyzikálních zákonů je jasné, že vysoká koncentrace izolačního plynu (ať už se jedná o argon, krypton nebo xenon) nevydrží v meziprostoru navěky. Část plynu bude vždy procházet z prostoru, kde je jeho vysoká koncentrace ven, kde je obsah plynu ve vzduchu zanedbatelný. Tento určitý malý úbytek plynu se do určitého % považuje za přípustný. V současnosti se nejvíce používá argon.
Zpravidla u každého izolačního skla naplněného plynem může docházet každým rokem k úbytku argonu ve výši 3% z množství ve skle obsaženém. Ne z původní hodnoty, ale vždy z aktuálního obsahu. Koncentrace se tedy snižuje velmi pomalu. Z výroby může být sklo naplněno plynem cca z 90%, při obsahu 60% náplň ztrácí svoji účinnost. Z toho vyplývá, že obvyklá životnost argonu jako tepelné izolace mezi skly je cca 40 let. Toto není vadou výrobku. Rychlejší únik plynu by znamenal výrobní vadu. Pokud by skla během krátké doby ztratila svou vysokou izolační schopnost, patrně by se to projevilo – například by se začala rosit. Rovněž při termovizním měřením by se zjistily i vyšší teploty na vnějším povrchu skla, než byly úvodně.
K bodu 2.)
Množství prostupujícího tepla závisí na několika faktorech – plocha okna, rozdíl teplot mezi venkem a vnitřkem a izolační schopnost skla. Ta se vyjadřuje součinitelem prostupu tepla (označuje se Ug, W/m2.K). Obyčejná dvojskla mají tuto hodnotu kolem 2,8 W/m2.K, dvojskla vakuová (asi se již ani nevyrábí) cca 2,2 W/m2.K. Izolační dvojskla s pokovením a argonem 1,1 W/m2.K, stejně provedená trojskla kolem 0,8 W/m2.K a skla s fóliemi Heat Mirror pak dosahují Ug až 0,4 W/m2.K. Pokud jde o výpočtové vzorce solárních ztrát a zisků, mohu Vám doporučit článek „Energetická bilance oken, solární zisky a ztráty v pasivních domech“, který naleznete na www.tzb-info.cz. Je tam uvedeno co Vás zajímá včetně výpočtových vzorců.
K bodu 3.)
Osazení oken je poměrně složitá záležitost, v posledních letech se objevily nové postupy v ošetření připojovací spáry použitím těsnících parotěsných a difúzních pásek. Na webu jsou montážní návody výrobců (Illbruck, Isocell atd.), lze najít i dost článků – např..:www.obcanskavystavba.cz/clanek/pripojovaci-spary-u-vyplni-stavebnich-otvoru-principy-zavady/. , nebo http://www.ceskestavby.cz/clanky/pripojovaci-spara-otvorovych-vyplni-4319.html.
Pokud jsou stávající dvojitá okna v dobrém stavu, bylo by dobrou možností přesklení vnějších křídel za izolační dvojsklo. Záleží na profilu křídla, zda větší zatížení unese. Na vnitřní křídla by se doplnilo těsnění. Dvojité okno je dobré i z hlediska akustiky, většinou vychází lépe než dvojskla v jednoduchém okně.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
*Op280111*
Děkuji za Váš dotaz.
K bodu 1.)
Izolační dvojskla a trojskla prodávaná na trhu musí mít příslušné atesty a certifikáty. Ve zkušebních protokolech se pak uvádí naměřené hodnoty. Z fyzikálních zákonů je jasné, že vysoká koncentrace izolačního plynu (ať už se jedná o argon, krypton nebo xenon) nevydrží v meziprostoru navěky. Část plynu bude vždy procházet z prostoru, kde je jeho vysoká koncentrace ven, kde je obsah plynu ve vzduchu zanedbatelný. Tento určitý malý úbytek plynu se do určitého % považuje za přípustný. V současnosti se nejvíce používá argon.
Zpravidla u každého izolačního skla naplněného plynem může docházet každým rokem k úbytku argonu ve výši 3% z množství ve skle obsaženém. Ne z původní hodnoty, ale vždy z aktuálního obsahu. Koncentrace se tedy snižuje velmi pomalu. Z výroby může být sklo naplněno plynem cca z 90%, při obsahu 60% náplň ztrácí svoji účinnost. Z toho vyplývá, že obvyklá životnost argonu jako tepelné izolace mezi skly je cca 40 let. Toto není vadou výrobku. Rychlejší únik plynu by znamenal výrobní vadu. Pokud by skla během krátké doby ztratila svou vysokou izolační schopnost, patrně by se to projevilo – například by se začala rosit. Rovněž při termovizním měřením by se zjistily i vyšší teploty na vnějším povrchu skla, než byly úvodně.
K bodu 2.)
Množství prostupujícího tepla závisí na několika faktorech – plocha okna, rozdíl teplot mezi venkem a vnitřkem a izolační schopnost skla. Ta se vyjadřuje součinitelem prostupu tepla (označuje se Ug, W/m2.K). Obyčejná dvojskla mají tuto hodnotu kolem 2,8 W/m2.K, dvojskla vakuová (asi se již ani nevyrábí) cca 2,2 W/m2.K. Izolační dvojskla s pokovením a argonem 1,1 W/m2.K, stejně provedená trojskla kolem 0,8 W/m2.K a skla s fóliemi Heat Mirror pak dosahují Ug až 0,4 W/m2.K. Pokud jde o výpočtové vzorce solárních ztrát a zisků, mohu Vám doporučit článek „Energetická bilance oken, solární zisky a ztráty v pasivních domech“, který naleznete na www.tzb-info.cz. Je tam uvedeno co Vás zajímá včetně výpočtových vzorců.
K bodu 3.)
Osazení oken je poměrně složitá záležitost, v posledních letech se objevily nové postupy v ošetření připojovací spáry použitím těsnících parotěsných a difúzních pásek. Na webu jsou montážní návody výrobců (Illbruck, Isocell atd.), lze najít i dost článků – např..:www.obcanskavystavba.cz/clanek/pripojovaci-spary-u-vyplni-stavebnich-otvoru-principy-zavady/. , nebo http://www.ceskestavby.cz/clanky/pripojovaci-spara-otvorovych-vyplni-4319.html.
Pokud jsou stávající dvojitá okna v dobrém stavu, bylo by dobrou možností přesklení vnějších křídel za izolační dvojsklo. Záleží na profilu křídla, zda větší zatížení unese. Na vnitřní křídla by se doplnilo těsnění. Dvojité okno je dobré i z hlediska akustiky, většinou vychází lépe než dvojskla v jednoduchém okně.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
*Op280111*