Internetová poradna i-EKIS / odpověď
7.2.11 / dotaz č. 25730
Dobrý den.
Četl jsem brožuru od p.Srdečného "Energeticky soběstačný dům",kde bylo zmíněno,že se autor"podílel na stavbách budov ze slámy".Zamýšlím se nad slámou,jako izolačním materiálem (plné půdy sena a slámy našich předků).Nezajímá mě však sláma jako konstrukční materiál(dům z balíků slámy jsem už někde též zahlédl),ale jako izolační,výplnový.
Napadla mě např.varianta stěn: sádrokarton-OSB-I nosník se slámou-MDF-odvětraná prkená fasáda.
Mohu požádat o nějaké konkrétní zkušenosti a Váš názor na toto využití?
Děkuji
Četl jsem brožuru od p.Srdečného "Energeticky soběstačný dům",kde bylo zmíněno,že se autor"podílel na stavbách budov ze slámy".Zamýšlím se nad slámou,jako izolačním materiálem (plné půdy sena a slámy našich předků).Nezajímá mě však sláma jako konstrukční materiál(dům z balíků slámy jsem už někde též zahlédl),ale jako izolační,výplnový.
Napadla mě např.varianta stěn: sádrokarton-OSB-I nosník se slámou-MDF-odvětraná prkená fasáda.
Mohu požádat o nějaké konkrétní zkušenosti a Váš názor na toto využití?
Děkuji
Vážený pane,
sláma se zatím u většiny budov používá právě jako výplňový tepelně-izolační materiál; stavba nosných slaměných stěn není jednoduchá záležitost.
Zatím jsem se vždy setkal s tím, že sláma se do stěny dává v balících (kromě stavby pasivního domu v Hostětíně, kde se dávala ve vrstvách "loupaných" z obřích hranatých balíků a prokládala papírem kvůli snížení konvekce, podrobnosti zde:
http://hostetin.veronica.cz/156/)
Tepelně-izolační parametry slámy závisí na tom, jak je stlačena, z tohoto hlediska vychází sláma lisovaná v balíkách dobře. Za optimální se považuje sláma slisovaná na objemovou hmotnost 90 kg/m3. V USA se lisuje větším tlakem a balíky mají větší objemovou hmotnost a tepelná vodivost je vyšší = horší. Tepelná vodivost slámy závisí také na orientaci stébel.
Pokud použijete balíky, vyjde vám tl. izolace okolo 50 cm, což už dá součinotel prostupu tepla stěny okolo 0,11 W/m2.K. To je hodnota používaná pro pasivní domy. Závisí také na rozmístění nosných prvků v konstrukci.
Ve skladbě konstrukce tak jak ji navrhujete je třeba zajistit, aby venkovní plášť chránil slámu před větrem - to zcela zásadně ovlivní výsledné chování konstrukce. Postačí silnější papír, karton apod. vložený mezi slámu a venkovní desku (ve vašem případě MDF), nebo je nutno desky spojovat na pero a drážku a podobně. Ve slámě bude docházet v zimě ke kondenzaci, ktrerá by se ale během léta měla odpařit. Kondenzaci lze snížit přidáním parotěsné zábrany mezi slámu a vnitřní sádrokatron, nebo použitím jiné vnější vrstvy (např dřevotřísky nebo prken).
Rozhodně bych nedoporučoval slámu jen tak volně nasypat do prostoru, mezi dvěma deskami, bylo by nutno ji udusat ale stejně vám zůstanou kouty a rohy kde můžou vzniknout "kapsy" bez slámy.
Přejeme příjemné bydlení!
J. Beranovský, K. Srdečný, EkoWATT
sláma se zatím u většiny budov používá právě jako výplňový tepelně-izolační materiál; stavba nosných slaměných stěn není jednoduchá záležitost.
Zatím jsem se vždy setkal s tím, že sláma se do stěny dává v balících (kromě stavby pasivního domu v Hostětíně, kde se dávala ve vrstvách "loupaných" z obřích hranatých balíků a prokládala papírem kvůli snížení konvekce, podrobnosti zde:
http://hostetin.veronica.cz/156/)
Tepelně-izolační parametry slámy závisí na tom, jak je stlačena, z tohoto hlediska vychází sláma lisovaná v balíkách dobře. Za optimální se považuje sláma slisovaná na objemovou hmotnost 90 kg/m3. V USA se lisuje větším tlakem a balíky mají větší objemovou hmotnost a tepelná vodivost je vyšší = horší. Tepelná vodivost slámy závisí také na orientaci stébel.
Pokud použijete balíky, vyjde vám tl. izolace okolo 50 cm, což už dá součinotel prostupu tepla stěny okolo 0,11 W/m2.K. To je hodnota používaná pro pasivní domy. Závisí také na rozmístění nosných prvků v konstrukci.
Ve skladbě konstrukce tak jak ji navrhujete je třeba zajistit, aby venkovní plášť chránil slámu před větrem - to zcela zásadně ovlivní výsledné chování konstrukce. Postačí silnější papír, karton apod. vložený mezi slámu a venkovní desku (ve vašem případě MDF), nebo je nutno desky spojovat na pero a drážku a podobně. Ve slámě bude docházet v zimě ke kondenzaci, ktrerá by se ale během léta měla odpařit. Kondenzaci lze snížit přidáním parotěsné zábrany mezi slámu a vnitřní sádrokatron, nebo použitím jiné vnější vrstvy (např dřevotřísky nebo prken).
Rozhodně bych nedoporučoval slámu jen tak volně nasypat do prostoru, mezi dvěma deskami, bylo by nutno ji udusat ale stejně vám zůstanou kouty a rohy kde můžou vzniknout "kapsy" bez slámy.
Přejeme příjemné bydlení!
J. Beranovský, K. Srdečný, EkoWATT