Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.4.11 / dotaz č. 26760
Obracím se na Vás s dotazem ohledně zateplení stropu mezi obytným prostorem a nevytápěnou půdou.
Skladba stropu: omítka, rákos, prkna, lepenka a 10 cm čedičové vaty, dřevěný záklop. Po stranách jsou šikminy ve stejném složení, které jsou zateplení nepřístupné. Na záklop chci položit minerální vatu, je třeba použít pod vatu parotěsnou fólii? Vata bude o síle 34 cm.
Děkuji za Vaši odpověď
Skladba stropu: omítka, rákos, prkna, lepenka a 10 cm čedičové vaty, dřevěný záklop. Po stranách jsou šikminy ve stejném složení, které jsou zateplení nepřístupné. Na záklop chci položit minerální vatu, je třeba použít pod vatu parotěsnou fólii? Vata bude o síle 34 cm.
Děkuji za Vaši odpověď
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou dle Vašeho popisu lze provést zmíněným položením tepelné izolace na podlahu půdy.
Je nutno použít tepelnou izolaci dobře paropropustnou a skladbu stropu shora difúzně neuzavírat. Proto není vhodný například polystyrén v deskách. Vhodné jsou rohože nebo desky z minerální vaty nebo i kamenné vlny (např. Rockwool), které mají i dobré požární vlastnosti, tak jak navrhujete.
Hlavní podmínkou je, aby nad nově vloženou tepelnou izolací nebyla paronepropustná vrstva (nějaká fólie, OSB desky, dřevotřísky apod.), podlaha půdy musí být tedy dobře paropropustná aby skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Pokud bude minerální vlna ležet volně, riziko kondenzace v konstrukci prakticky nehrozí a není nutno vkládat pod vatu paronepropustnou fólii.
Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovala. Zde by se parozábrana dostala někam doprostřed skladby, kde již její funkce není efektivní a navíc bych preferoval neuzavírání dřevěného záklopu a dřevěné konstrukce stropu pod fólii.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. Orientačně vypočteno je hodnota součinitele prostupu tepla U stávající konstrukce 0,45 (W/m2.K), což normě zdaleka nevyhovuje. Proto je dodatečné zateplení určitě vhodné. Při plánovaných 34 cm dodatečného zateplení z minerální vlny o tepelné vodivosti λ 0,040 bude hodnota součinitele prostupu tepla U celé konstrukce kolem 0,10 (W/m2.K) a to s velkou rezervou splní doporučení normy.
Slabým místem konstrukce ale zůstanou šikminy. Pokud jsou pro zateplení nepřístupné - jedná se patrně o velký náklad demontáže střechy a záklopu a vložení izolace mezi a případně nad nosné trámy, pak je rovněž možný postup zafoukávané izolace do uzavřené dutiny. Například na bázi buničiny (Climatizer), nebo minerálních vláken (Izolace Polná).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou dle Vašeho popisu lze provést zmíněným položením tepelné izolace na podlahu půdy.
Je nutno použít tepelnou izolaci dobře paropropustnou a skladbu stropu shora difúzně neuzavírat. Proto není vhodný například polystyrén v deskách. Vhodné jsou rohože nebo desky z minerální vaty nebo i kamenné vlny (např. Rockwool), které mají i dobré požární vlastnosti, tak jak navrhujete.
Hlavní podmínkou je, aby nad nově vloženou tepelnou izolací nebyla paronepropustná vrstva (nějaká fólie, OSB desky, dřevotřísky apod.), podlaha půdy musí být tedy dobře paropropustná aby skladbu stropu shora difúzně neuzavřela. Pokud bude minerální vlna ležet volně, riziko kondenzace v konstrukci prakticky nehrozí a není nutno vkládat pod vatu paronepropustnou fólii.
Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovala. Zde by se parozábrana dostala někam doprostřed skladby, kde již její funkce není efektivní a navíc bych preferoval neuzavírání dřevěného záklopu a dřevěné konstrukce stropu pod fólii.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. Orientačně vypočteno je hodnota součinitele prostupu tepla U stávající konstrukce 0,45 (W/m2.K), což normě zdaleka nevyhovuje. Proto je dodatečné zateplení určitě vhodné. Při plánovaných 34 cm dodatečného zateplení z minerální vlny o tepelné vodivosti λ 0,040 bude hodnota součinitele prostupu tepla U celé konstrukce kolem 0,10 (W/m2.K) a to s velkou rezervou splní doporučení normy.
Slabým místem konstrukce ale zůstanou šikminy. Pokud jsou pro zateplení nepřístupné - jedná se patrně o velký náklad demontáže střechy a záklopu a vložení izolace mezi a případně nad nosné trámy, pak je rovněž možný postup zafoukávané izolace do uzavřené dutiny. Například na bázi buničiny (Climatizer), nebo minerálních vláken (Izolace Polná).
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č.Budějovice