Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.7.11 / dotaz č. 28202
Dobrý den,
stavíme rodinný dům na okrese Hodonín, jsme ve fázi hrubé stavby (obvodové zdi, střecha, okna). Můj dotaz se bude týkat zateplení.
Dům je jednopodlažní (přízemí + horní patro), rozměry cca 12 m x 13 m. Vytápění bude na kondenzační plynový kotel + přitápění krbem, který je umístěn v centrální části domu a bude mít průduch nejen do velké obytné části, ale i do chodby (která je velká 3 m x 3,5 m a otevřená až pod střechu (není nad ní strop v horním patře) - tj. výška cca 7 m. Stropy v pokojích v horním patře budou ze sádrokartonu.
V přízemí bude podlahové topení, v patře radiátory.
Jako stavební materiál byl použit Porotherm Profi 40, stavěno na lepidlo.
Ráda bych se zeptala, jaké byste doporučovali zateplení. My jsme pomýšleli na polystyren, ale nejsme si jisti jeho tloušťkou. Případně jaké zateplení byste doporučovali dát nad sádrokartonové stropy v horním patře, aby nešla do domu přes střechu přílišná zima/teplo.
Jsem laik, doufám, že můj dotaz je srozumitelný.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Sochorová L.
stavíme rodinný dům na okrese Hodonín, jsme ve fázi hrubé stavby (obvodové zdi, střecha, okna). Můj dotaz se bude týkat zateplení.
Dům je jednopodlažní (přízemí + horní patro), rozměry cca 12 m x 13 m. Vytápění bude na kondenzační plynový kotel + přitápění krbem, který je umístěn v centrální části domu a bude mít průduch nejen do velké obytné části, ale i do chodby (která je velká 3 m x 3,5 m a otevřená až pod střechu (není nad ní strop v horním patře) - tj. výška cca 7 m. Stropy v pokojích v horním patře budou ze sádrokartonu.
V přízemí bude podlahové topení, v patře radiátory.
Jako stavební materiál byl použit Porotherm Profi 40, stavěno na lepidlo.
Ráda bych se zeptala, jaké byste doporučovali zateplení. My jsme pomýšleli na polystyren, ale nejsme si jisti jeho tloušťkou. Případně jaké zateplení byste doporučovali dát nad sádrokartonové stropy v horním patře, aby nešla do domu přes střechu přílišná zima/teplo.
Jsem laik, doufám, že můj dotaz je srozumitelný.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem
Sochorová L.
Dobrý den,
Začnu možná trochu zeširoka, ale rád bych, aby byla pro Vás odpověď maximálně přínosná. Obvodové stěny máte dle Vašeho popisu provedeny jako jednovrstvé zdivo ze systému, který sám o sobě vyhovuje současným požadavkům platných norem na tepelně-technické parametry. Tepelně-technické parametry stěny z uváděného zděného systému Porotherm Profi 40 s lepením ložných (vodorovných) spár na lepidlo vyhovuje požadovaným (minimálním) hodnotám součinitele prostupu tepla „U“ (norma požaduje U max. 0,38W/(K.m2)) Tyto cihelné bloky byly vyvinuty pro stěny, které nevyžadují již dodatečné zateplení.
Nicméně, pokud investor uvažuje u stěny z těchto tvarovek o zateplení, není problém. Pokud na stěny přidáte byť „1mm“ izolace, bude skladba vyhovovat normativním požadavkům na minimální tepelně-technické parametry. Samozřejmě zateplení jedním milimetrem izolace je nesmyslné. Chci pouze naznačit, že zateplení jakoukoli tloušťkou izolace je možné a vždy budou splněny normové podmínky. Je nutno podotknout, že tepelný izolant je součástí zateplovacího systému a určitou částí se podílí na nákladech na jednu měrnou jednotku zateplení. Na tloušťce izolantu nemá smysl šetřit, protože při aplikace jakékoli tloušťky je nutno vždy povrch podkladu očistit, vždy je v zateplovacím systému lepidlo, hmoždinky, perlinka, omítka a ostatní komponenty (např. lešení, lávky apod.), které se na celkové ceně podílejí větší měrou než samotný izolant. Pokud to technické řešení dovolí, použil bych bez váhání 100mm tepelné izolace na bázi pěnového polystyrénu, při této tloušťce se již tepelně-technické parametry stěny dostanou pod doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U, čili pod hranici 0,25W/(K.m2).
Možná trochu zdlouhavým úvodem jsem chtěl naznačit, že budete zateplovat vyhovující konstrukce, které mají normám odpovídající vlastnosti, za které jste již patřičně zaplatili. Skladba konstrukcí by měla být pečlivě uvážená již v projektové dokumentaci. Především pak tepelně-technické parametry, kterých má být dosaženo. Velmi často ale dochází k rozhodnutí stavebníka zateplit stěny až v okamžiku, kdy je hrubá stavba před dokončením, pak nezbývá než zateplení provést na konstrukce vyhovujících parametrů.
V případech, kdy investor požaduje dosažení skutečně nízkých hodnot součinitele prostupu tepla „U“, je vhodné uvažovat již u návrhu stěn se sendvičovou konstrukcí. Pak je výhodné vyzdívky provést z tvarovek tl. 250 nebo 300mm (staticky vyhovující tloušťky) s horšími tepelně-izolačními vlastnosti, ale levnějšími a následně je doplnit např. venkovním kontaktním zateplovacím systémem, třeba s 160mm tepelné izolace.
Stává se, že hrubá stavba z jednovrstvého zdiva na lepidlo nebo pěnu není provedena dostatečně pečlivě (realizaci neprovádí odborná firma) a v ploše stěn vznikají tepelné mosty, které negativně ovlivňují jednotlivé detaily a samozřejmě energetickou náročnost celé stavby. V takových případech je zateplení jistým východiskem pro eliminací nepřesností, které způsobují tepelné mosty bodové nebo lineární.
Při zateplování stěn s dutinových tvarovek je nutno dodržovat některé zásady. Jelikož tvarovky mají vylehčený střep a obsahují dutiny, je nutno použít adekvátní kotvící techniku a zvolit optimální technologii provádění. Ta by měla být rozhodně jiná než při zateplování panelového domu. Při používání vrtaček s příklepem, velmi často dochází k destrukci komůrek ve tvarovce a hmoždinky ve hmotě drží nedostatečně. Tato pravidla by měl na stavbě kontrolovat ve váš prospěch stavební dozor investora.
Druhá část dotazu směřuje k izolaci střechy nebo stropu pod půdou. Není tomu tak dávno, co ve skladbách střech byly navrhovány tloušťky tepelných izolací okolo 160mm. Je třeba říci, že tyto doby jsou již nenávratně pryč. Pro splnění normových požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla „U“ pro střešní konstrukce postačí třeba 180 nebo 200mm tepelných izolací, ale osobně doporučuji na tepelné izolaci střechy nebo stropu pod půdou nešetřit. Běžně používané tloušťky v současné době začínají na 240mm. Jednoznačně se doporučuje tloušťku izolace rozdělit na dvě části. Přibližně 70% izolace se vloží mezi krokve a zbývající část nad nebo pod krokve do roštu (záleží na celkové koncepci skladby konstrukce). Dalším doporučením je provedení odvětrané dutiny pod taškami. Tato „štěrbina“ s napojením na venkovní prostředí (nasávání u okapu a výdech pod hřebenem) plní velmi důležitou roli při cirkulaci vzduchu pod taškami, čímž se oddaluje nepříznivé „prohřátí“ tepelné izolace, respektive celé skladby střechy. Podkrovní nebo podstřešní prostory mají nevýhodu v tom, že v letních měsících dochází k nepříjemnému nárůstu vnitřní teploty. Tento negativní jev vzniká v důsledku slabé vrstvy tepelné izolace, malých akumulačních schopností použitých lehkých konstrukcí a tepelných zisků z oslunění, které se do interiéru dostávají přímo přes střešní okna nebo okna ve vikýřích. Právě větší tloušťka tepelné izolace ve skladbě a odvětraná vrstva snižují nebezpečí nežádoucího nárůstu teploty vzduchu v podstřešním prostoru. Uložení tepelné izolace ve dvou vrstvám má obrovský plus v eliminaci tepelných mostů, které vznikají v místech dřevěných krokví. Přestože dřevní hmota není velkým vodičem tepla, přece jen má daleko horší vlastnosti než vrstva tepelné izolace při stejné tloušťce.
Právě větší tloušťka tepelné izolace ve skladbě a odvětraná vrstva snižují nebezpečí nežádoucího nárůstu teploty vzduchu v podstřešním prostoru. Uložení tepelné izolace ve dvou vrstvám má obrovský plus v eliminaci tepelných mostů, které vznikají v místech dřevěných krokví. Ikdyž dřevní hmota není velkým vodičem tepla, přece má daleko horší vlastnosti než vrstva tepelné izolace při stejné tloušťce.
Doporučuji Vám uskutečnit konzultaci s projektantem nad možnostmi provedení zateplení obvodových stěn. Na tepelné izolaci bych nešetřil, ale je nutno respektovat technické možnosti konstrukcí a detailů (zateplením naroste tloušťka stěny, což má návaznosti na osazení výplní otvorů a třeba i jiné navazující konstrukce). Pokud se do zateplení dáte, rozhodě bych nepodceňoval řešení byť banálních detailů u základů, střechy, u ostění apod. Při zateplení střechy je nutno respektovat zásady pro skladbu lehkých konstrukcí a neopomíjet, např. pečlivé provedení parotěsné vrstvy apod. Kvalitně provedený zateplovaní systém má životnost několik let a po celou dobu své funkčnosti vám bude šetřit tepelnou energii.
Při řešení otopné soustavy je nutné zvolit optimální druh regulace zdroje a systému vytápění jako celku. Vaše volba rozdělení otopné soustavy na podlahové v přízemí a s radiátory v patře je vcelku rozumná. Předpokládám, že dojde k oddělení okruhu vytápění na podkroví a přízemí se samostatnou regulací. Použití podlahového vytápění do podkroví nebo obecně do lehkých staveb je trochu problematické. Typ vytápění by měl doplňovat a respektovat koncepci domu nebo jeho části, pro který bude systém sloužit. Podlahové topení má dlouhý doběh (setrvačnost), takže chladnutí podlahy i po vypnutí topení je pozvolné. To je u lehkých staveb s minimální akumulací tepla problém a dochází k nežádoucímu přehřívání nebo nedotápění vnitřních prostor. Ve vašem případě je volba v podkroví správná. Potřebujete soustavu,která je maximálně pružná a je schopna rychle reagovat na okamžité energetické potřeby vnitřních prostor. V přízemí budou konstrukce přece jenom těžší s větší akumulační schopností, takže podlahové topení si s okolními konstrukcemi „sedne“. Problém by mohl být, např. u místností orientovaných k západu nebo jihu s poměrně velkými prosklenými plochami. Tam by systém podlahového topení nemusel adekvátně reagovat na případné nárazové tepelné zisky z oslunění.
Přeji hodně zdaru, pokud vás na základě této odpovědi napadnou další dotazy, rádi vám na ně odpovíme.
S pozdravem R. Bura
Začnu možná trochu zeširoka, ale rád bych, aby byla pro Vás odpověď maximálně přínosná. Obvodové stěny máte dle Vašeho popisu provedeny jako jednovrstvé zdivo ze systému, který sám o sobě vyhovuje současným požadavkům platných norem na tepelně-technické parametry. Tepelně-technické parametry stěny z uváděného zděného systému Porotherm Profi 40 s lepením ložných (vodorovných) spár na lepidlo vyhovuje požadovaným (minimálním) hodnotám součinitele prostupu tepla „U“ (norma požaduje U max. 0,38W/(K.m2)) Tyto cihelné bloky byly vyvinuty pro stěny, které nevyžadují již dodatečné zateplení.
Nicméně, pokud investor uvažuje u stěny z těchto tvarovek o zateplení, není problém. Pokud na stěny přidáte byť „1mm“ izolace, bude skladba vyhovovat normativním požadavkům na minimální tepelně-technické parametry. Samozřejmě zateplení jedním milimetrem izolace je nesmyslné. Chci pouze naznačit, že zateplení jakoukoli tloušťkou izolace je možné a vždy budou splněny normové podmínky. Je nutno podotknout, že tepelný izolant je součástí zateplovacího systému a určitou částí se podílí na nákladech na jednu měrnou jednotku zateplení. Na tloušťce izolantu nemá smysl šetřit, protože při aplikace jakékoli tloušťky je nutno vždy povrch podkladu očistit, vždy je v zateplovacím systému lepidlo, hmoždinky, perlinka, omítka a ostatní komponenty (např. lešení, lávky apod.), které se na celkové ceně podílejí větší měrou než samotný izolant. Pokud to technické řešení dovolí, použil bych bez váhání 100mm tepelné izolace na bázi pěnového polystyrénu, při této tloušťce se již tepelně-technické parametry stěny dostanou pod doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U, čili pod hranici 0,25W/(K.m2).
Možná trochu zdlouhavým úvodem jsem chtěl naznačit, že budete zateplovat vyhovující konstrukce, které mají normám odpovídající vlastnosti, za které jste již patřičně zaplatili. Skladba konstrukcí by měla být pečlivě uvážená již v projektové dokumentaci. Především pak tepelně-technické parametry, kterých má být dosaženo. Velmi často ale dochází k rozhodnutí stavebníka zateplit stěny až v okamžiku, kdy je hrubá stavba před dokončením, pak nezbývá než zateplení provést na konstrukce vyhovujících parametrů.
V případech, kdy investor požaduje dosažení skutečně nízkých hodnot součinitele prostupu tepla „U“, je vhodné uvažovat již u návrhu stěn se sendvičovou konstrukcí. Pak je výhodné vyzdívky provést z tvarovek tl. 250 nebo 300mm (staticky vyhovující tloušťky) s horšími tepelně-izolačními vlastnosti, ale levnějšími a následně je doplnit např. venkovním kontaktním zateplovacím systémem, třeba s 160mm tepelné izolace.
Stává se, že hrubá stavba z jednovrstvého zdiva na lepidlo nebo pěnu není provedena dostatečně pečlivě (realizaci neprovádí odborná firma) a v ploše stěn vznikají tepelné mosty, které negativně ovlivňují jednotlivé detaily a samozřejmě energetickou náročnost celé stavby. V takových případech je zateplení jistým východiskem pro eliminací nepřesností, které způsobují tepelné mosty bodové nebo lineární.
Při zateplování stěn s dutinových tvarovek je nutno dodržovat některé zásady. Jelikož tvarovky mají vylehčený střep a obsahují dutiny, je nutno použít adekvátní kotvící techniku a zvolit optimální technologii provádění. Ta by měla být rozhodně jiná než při zateplování panelového domu. Při používání vrtaček s příklepem, velmi často dochází k destrukci komůrek ve tvarovce a hmoždinky ve hmotě drží nedostatečně. Tato pravidla by měl na stavbě kontrolovat ve váš prospěch stavební dozor investora.
Druhá část dotazu směřuje k izolaci střechy nebo stropu pod půdou. Není tomu tak dávno, co ve skladbách střech byly navrhovány tloušťky tepelných izolací okolo 160mm. Je třeba říci, že tyto doby jsou již nenávratně pryč. Pro splnění normových požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla „U“ pro střešní konstrukce postačí třeba 180 nebo 200mm tepelných izolací, ale osobně doporučuji na tepelné izolaci střechy nebo stropu pod půdou nešetřit. Běžně používané tloušťky v současné době začínají na 240mm. Jednoznačně se doporučuje tloušťku izolace rozdělit na dvě části. Přibližně 70% izolace se vloží mezi krokve a zbývající část nad nebo pod krokve do roštu (záleží na celkové koncepci skladby konstrukce). Dalším doporučením je provedení odvětrané dutiny pod taškami. Tato „štěrbina“ s napojením na venkovní prostředí (nasávání u okapu a výdech pod hřebenem) plní velmi důležitou roli při cirkulaci vzduchu pod taškami, čímž se oddaluje nepříznivé „prohřátí“ tepelné izolace, respektive celé skladby střechy. Podkrovní nebo podstřešní prostory mají nevýhodu v tom, že v letních měsících dochází k nepříjemnému nárůstu vnitřní teploty. Tento negativní jev vzniká v důsledku slabé vrstvy tepelné izolace, malých akumulačních schopností použitých lehkých konstrukcí a tepelných zisků z oslunění, které se do interiéru dostávají přímo přes střešní okna nebo okna ve vikýřích. Právě větší tloušťka tepelné izolace ve skladbě a odvětraná vrstva snižují nebezpečí nežádoucího nárůstu teploty vzduchu v podstřešním prostoru. Uložení tepelné izolace ve dvou vrstvám má obrovský plus v eliminaci tepelných mostů, které vznikají v místech dřevěných krokví. Přestože dřevní hmota není velkým vodičem tepla, přece jen má daleko horší vlastnosti než vrstva tepelné izolace při stejné tloušťce.
Právě větší tloušťka tepelné izolace ve skladbě a odvětraná vrstva snižují nebezpečí nežádoucího nárůstu teploty vzduchu v podstřešním prostoru. Uložení tepelné izolace ve dvou vrstvám má obrovský plus v eliminaci tepelných mostů, které vznikají v místech dřevěných krokví. Ikdyž dřevní hmota není velkým vodičem tepla, přece má daleko horší vlastnosti než vrstva tepelné izolace při stejné tloušťce.
Doporučuji Vám uskutečnit konzultaci s projektantem nad možnostmi provedení zateplení obvodových stěn. Na tepelné izolaci bych nešetřil, ale je nutno respektovat technické možnosti konstrukcí a detailů (zateplením naroste tloušťka stěny, což má návaznosti na osazení výplní otvorů a třeba i jiné navazující konstrukce). Pokud se do zateplení dáte, rozhodě bych nepodceňoval řešení byť banálních detailů u základů, střechy, u ostění apod. Při zateplení střechy je nutno respektovat zásady pro skladbu lehkých konstrukcí a neopomíjet, např. pečlivé provedení parotěsné vrstvy apod. Kvalitně provedený zateplovaní systém má životnost několik let a po celou dobu své funkčnosti vám bude šetřit tepelnou energii.
Při řešení otopné soustavy je nutné zvolit optimální druh regulace zdroje a systému vytápění jako celku. Vaše volba rozdělení otopné soustavy na podlahové v přízemí a s radiátory v patře je vcelku rozumná. Předpokládám, že dojde k oddělení okruhu vytápění na podkroví a přízemí se samostatnou regulací. Použití podlahového vytápění do podkroví nebo obecně do lehkých staveb je trochu problematické. Typ vytápění by měl doplňovat a respektovat koncepci domu nebo jeho části, pro který bude systém sloužit. Podlahové topení má dlouhý doběh (setrvačnost), takže chladnutí podlahy i po vypnutí topení je pozvolné. To je u lehkých staveb s minimální akumulací tepla problém a dochází k nežádoucímu přehřívání nebo nedotápění vnitřních prostor. Ve vašem případě je volba v podkroví správná. Potřebujete soustavu,která je maximálně pružná a je schopna rychle reagovat na okamžité energetické potřeby vnitřních prostor. V přízemí budou konstrukce přece jenom těžší s větší akumulační schopností, takže podlahové topení si s okolními konstrukcemi „sedne“. Problém by mohl být, např. u místností orientovaných k západu nebo jihu s poměrně velkými prosklenými plochami. Tam by systém podlahového topení nemusel adekvátně reagovat na případné nárazové tepelné zisky z oslunění.
Přeji hodně zdaru, pokud vás na základě této odpovědi napadnou další dotazy, rádi vám na ně odpovíme.
S pozdravem R. Bura