Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.8.11 / dotaz č. 28378
1. Dotaz směřuje k poloze bodu kondenzace vodních par v závislosti na tl. tepelné izolace, materiálu tepelné izolace. Pokud použijeme tepelnou izolaci s tl. cca 50mm až 150mm, mění se jeho poloha v rámci skladby celé konstrukce? Může mít vliv jeho poloha vliv na životnost konstrukce, případně negativní důsledky na životnost (kondenzace - lehké konstrukce)?
2. Lehké konstrukce dřevostaveb jako difúzně otevřené stavby. Jak se stavíte k tomuto způsobu provedení skladeb? Existuje správný poměr tepelné izolace vně nosné kce a uvnitř nosné konstrukce? Je vhodné používat jiné tepelně izolační materiály v konstrukcích (ovčí vlna, izolace u konopí, sláma, "foukané izolace", atd.), než-li klasické?
2. Lehké konstrukce dřevostaveb jako difúzně otevřené stavby. Jak se stavíte k tomuto způsobu provedení skladeb? Existuje správný poměr tepelné izolace vně nosné kce a uvnitř nosné konstrukce? Je vhodné používat jiné tepelně izolační materiály v konstrukcích (ovčí vlna, izolace u konopí, sláma, "foukané izolace", atd.), než-li klasické?
1. Tloušťka tepelné izolace má zásadní vliv na polohu rosného bodu v konstrukci. Obecně lze konstatovat, že čím větší je tloušťka tepelné izolace na exteriérové straně konstrukce, tím je poloha rosného bodu vzdálenější od interiérového povrchu konstrukce, což je velice žádoucí. Z hlediska životnosti konstrukce (jakékoli) je lepší, aby na ni nedocházelo ke kondenzaci vodních par, které způsobuje zvýšené namáhání konstrukce a tím zkracuje životnost materiálů, které byly v konstrukci použity. V přídě izolantu s tloušťkou 50 nebo 150 mm lze jednoznačně říci (při standardních podmínkách a skladbách konstrukcí), že při zateplení 150 mm je již poloha rosného bodu mimo vlastní konstrukci.
2. Difúzně otevřená konstrukce, a u dřevostaveb zvláště, je pouze marketingová reakce obchodníků a výrobců na fakt, že reálně nedokáží vyrobit difúzně uzavřenou konstrukci.
(Toto je zkutečnost a jakékoli jiné odůvodnění je jednoznačně zamlžující a záměrně matoucí)
Difúzně otevřená konstrukce je zcela jednoznačně nesmyslná záležitost a zásadně doporučuji se takovýmto řešením vyhnout. Z hlediska poměru izolací uvnitř konstrukce a vně je odpověď složitější z důvodu značné individuality problematiky. Lze obecně říci, že je lepší umisťovat tepelnou izolaci vně konstrukce co nejblíže ochlazované části tedy exteriérové části konstrukce (střídání teplot, rozložení teplotního pole, tepelné toky atd. atd.). Ohledně druhu tepelných izolací, doporučuji používat osvědčené materiály, které mají jasně dané fyzikální parametry, ale hlavně prováděcí a montážní postupy (jsou snadnější reklamace, kontroly, zkoušky, posudky atd. atd. )
2. Difúzně otevřená konstrukce, a u dřevostaveb zvláště, je pouze marketingová reakce obchodníků a výrobců na fakt, že reálně nedokáží vyrobit difúzně uzavřenou konstrukci.
(Toto je zkutečnost a jakékoli jiné odůvodnění je jednoznačně zamlžující a záměrně matoucí)
Difúzně otevřená konstrukce je zcela jednoznačně nesmyslná záležitost a zásadně doporučuji se takovýmto řešením vyhnout. Z hlediska poměru izolací uvnitř konstrukce a vně je odpověď složitější z důvodu značné individuality problematiky. Lze obecně říci, že je lepší umisťovat tepelnou izolaci vně konstrukce co nejblíže ochlazované části tedy exteriérové části konstrukce (střídání teplot, rozložení teplotního pole, tepelné toky atd. atd.). Ohledně druhu tepelných izolací, doporučuji používat osvědčené materiály, které mají jasně dané fyzikální parametry, ale hlavně prováděcí a montážní postupy (jsou snadnější reklamace, kontroly, zkoušky, posudky atd. atd. )