Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.8.11 / dotaz č. 28441
Hezký den,
navazuji ještě na svůj dotaz z 28.7.2011 za jehož zodpovězení a rady Vám moc děkuji. Pro připomenutí - jednalo se o rodinný dům z Porothermu profi 40, stavěný na lepidlo. Ptala jsem se na zateplení, odpověděl jste, že pokud je možno, použil byste 100 mm pěnového polystyrenu. Chtěla bych se zeptat, zda je tato tloušťka bezpečná co se týče kondenzace vodní páry?
Děkuji a přeji pěkný den!
Sochorová L.
navazuji ještě na svůj dotaz z 28.7.2011 za jehož zodpovězení a rady Vám moc děkuji. Pro připomenutí - jednalo se o rodinný dům z Porothermu profi 40, stavěný na lepidlo. Ptala jsem se na zateplení, odpověděl jste, že pokud je možno, použil byste 100 mm pěnového polystyrenu. Chtěla bych se zeptat, zda je tato tloušťka bezpečná co se týče kondenzace vodní páry?
Děkuji a přeji pěkný den!
Sochorová L.
Dobrý den,
obecně vzato není třeba mít z kondenzace vodních par u zateplovaných konstrukcí strach. Samozřejmě je nutno respektovat požadavky normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a jisté zásady. Často se v souvislosti se zateplením hovoří o utěsnění objektu nebo se zateplení přirovnává k igelitovému pytli nasazeném na objekt. Tato specifikace je klamná a vzbuzuje nedůvěru k zateplovacím systémům. Pravdou je, že při zateplování dochází ke zvyšování difúzního odporu (odpor, který klade skladba konstrukce proti prostupu vodních par) zateplované konstrukce, je to však logický důsledek toho, že k původní skladbě konstrukce přidáváme nové materiály. Zateplením se však diametrálně změní teplotně-vlhkostní prostředí v zateplované konstrukci a rozhodně nedochází a absolutními zamezení průchodu vodních par zateplenými konstrukcemi..
Ke kondenzaci vodních par v konstrukcích zpravidla během roku dochází. Pokud by stěna z POROTHERMU profi 40 nebyla zateplena, ke kondenzaci by v objemu stěny došlo. Důležité je, aby zkondenzovaná vodní pára v konstrukci během roku mohla být bez problémů odpařena do venkovního nebo vnitřního prostředí. Zjednodušeně řečeno, není přípustné, aby se kondenzát kumuloval v konstrukci. Jak jsem uvedl, v nezateplené stěně ke kondenzaci během roku (zejména v chladných měsících) dojde a celý objem kondenzátu se opět ve zbývající části roku (v teplejších měsících) z konstrukce odpaří. Obdobně to platí i u zateplených konstrukcí, pouze se mění hodnoty a poměry zkondenzované a vypařené vodní páry během roku.
Kondenzace a její množství mají však své limity a omezení, které stanovuje výše zmiňovaná ČSN 73 0540 Teplená ochrana budov. V první řadě, vznik kondenzace v konstrukci nesní ohrozit její funkci (zkrácení životnosti, zvýšení hmotnosti ve vztahu ke statice objektu, zhoršení tepelně-technických vlastností apod.). Pokud tedy můžeme kondenzaci v konstrukci připustit, pak nesmí přesáhnout jité limity. U konstrukcí s venkovním zateplením nesmí množství kondenzátu překročit hodnotu 0,1kg/m2 za rok nebo 3% plošné hmotnosti materiálu v oblasti kondenzace. Zde může být problém v případě použití omítek s vyšším difúzním odporem (např. omítka silikonová nebo akrylátová). Při kontrolním softwarovém posouzení s 10cm vrstvou pěnového polystyrénu na zdivu Porotherm by měly být bezproblémové omítky silikátové a minerální, které mají několikanásobně nižší difúzní odpor než první dvě zmíněné omítky. Pro všechny omítky byla splněna podmínka kladné bilance zkondenzované a vypařené vodní páry (z konstrukce se může odpařit více vodní páry, než zkondenzovat). Situaci by nezlepšila ani záměna pěnového polystyrénu za minerální vatu, v některých případech může dojít i ke zhoršení. Cihelné tvarovky propustí vodní páry poměrně snadno, následný polystyrén je před „málo propustnou omítkou“ mírně přibrzdí, v minerální vatě by došlo ještě ke snadnějšími prostupů vodní páry, která by se zastavila a kondenzovala ve větší míře na vnitřním povrchu omítky.
Posouzení bylo provedeno v ideálním průřezu konstrukce. Při provádění stavby bude nutno dbát na pečlivé provádění zateplení v ploše obvodového pláště a samozřejmě v jednotlivých detailech. Tam při sebelepším zateplovacím systému může docházek k různým poruchám a to díky špatným technologickým postupům nebo nekvalitní práci. Doporučil bych Vám použití zateplení z pěnového polystyrénu s omítkou silikátovou nebo minerální. Konkrétní postupy a volby zateplovacího systému doporučuji konzultovat s vaším projektantem.
S pozdravem R. Čermák
obecně vzato není třeba mít z kondenzace vodních par u zateplovaných konstrukcí strach. Samozřejmě je nutno respektovat požadavky normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a jisté zásady. Často se v souvislosti se zateplením hovoří o utěsnění objektu nebo se zateplení přirovnává k igelitovému pytli nasazeném na objekt. Tato specifikace je klamná a vzbuzuje nedůvěru k zateplovacím systémům. Pravdou je, že při zateplování dochází ke zvyšování difúzního odporu (odpor, který klade skladba konstrukce proti prostupu vodních par) zateplované konstrukce, je to však logický důsledek toho, že k původní skladbě konstrukce přidáváme nové materiály. Zateplením se však diametrálně změní teplotně-vlhkostní prostředí v zateplované konstrukci a rozhodně nedochází a absolutními zamezení průchodu vodních par zateplenými konstrukcemi..
Ke kondenzaci vodních par v konstrukcích zpravidla během roku dochází. Pokud by stěna z POROTHERMU profi 40 nebyla zateplena, ke kondenzaci by v objemu stěny došlo. Důležité je, aby zkondenzovaná vodní pára v konstrukci během roku mohla být bez problémů odpařena do venkovního nebo vnitřního prostředí. Zjednodušeně řečeno, není přípustné, aby se kondenzát kumuloval v konstrukci. Jak jsem uvedl, v nezateplené stěně ke kondenzaci během roku (zejména v chladných měsících) dojde a celý objem kondenzátu se opět ve zbývající části roku (v teplejších měsících) z konstrukce odpaří. Obdobně to platí i u zateplených konstrukcí, pouze se mění hodnoty a poměry zkondenzované a vypařené vodní páry během roku.
Kondenzace a její množství mají však své limity a omezení, které stanovuje výše zmiňovaná ČSN 73 0540 Teplená ochrana budov. V první řadě, vznik kondenzace v konstrukci nesní ohrozit její funkci (zkrácení životnosti, zvýšení hmotnosti ve vztahu ke statice objektu, zhoršení tepelně-technických vlastností apod.). Pokud tedy můžeme kondenzaci v konstrukci připustit, pak nesmí přesáhnout jité limity. U konstrukcí s venkovním zateplením nesmí množství kondenzátu překročit hodnotu 0,1kg/m2 za rok nebo 3% plošné hmotnosti materiálu v oblasti kondenzace. Zde může být problém v případě použití omítek s vyšším difúzním odporem (např. omítka silikonová nebo akrylátová). Při kontrolním softwarovém posouzení s 10cm vrstvou pěnového polystyrénu na zdivu Porotherm by měly být bezproblémové omítky silikátové a minerální, které mají několikanásobně nižší difúzní odpor než první dvě zmíněné omítky. Pro všechny omítky byla splněna podmínka kladné bilance zkondenzované a vypařené vodní páry (z konstrukce se může odpařit více vodní páry, než zkondenzovat). Situaci by nezlepšila ani záměna pěnového polystyrénu za minerální vatu, v některých případech může dojít i ke zhoršení. Cihelné tvarovky propustí vodní páry poměrně snadno, následný polystyrén je před „málo propustnou omítkou“ mírně přibrzdí, v minerální vatě by došlo ještě ke snadnějšími prostupů vodní páry, která by se zastavila a kondenzovala ve větší míře na vnitřním povrchu omítky.
Posouzení bylo provedeno v ideálním průřezu konstrukce. Při provádění stavby bude nutno dbát na pečlivé provádění zateplení v ploše obvodového pláště a samozřejmě v jednotlivých detailech. Tam při sebelepším zateplovacím systému může docházek k různým poruchám a to díky špatným technologickým postupům nebo nekvalitní práci. Doporučil bych Vám použití zateplení z pěnového polystyrénu s omítkou silikátovou nebo minerální. Konkrétní postupy a volby zateplovacího systému doporučuji konzultovat s vaším projektantem.
S pozdravem R. Čermák