Internetová poradna i-EKIS / odpověď
10.11.11 / dotaz č. 30450
Dobrý den,
prosím o odbornou radu:
Chci zateplit trámový strop ve starém domku.Místnost je vytápěná,půda nevytápěná,studená pod taškami.Stávající skladba zespodu:
omítka,rákos,prkna-přitlučeno ze spodu na trámy 20cm.Zateplení se bude provádět shora,z půdy,vše je již vyčištěno,tedy pohled shora jsou jen namořené trámy a dole stropní prkna.Mezi trámy bude vložena izolace-asi vlna typu rockwool,asi 20-30cm(mohu zvýšit hranolkem trámy na 30cm).Možná nafoukání Climatizer nebo Polná.Zásadní otázka: parotěsná folie- zda je nutná(zřejmě je) a hlavně jak ji do "žlabů"= postraně trámy a na dně vrch prken-rub stropu, umístit,kam ji až vytáhnout, jak ji ukončit, zda nebudou kondenzací vlhnout trámy? Půda bude nepochůzná a je velmi dobře větraná. Folii není možno aplikovat zespodu z místnosti.Ideální by byla technická malůvka řezu umístění folie.
Děkuji.
prosím o odbornou radu:
Chci zateplit trámový strop ve starém domku.Místnost je vytápěná,půda nevytápěná,studená pod taškami.Stávající skladba zespodu:
omítka,rákos,prkna-přitlučeno ze spodu na trámy 20cm.Zateplení se bude provádět shora,z půdy,vše je již vyčištěno,tedy pohled shora jsou jen namořené trámy a dole stropní prkna.Mezi trámy bude vložena izolace-asi vlna typu rockwool,asi 20-30cm(mohu zvýšit hranolkem trámy na 30cm).Možná nafoukání Climatizer nebo Polná.Zásadní otázka: parotěsná folie- zda je nutná(zřejmě je) a hlavně jak ji do "žlabů"= postraně trámy a na dně vrch prken-rub stropu, umístit,kam ji až vytáhnout, jak ji ukončit, zda nebudou kondenzací vlhnout trámy? Půda bude nepochůzná a je velmi dobře větraná. Folii není možno aplikovat zespodu z místnosti.Ideální by byla technická malůvka řezu umístění folie.
Děkuji.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu vyplývá, že horní záklop a vrstvy nad ním jsou odstraněny. To je dobře, neboť to umožnilo prohlédnout dobře stav trámů, sanovat případná narušení a chemicky ošetřit. Rád bych vás ještě upozornil na zhlaví trámů, především ta zazděná, patrně ve zdivu z plných cihel. Zhlaví jsou nejnáchylnější k hnilobě, protože v minulosti zde velmi pravděpodobně docházelo ke kondenzacím. Především po výměně oken za nová těsná, kdy roste vlhkost v interiéru a posouvají se rosné body. Bylo by dobré zhlaví prověřit a dle možnosti je nechat volná (mezeru cca 1 cm zboku a shora trámu, aby dřevo mohlo odvětrávat).
To souvisí i s vložením parozábrany. Ta by měla být co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, což v tomto případě znamená jak uvádíte „kopírovat žlaby“. To je nějak proveditelné, byť pracně, i když otázkou je, zda se podaří takto fólii skutečně parotěsně pospojovat ve všech spojích. Tím, že bude přiléhat k trámům znemožní však odvětrání dřeva.
Pokud bude půda nepochůzná, přimluvil bych se spíše za vrácení záklopu z prken a provedení parozábrany na něj v rovné a dobře proveditelné ploše.
Fólii je nutno po obvodu nalepit vzduchotěsně páskami na zdivo (srovnané omítkou), na prostupující komíny apod. Dbát je potřeba na správné provedení, především vzduchotěsné přelepení všech spojů a návazností. Fólie musí být skutečně 100% utěsněná, aby funkci splnila.
Pokud jde o tloušťku zateplení stropu, řídí se normativními požadavky.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu blížící se 0,15 (W/m2.K). To by znamenalo v případě vyplnění prostoru mezi trámy 20 cm přidat ještě 16 cm nad horní hranou trámů (celkem tedy 36 cm) s tím, že horní rošt bude z fošen výšky 16 cm kolmo na trámy. Pokud by se izolace vložila nad vrácený záklop do křížového roštu z fošen ve výšce 2 x 16 cm, bude to cca rovněž odpovídat. Tyto tloušťky odpovídají minerální vatě, při použití foukané izolace Climatizer bych cca 2 cm přidal.
Vložením izolace ve větší tloušťce (30 cm a více) na podlahu půdy se pak zvýší i bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace vodní páry. Tepelná izolace položená na stávající podlahu půdy se hlavně nesmí shora uzavírat nějakou fólii, nebo materiálem, který by znemožnil odvodvětrání izolace, například OSB desky. Ty by vytvořily parozábranu a kondenzovala by na nich voda.
Nejlépe je tedy nechat izolaci volně, pro chození položit například jen prkna na sraz s mezerami.
Dále je potřeba zajistit provětrání prostoru půdy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Z Vašeho popisu vyplývá, že horní záklop a vrstvy nad ním jsou odstraněny. To je dobře, neboť to umožnilo prohlédnout dobře stav trámů, sanovat případná narušení a chemicky ošetřit. Rád bych vás ještě upozornil na zhlaví trámů, především ta zazděná, patrně ve zdivu z plných cihel. Zhlaví jsou nejnáchylnější k hnilobě, protože v minulosti zde velmi pravděpodobně docházelo ke kondenzacím. Především po výměně oken za nová těsná, kdy roste vlhkost v interiéru a posouvají se rosné body. Bylo by dobré zhlaví prověřit a dle možnosti je nechat volná (mezeru cca 1 cm zboku a shora trámu, aby dřevo mohlo odvětrávat).
To souvisí i s vložením parozábrany. Ta by měla být co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, což v tomto případě znamená jak uvádíte „kopírovat žlaby“. To je nějak proveditelné, byť pracně, i když otázkou je, zda se podaří takto fólii skutečně parotěsně pospojovat ve všech spojích. Tím, že bude přiléhat k trámům znemožní však odvětrání dřeva.
Pokud bude půda nepochůzná, přimluvil bych se spíše za vrácení záklopu z prken a provedení parozábrany na něj v rovné a dobře proveditelné ploše.
Fólii je nutno po obvodu nalepit vzduchotěsně páskami na zdivo (srovnané omítkou), na prostupující komíny apod. Dbát je potřeba na správné provedení, především vzduchotěsné přelepení všech spojů a návazností. Fólie musí být skutečně 100% utěsněná, aby funkci splnila.
Pokud jde o tloušťku zateplení stropu, řídí se normativními požadavky.
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30 a doporučená 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu blížící se 0,15 (W/m2.K). To by znamenalo v případě vyplnění prostoru mezi trámy 20 cm přidat ještě 16 cm nad horní hranou trámů (celkem tedy 36 cm) s tím, že horní rošt bude z fošen výšky 16 cm kolmo na trámy. Pokud by se izolace vložila nad vrácený záklop do křížového roštu z fošen ve výšce 2 x 16 cm, bude to cca rovněž odpovídat. Tyto tloušťky odpovídají minerální vatě, při použití foukané izolace Climatizer bych cca 2 cm přidal.
Vložením izolace ve větší tloušťce (30 cm a více) na podlahu půdy se pak zvýší i bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace vodní páry. Tepelná izolace položená na stávající podlahu půdy se hlavně nesmí shora uzavírat nějakou fólii, nebo materiálem, který by znemožnil odvodvětrání izolace, například OSB desky. Ty by vytvořily parozábranu a kondenzovala by na nich voda.
Nejlépe je tedy nechat izolaci volně, pro chození položit například jen prkna na sraz s mezerami.
Dále je potřeba zajistit provětrání prostoru půdy.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice