Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

14.11.11 / dotaz č. 30502
Dobrý den,
chceme zobytnit podkroví v našem domě. Máme však relativně novou střechu do které nechcem zasahovat. Střecha je z betonových tašek Bramac, pod ní je pojistná hydroizolace - ale není paropropustná. Máme PHI vytrhat (ale nevíme jak instalovat novou), nebo ji ponechat - ale pak se zase bojíme kondenzace v izolaci. Jak se takovýto stav řeší? Děkuji
Šikmé střechy plní v dnešní době nejen funkci ochrany před deštěm. Využití podkrovních prostor k obytným účelům z nich udělalo obvodové pláště, které musí odolávat vlhkostním vlivům, jak z exteriéru, tak z interiéru. Často diskutovaným problémem je skladba konstrukce a použité materiály. Tyto dva faktory výrazně ovlivňují tepelně vlhkostní režim v konstrukci a tím i kvalitu vnitřního mikroklimatu.
Střešní konstrukce je z obvodových konstrukcí vystavena nejvíce vlivu dešťové vody. Jejímu průniku do konstrukce brání správně uložená krytina. Vlivem povětrnostních podmínek však může dojít k přetékání dešťové vody přes spáry v krytině nebo poškozenou krytinu. Vlivem výkyvů počasí a pronikání vlhkosti z interiéru může docházet ke kondenzaci vody na vnitřním povrchu krytiny. Protože je náročné omezit vznik těchto jevů, je potřebné ve střešních konstrukcích používat pojistné střešní fólie, které spolehlivě odvedou vzniklou vlhkost. Zároveň však musejí propouštět vodní páru, aby nedocházelo k jejímu hromadění ve vrstvách tepelné izolace. Při výběru správné pojistné střešní hydroizolace je třeba vzít v úvahu typ střešní konstrukce. Střešní konstrukce se dělí do těchto kategorií:
* tříplášťová s bedněním,
* tříplášťová bez bednění,
* dvouplášťová s bedněním,
* dvouplášťová bez bednění a jiné (např. střešní konstrukce s falcovanou plechovou krytinou).
Tříplášťová střešní konstrukce
Tato konstrukce se u nás v současnosti používá nejčastěji. Je charakteristická dvěma odvětranými mezerami, které jsou odděleny pojistnou hydroizolací. Jako pojistné hydroizolace se používají mřížkou zesílené mikroperforované fólie na bázi polyetylenu. Vzhledem k tomu, že tyto fólie mají propustnost vodních par okolo hodnoty 40?g/(m2. d), může na jejich vnitřním povrchu docházet k občasné kondenzaci. Proto je potřebná i odvětraná mezera mezi hydroizolací a tepelnou izolací.
Závěr: Doporučuji využití paropropustné pojistné hydroizolace a provětrávaný střešní plášť
příklady instalace nové pojistné hydroizolace jsou uvedeny např. zde

http://www.krytiny-strechy.cz/aktuality/?nid=6532
Odpovídá:  Ing. Tomáš Krásný* - EKIS Praha, Energetické poradenství tisk