Internetová poradna i-EKIS / odpověď
28.11.11 / dotaz č. 30629
Dobrý den.
Mám od roku 1980 rodiný dům Okal s valbovou střechou. Chtěl bych se dotázat – poradit, jak zamezit nadměrnému úniku tepla stropní konstrukcí a zachovat dýchání domu. Parozábrana této konstrukce neni asi úplně zřejmá. Konstrukce domu je myslím všeobecně známá zaklopení obytného prostoru je formou jakýchsi sendvičových panelů cca 20 cm vysokých ve kterých je do vnitřního prostoru položena izolační vata odhadem asi tak 5 – 8 cm. Domnívám se, že „doplnit“ zbývající prostor foukanou izolací by asi nebylo to pravé. Myslím, že by bylo nejlepší na stávající podlahu položit minerální vatu asi ve dvou vrstvách po 10 cm, ale nevím jak zachovat alespoň nouzově pochozí plochu, aby tato byla ještě odvětraná. Nepochybně je velice důležité, aby nedošlo k zamezení odchodu par z obytných prostor domu a tím i vysrážení vlhkosti s možností tvorby plísně. Dále nevím jakým způsobem uzavřít stávající zakončení otvorů na obou koncích panelů a jestli je případně možné i tento prostor uzavřít skelnou vatou.
Mám od roku 1980 rodiný dům Okal s valbovou střechou. Chtěl bych se dotázat – poradit, jak zamezit nadměrnému úniku tepla stropní konstrukcí a zachovat dýchání domu. Parozábrana této konstrukce neni asi úplně zřejmá. Konstrukce domu je myslím všeobecně známá zaklopení obytného prostoru je formou jakýchsi sendvičových panelů cca 20 cm vysokých ve kterých je do vnitřního prostoru položena izolační vata odhadem asi tak 5 – 8 cm. Domnívám se, že „doplnit“ zbývající prostor foukanou izolací by asi nebylo to pravé. Myslím, že by bylo nejlepší na stávající podlahu položit minerální vatu asi ve dvou vrstvách po 10 cm, ale nevím jak zachovat alespoň nouzově pochozí plochu, aby tato byla ještě odvětraná. Nepochybně je velice důležité, aby nedošlo k zamezení odchodu par z obytných prostor domu a tím i vysrážení vlhkosti s možností tvorby plísně. Dále nevím jakým způsobem uzavřít stávající zakončení otvorů na obou koncích panelů a jestli je případně možné i tento prostor uzavřít skelnou vatou.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je výhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Původní skladba stropu typového Okálu sice obsahuje parozábranu, ale její funkce je více než sporná. Bezpochyby dochází k určitému prostupu vodních par do konstrukce. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno tedy zajistit odvětrání půdy.
Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou foukanou izolaci Climatizer, izolace z dřevité vlny, ovčí vlny apod. Tloušťku izolace pro různé materiály je pak potřeba stanovit dle konkrétní tepelné vodivosti λ.
Vzhledem ke zmíněným normovým doporučením je potřeba počítat s minimálně již zmíněnými 20 cm tepelné izolace, ale přimluvil bych se i za víc, např. 2 x 16 cm.
Do stávajících stropních panelů bych tedy nezasahoval, ani bych tam další izolaci nezafoukával.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je výhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Původní skladba stropu typového Okálu sice obsahuje parozábranu, ale její funkce je více než sporná. Bezpochyby dochází k určitému prostupu vodních par do konstrukce. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno tedy zajistit odvětrání půdy.
Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou foukanou izolaci Climatizer, izolace z dřevité vlny, ovčí vlny apod. Tloušťku izolace pro různé materiály je pak potřeba stanovit dle konkrétní tepelné vodivosti λ.
Vzhledem ke zmíněným normovým doporučením je potřeba počítat s minimálně již zmíněnými 20 cm tepelné izolace, ale přimluvil bych se i za víc, např. 2 x 16 cm.
Do stávajících stropních panelů bych tedy nezasahoval, ani bych tam další izolaci nezafoukával.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice