Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

12.12.11 / dotaz č. 30742
Dobrý den, jsem ve fázi dokončování novostavby rodinného domu a rozhoduji se nad výběrem vhodného izolačního materiálu pro tepelnou izolaci střechy. Dům je dvoupodlažní, zděný z Ytong Lambda 375 a dále počítám se zateplením obvodových stěn polystyrenem 12cm. Střecha je sedlová symetrická se sklonem 33stupňů. 2.n.p. je koncipováno jako podkrovní tzn. střecha částečně zasahuje do vnitřního prostoru (šikmá část je cca 1,6m). Krytina střechy je betonová taška a střecha je kompletně bedněná deskami o síle 22mm. Původně jsem počítal s izolací skelnou vatou, 18cm mezi krokve + dvě 10cm vrstvy mezi krokve a strop ze sádrokartonu. Vlivem reklamy a referencí od známých jsem, ale začal přemýšlet i o stříkané polyuretnové izolaci. Jednalo by se zřejmě o měkou pěnu s otevřenou buněčnou strukturou (např. SEALECTION 500) nastříkanou ze vnitř na bednění střechy a bednění z OSB desek nad kleštinami. Dodavatel pěnové izolace deklaruje jistou paropropustnost, ale nepropustnost ve smyslu proudění vzduchu což mi nějak nejde logicky dohormady. Dále mi místo 40cm vaty navrhuje cca 20 cm této izolace. Cena pěny v 20cm vrtstvě je cca dvojnásobná oproti ceně vaty ve vrstvě 40cm. Jako výhodu vidím dokonalé vyplnění nepřístupných míst (kolem pozednic, mezi kleštinami a pod.). Dále mi není zcela jasné jak se bude chovat dutina mezi ne zcela rovným povrchem pěny a parozábrannou folií nad sádrokartonem. Nebude zde docházet k nějakým negativním jevům? Jaký je Váš názor na použití té či oné izolace?

Druhá otázka míří k použití parozábranné folie s odraznou alu vrstvou. Je pro správnou funkci odrazu infračerveného záření nutné aby mezi folií a sádrokartonem byla vzduchová mezera nebo je lepší nějaká vrsva jiného izolačního materiálu?

za Vaši odpověď předem děkuji
Dobrý den,
nevím, jestli jsem zcela pochopil skladbu střechy, ale předpokládám, že jste chtěl původně mít 18 cm izolace mezi krokvemi a dále udělat rošt pod krokvemi, kde byste dal dalších 2 x 10 cm. Tento způsob má své výhody i nevýhody. Nevýhodou je, že si ubíráte vnitřní prostor o dodatečný rošt 2 x 10 cm. Naproti tomu dodatečnou izolací pod krokvemi přerušíte tepelný most přes tyto krokve (eliminujete jej). Izolace, kterou zmiňujete má cca 2 x lepší parametry než minerální vata nebo polystyrén, tudíž je oprávněné se domnívat, že stačí pouze poloviční tloušťka izolace. Naproti tomu se umocní tepelné mosty přes krokve. Dále Vás musím upozornit na správné umístění parozábrany, kdy tu je nutno umisťovat co nejvíce do interiéru ale tak, aby nedošlo k perforaci vruty sádrokartónu. ideální je výplň dutiny mezi krokvemi, instalace parozábrany a instalace roštu pro dodatečnou izolaci pod krokvemi. Poměr izolace nad a pod parozábranou by měl být 5 (4) : 1, či-li, když instalujete nad parozábranu 18 cm izolace, tak pod parozábranu můžete dát 3 až 4 cm izolace. Odrazivou alu vrstvu u parozábrany využijete, když mezi parozábranou (odrazivou vrstvou) a dalším materiálem bude vzduchová mezera. Další materiál může být izolace pod parozábranou, ale v tloušťce, která je zmíněná výše, ponížena o tepelný odpor vzduchové vrstvy. Přesnější výpočet bilance zkondenzované vodní páry by měl určit projektant výpočtem. V případě potřeby nás opět kontaktujte.
Odpovídá:  Ing. Milan Gabzdyl* - EKIS Příbor (Nový Jičín) tisk