Internetová poradna i-EKIS / odpověď
18.1.12 / dotaz č. 31029
Dobrý den,
všiml jsem si Vašich odborných rad a dovoluji si Váš požádat, jestli byste mi nemohli poradit:
Rozhodli jsme se, že kvůli zateplení stropů položíme na podlahu na půdě nějakou izolaci. Kvůli nehořlavosti se přikláním k minerální přesněji řečeno skelné vlně. Tu bych chtěl koupit v rolích v tloušťce 5 cm a nechat rozvinout postupně na sebe 4 vrstvy (tzn. celkem 20 cm).
Dost mne ale děsí, že ta skelná vlna se ulamuje (resp. obsahuje určitý podíl zlomků vláken) a zapichuje se do pokožky, očí ev.plic, takže uvažuji, jak ten povrch té položené vaty zpevnit či překrýt, aby se po tom dalo v nejhorším výjimečně přejít (pokud bych třeba jednou za rok šel zkontrolovat, zda je na půdě vše OK), a hlavně, aby nehrozilo, že nám úlomky vláken (třeba v důsledku nějakého miniprůvanu) vlétnou či budou propadávat do bytu (stropním poklopem mezi předsíní a půdou).
Taky jsem někde četl, že je dobré takto volně položenou vatu na půdě něčím překrýt kvůli usazování se prachu do ní.
Na to překrytí mne nenapadlo nic lepší, než nějaká membránová folie, co se dává na střechy pod krytinu (např. Juta 95, ale možná mi doporučíte něco jiného), která by propouštěla páru stoupající nahoru stropem (a nehrozilo by tak orosení toho krycího materiálu).
Tu folii bych nechal kolem stropního průlezu přibít po obvodu do dřevěného rámu průlezu, aby se ty kousky vláken nedostali z půdy do předsíně. Jinak by folie byla položena velmi volně na celou plochu té vaty, aby se neprotrhla, když by po ní člověk potřeboval náhodou přejít.
Je ta folie natolik propustná, že by rozhodně nehrozilo kondenzování vody na ní a tím zvlhnutí té izolace? A ty úlomky skelné by jí nemohly projít na povrch, že?
Jaký na tento postup máte názor, prosím? Nebo byste měli nějaký jiný nápad?
(Ještě dodávám, že tu skelnou vatu byl chtěl použít značky Climwool, která je prý měkčí a to ulamování a zapichování úlomků do pokožky tam prý tolik nehrozí).
Předem Vám děkuji za Váš názor.
S pozdravem
MH
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení půdy položením izolace shora je vhodné řešení. Pokud se izolace pokládá volně položená na podlahu bez další ochrany, je to vhodné řešení z hlediska odvodu vodní páry z konstrukce, neboť zde není žádná parozábrana, která by vlhkost zadržovala v izolaci. Nevýhody spočívají v ukládání prachu a jistě i v obavě, že vlákna izolace se mohou rozptylovat.
Pravdou je, že všichni výrobci vláknitých izolací se zaručují zdravotní nezávadností svých materiálů, alespoň ti certifikovaní na našem trhu. Pokud jde o skelnou vatu, sklo, které se používá na výrobu skelné vaty je upravované za účelem zvýšení pružnosti a menší lámavosti vláken přidáváním hliníku, nebo se vlákna obalují vinylacetátovými disperzemi. Problém je spíše spojován se skelnou vatou, tedy výrobkem jehož základem je sklo, většinou recyklované. Ne tak často tato obava je u kamenných a minerálních výrobků.
Výrobek Climwool se mi nepodařilo najít na webu, spíše bych se přikláněl k sortimentu zavedeného u nás. V každém případě je variantou použít materiály na přírodní bázi, například ovčí vlnu nebo dřevité vaty. I tady se však mohou vyskytnout výhrady, třeba z hlediska alergií.
Další variantou je například izolace na bázi buničiny (Climatizer), která se dá rovněž v ploše podlahy půdy použít.
V případě že položíte na povrch izolace fólii, musí se jednat o takový typ, který bude mít co největší propustnost pro vodní páry. Zpravidla se jedná o různé typy podstřešních a protivětrných fólií. Výrobců je více. Běžně dostupné paropropustné podstřešní fólie mají propustnost pro vodní páru až 1400 g/m2/24hod. Toto je technický parametr, který vždy u těchto fólií najdete v technických listech, které jsou i na webu. Udává to množství vody, které je fólie za 24 hodin v 1m2 plochy odvést. Doporučil bych tedy vybrat takovou. Juta 95 má udávanou propustnost 1200 g/m2/24hod.
Záleží ovšem na tom, jakou skladbu strop má, je-li na vnitřním líci kvalitní a kvalitně provedená parozábrana, neměl by nastat problém. Pokud je skladba stropu taková, že velké množství vodní páry konstrukcí prochází, může se to pak na spodním líci fólie při nízkých teplotách projevit – bude tedy dobré v tomto období to kontrolovat.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30, doporučená 0,20 a pro pasivní domy 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. U většiny starších stropních konstrukcí je 20 cm většinou ještě málo. Bylo by tedy dobré alespoň orientačně spočítat podle skladby materiálů a tloušťky, kolik izolace by bylo potřeba.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení půdy položením izolace shora je vhodné řešení. Pokud se izolace pokládá volně položená na podlahu bez další ochrany, je to vhodné řešení z hlediska odvodu vodní páry z konstrukce, neboť zde není žádná parozábrana, která by vlhkost zadržovala v izolaci. Nevýhody spočívají v ukládání prachu a jistě i v obavě, že vlákna izolace se mohou rozptylovat.
Pravdou je, že všichni výrobci vláknitých izolací se zaručují zdravotní nezávadností svých materiálů, alespoň ti certifikovaní na našem trhu. Pokud jde o skelnou vatu, sklo, které se používá na výrobu skelné vaty je upravované za účelem zvýšení pružnosti a menší lámavosti vláken přidáváním hliníku, nebo se vlákna obalují vinylacetátovými disperzemi. Problém je spíše spojován se skelnou vatou, tedy výrobkem jehož základem je sklo, většinou recyklované. Ne tak často tato obava je u kamenných a minerálních výrobků.
Výrobek Climwool se mi nepodařilo najít na webu, spíše bych se přikláněl k sortimentu zavedeného u nás. V každém případě je variantou použít materiály na přírodní bázi, například ovčí vlnu nebo dřevité vaty. I tady se však mohou vyskytnout výhrady, třeba z hlediska alergií.
Další variantou je například izolace na bázi buničiny (Climatizer), která se dá rovněž v ploše podlahy půdy použít.
V případě že položíte na povrch izolace fólii, musí se jednat o takový typ, který bude mít co největší propustnost pro vodní páry. Zpravidla se jedná o různé typy podstřešních a protivětrných fólií. Výrobců je více. Běžně dostupné paropropustné podstřešní fólie mají propustnost pro vodní páru až 1400 g/m2/24hod. Toto je technický parametr, který vždy u těchto fólií najdete v technických listech, které jsou i na webu. Udává to množství vody, které je fólie za 24 hodin v 1m2 plochy odvést. Doporučil bych tedy vybrat takovou. Juta 95 má udávanou propustnost 1200 g/m2/24hod.
Záleží ovšem na tom, jakou skladbu strop má, je-li na vnitřním líci kvalitní a kvalitně provedená parozábrana, neměl by nastat problém. Pokud je skladba stropu taková, že velké množství vodní páry konstrukcí prochází, může se to pak na spodním líci fólie při nízkých teplotách projevit – bude tedy dobré v tomto období to kontrolovat.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30, doporučená 0,20 a pro pasivní domy 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. U většiny starších stropních konstrukcí je 20 cm většinou ještě málo. Bylo by tedy dobré alespoň orientačně spočítat podle skladby materiálů a tloušťky, kolik izolace by bylo potřeba.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice