Internetová poradna i-EKIS / odpověď
23.1.12 / dotaz č. 31058
Vážený pane Veselý,
velmi děkuji za n.u. odpověď.
Možná nakonec použiji desky minerální vlny (dvě vrstvy na sebe po 10 až 14 cm), a upustím od té propustné folie na povrchu, ale to asi není podstatné, že?
Dovolím si touto cestou se Vás k tomu zeptat však ještě na něco, myslím velmi důležitého:
Mám dát na podlahu půdy pod tu vatu parotěsnou folii?
- Prý se mi položením izolace posune bod kondenzace z toho stávajícího stropu výše do oblasti té vlny, ta by mohla vlhnout a tím ztratit izolační vlastnosti (mimochodem: když pak uschne, tak už zase izoluje dobře, nebo tu schopnost trvale ztratí, prosím?).
- Taky jsem dostal informaci, že kdybych chtěl dát parozábranu na podlahu té půdy, je prý dost velká „věda“ do jaké výše ji umístit, aby byla níže než bod kondenzace (ale není prý tak jednoznačné, že ji mám položit přímo na podlahu půdy, možná prý raději trochu výše – tzn. dát trochu vaty, pak parozábranu, pak zbytek vaty).- Tomu už vůbec nerozumím, této logice. (?)
- A taky prý riziko kondenzace páry ve vatě (pokud parozábranu nedám) závisí na tloušťce té izolace – když prý dám tak cca 20-24 cm, tak při tom mém stropu bude kondenzační bod ještě v prostoru stávajícího stropu , ale když dám prý třeba 25-30 cm, tak už hrozí, že bod té kondenzace se posune to té vlny.
- Taky mi někdo navrhl, dát na zespodu na strop koupelny a kuchyně parozábranu (=do interieru), a na podlahu půdy už pak žádnou parozábranu nedávat.
- A mám si prý taky zajistit dobré větrání půdy...- Ale tím položením izolace se v tomto směru nic nemění, že? Dodávám, že střecha je valbová o výšce v hřebeni asi 1,5 – 2 metry, skládající se ze souvislé vrstvy prken neboť na nich dříve jako krytina byl pozink.plech (nejsou to však falcované palubky, takže nejsou natěsno zasazeny do sebe), na těch prknech je membránová propustná folie, pak latě a tašky Bramac. – Toto snad mohu považovat za dostatečně větranou půdu, ikdyž tam žádné zvláštní větrací otvory vybudovány nejsou, co myslíte?
Vylezl jsem na půdu a snažil se zjistit, z jakých materiálů a v jaké tloušťce je strop bytu v našem rodinném domě zhotoven (postaven byl v r. 1986).
Když to vezmeme odspodu, tak strop v bytě vypadá jako zděný, ale na poklep zní dutě.
Nad tím je polystyren (cca 2 cm tlustý).
Celá tato vrstva je tlustá asi 7 cm.
Nad touto vrstvou je asi 20 cm mezera (v ní jsou vodorovně položené železné traverzy a v nich jsou kolmo na ně vodorovně zasazeny dřevěné trámy).
Nad tou mezerou je další vrstva stavebního materiálu (podlaha půdy), celkově tlustá 10 cm.
Zespodu jsou na ní vidět prkna (tlustá cca 2 cm), nad nimi nevím co je, a shora je souvislá tvrdá cementová plocha.
Prosím proto o Vaše doporučení, zda mám položit na podlahu půdy nejdříve parotěsnou folii a pak teprve skelnou vatu a na ní případně difuzní folii, či zda to mám udělat bez té parotěsné folie...
Laicky a pocitově by se mi víc líbilo, kdyby tam ta nepropustná folie nebyla, aby to dýchalo, ale rozhodující pro mne samozřejmě bude, jak to vidíte Vy jako odborník.
Budu velmi vděčen, pokud budete ochoten mi odpovědět co nejpodrobněji ve smyslu v.u. detailních dotazů.
Předem Vám velmi děkuji za odpověď.
S pozdravem
Internetová poradna i-EKIS - Odpověď
Dobrý den,
všiml jsem si Vašich odborných rad a dovoluji si Váš požádat, jestli byste mi nemohli poradit:
Rozhodli jsme se, že kvůli zateplení stropů položíme na podlahu na půdě nějakou izolaci. Kvůli nehořlavosti se přikláním k minerální přesněji řečeno skelné vlně. Tu bych chtěl koupit v rolích v tloušťce 5 cm a nechat rozvinout postupně na sebe 4 vrstvy (tzn. celkem 20 cm).
Dost mne ale děsí, že ta skelná vlna se ulamuje (resp. obsahuje určitý podíl zlomků vláken) a zapichuje se do pokožky, očí ev.plic, takže uvažuji, jak ten povrch té položené vaty zpevnit či překrýt, aby se po tom dalo v nejhorším výjimečně přejít (pokud bych třeba jednou za rok šel zkontrolovat, zda je na půdě vše OK), a hlavně, aby nehrozilo, že nám úlomky vláken (třeba v důsledku nějakého miniprůvanu) vlétnou či budou propadávat do bytu (stropním poklopem mezi předsíní a půdou).
Taky jsem někde četl, že je dobré takto volně položenou vatu na půdě něčím překrýt kvůli usazování se prachu do ní.
Na to překrytí mne nenapadlo nic lepší, než nějaká membránová folie, co se dává na střechy pod krytinu (např. Juta 95, ale možná mi doporučíte něco jiného), která by propouštěla páru stoupající nahoru stropem (a nehrozilo by tak orosení toho krycího materiálu).
Tu folii bych nechal kolem stropního průlezu přibít po obvodu do dřevěného rámu průlezu, aby se ty kousky vláken nedostali z půdy do předsíně. Jinak by folie byla položena velmi volně na celou plochu té vaty, aby se neprotrhla, když by po ní člověk potřeboval náhodou přejít.
Je ta folie natolik propustná, že by rozhodně nehrozilo kondenzování vody na ní a tím zvlhnutí té izolace? A ty úlomky skelné by jí nemohly projít na povrch, že?
Jaký na tento postup máte názor, prosím? Nebo byste měli nějaký jiný nápad?
(Ještě dodávám, že tu skelnou vatu byl chtěl použít značky Climwool, která je prý měkčí a to ulamování a zapichování úlomků do pokožky tam prý tolik nehrozí).
Předem Vám děkuji za Váš názor.
S pozdravem
MH
[ 18.1.12 - dotaz číslo: 31029 - téma: Zateplování budov ]
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení půdy položením izolace shora je vhodné řešení. Pokud se izolace pokládá volně položená na podlahu bez další ochrany, je to vhodné řešení z hlediska odvodu vodní páry z konstrukce, neboť zde není žádná parozábrana, která by vlhkost zadržovala v izolaci. Nevýhody spočívají v ukládání prachu a jistě i v obavě, že vlákna izolace se mohou rozptylovat.
Pravdou je, že všichni výrobci vláknitých izolací se zaručují zdravotní nezávadností svých materiálů, alespoň ti certifikovaní na našem trhu. Pokud jde o skelnou vatu, sklo, které se používá na výrobu skelné vaty je upravované za účelem zvýšení pružnosti a menší lámavosti vláken přidáváním hliníku, nebo se vlákna obalují vinylacetátovými disperzemi. Problém je spíše spojován se skelnou vatou, tedy výrobkem jehož základem je sklo, většinou recyklované. Ne tak často tato obava je u kamenných a minerálních výrobků.
Výrobek Climwool se mi nepodařilo najít na webu, spíše bych se přikláněl k sortimentu zavedeného u nás. V každém případě je variantou použít materiály na přírodní bázi, například ovčí vlnu nebo dřevité vaty. I tady se však mohou vyskytnout výhrady, třeba z hlediska alergií.
Další variantou je například izolace na bázi buničiny (Climatizer), která se dá rovněž v ploše podlahy půdy použít.
V případě že položíte na povrch izolace fólii, musí se jednat o takový typ, který bude mít co největší propustnost pro vodní páry. Zpravidla se jedná o různé typy podstřešních a protivětrných fólií. Výrobců je více. Běžně dostupné paropropustné podstřešní fólie mají propustnost pro vodní páru až 1400 g/m2/24hod. Toto je technický parametr, který vždy u těchto fólií najdete v technických listech, které jsou i na webu. Udává to množství vody, které je fólie za 24 hodin v 1m2 plochy odvést. Doporučil bych tedy vybrat takovou. Juta 95 má udávanou propustnost 1200 g/m2/24hod.
Záleží ovšem na tom, jakou skladbu strop má, je-li na vnitřním líci kvalitní a kvalitně provedená parozábrana, neměl by nastat problém. Pokud je skladba stropu taková, že velké množství vodní páry konstrukcí prochází, může se to pak na spodním líci fólie při nízkých teplotách projevit – bude tedy dobré v tomto období to kontrolovat.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30, doporučená 0,20 a pro pasivní domy 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. U většiny starších stropních konstrukcí je 20 cm většinou ještě málo. Bylo by tedy dobré alespoň orientačně spočítat podle skladby materiálů a tloušťky, kolik izolace by bylo potřeba.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]
velmi děkuji za n.u. odpověď.
Možná nakonec použiji desky minerální vlny (dvě vrstvy na sebe po 10 až 14 cm), a upustím od té propustné folie na povrchu, ale to asi není podstatné, že?
Dovolím si touto cestou se Vás k tomu zeptat však ještě na něco, myslím velmi důležitého:
Mám dát na podlahu půdy pod tu vatu parotěsnou folii?
- Prý se mi položením izolace posune bod kondenzace z toho stávajícího stropu výše do oblasti té vlny, ta by mohla vlhnout a tím ztratit izolační vlastnosti (mimochodem: když pak uschne, tak už zase izoluje dobře, nebo tu schopnost trvale ztratí, prosím?).
- Taky jsem dostal informaci, že kdybych chtěl dát parozábranu na podlahu té půdy, je prý dost velká „věda“ do jaké výše ji umístit, aby byla níže než bod kondenzace (ale není prý tak jednoznačné, že ji mám položit přímo na podlahu půdy, možná prý raději trochu výše – tzn. dát trochu vaty, pak parozábranu, pak zbytek vaty).- Tomu už vůbec nerozumím, této logice. (?)
- A taky prý riziko kondenzace páry ve vatě (pokud parozábranu nedám) závisí na tloušťce té izolace – když prý dám tak cca 20-24 cm, tak při tom mém stropu bude kondenzační bod ještě v prostoru stávajícího stropu , ale když dám prý třeba 25-30 cm, tak už hrozí, že bod té kondenzace se posune to té vlny.
- Taky mi někdo navrhl, dát na zespodu na strop koupelny a kuchyně parozábranu (=do interieru), a na podlahu půdy už pak žádnou parozábranu nedávat.
- A mám si prý taky zajistit dobré větrání půdy...- Ale tím položením izolace se v tomto směru nic nemění, že? Dodávám, že střecha je valbová o výšce v hřebeni asi 1,5 – 2 metry, skládající se ze souvislé vrstvy prken neboť na nich dříve jako krytina byl pozink.plech (nejsou to však falcované palubky, takže nejsou natěsno zasazeny do sebe), na těch prknech je membránová propustná folie, pak latě a tašky Bramac. – Toto snad mohu považovat za dostatečně větranou půdu, ikdyž tam žádné zvláštní větrací otvory vybudovány nejsou, co myslíte?
Vylezl jsem na půdu a snažil se zjistit, z jakých materiálů a v jaké tloušťce je strop bytu v našem rodinném domě zhotoven (postaven byl v r. 1986).
Když to vezmeme odspodu, tak strop v bytě vypadá jako zděný, ale na poklep zní dutě.
Nad tím je polystyren (cca 2 cm tlustý).
Celá tato vrstva je tlustá asi 7 cm.
Nad touto vrstvou je asi 20 cm mezera (v ní jsou vodorovně položené železné traverzy a v nich jsou kolmo na ně vodorovně zasazeny dřevěné trámy).
Nad tou mezerou je další vrstva stavebního materiálu (podlaha půdy), celkově tlustá 10 cm.
Zespodu jsou na ní vidět prkna (tlustá cca 2 cm), nad nimi nevím co je, a shora je souvislá tvrdá cementová plocha.
Prosím proto o Vaše doporučení, zda mám položit na podlahu půdy nejdříve parotěsnou folii a pak teprve skelnou vatu a na ní případně difuzní folii, či zda to mám udělat bez té parotěsné folie...
Laicky a pocitově by se mi víc líbilo, kdyby tam ta nepropustná folie nebyla, aby to dýchalo, ale rozhodující pro mne samozřejmě bude, jak to vidíte Vy jako odborník.
Budu velmi vděčen, pokud budete ochoten mi odpovědět co nejpodrobněji ve smyslu v.u. detailních dotazů.
Předem Vám velmi děkuji za odpověď.
S pozdravem
Internetová poradna i-EKIS - Odpověď
Dobrý den,
všiml jsem si Vašich odborných rad a dovoluji si Váš požádat, jestli byste mi nemohli poradit:
Rozhodli jsme se, že kvůli zateplení stropů položíme na podlahu na půdě nějakou izolaci. Kvůli nehořlavosti se přikláním k minerální přesněji řečeno skelné vlně. Tu bych chtěl koupit v rolích v tloušťce 5 cm a nechat rozvinout postupně na sebe 4 vrstvy (tzn. celkem 20 cm).
Dost mne ale děsí, že ta skelná vlna se ulamuje (resp. obsahuje určitý podíl zlomků vláken) a zapichuje se do pokožky, očí ev.plic, takže uvažuji, jak ten povrch té položené vaty zpevnit či překrýt, aby se po tom dalo v nejhorším výjimečně přejít (pokud bych třeba jednou za rok šel zkontrolovat, zda je na půdě vše OK), a hlavně, aby nehrozilo, že nám úlomky vláken (třeba v důsledku nějakého miniprůvanu) vlétnou či budou propadávat do bytu (stropním poklopem mezi předsíní a půdou).
Taky jsem někde četl, že je dobré takto volně položenou vatu na půdě něčím překrýt kvůli usazování se prachu do ní.
Na to překrytí mne nenapadlo nic lepší, než nějaká membránová folie, co se dává na střechy pod krytinu (např. Juta 95, ale možná mi doporučíte něco jiného), která by propouštěla páru stoupající nahoru stropem (a nehrozilo by tak orosení toho krycího materiálu).
Tu folii bych nechal kolem stropního průlezu přibít po obvodu do dřevěného rámu průlezu, aby se ty kousky vláken nedostali z půdy do předsíně. Jinak by folie byla položena velmi volně na celou plochu té vaty, aby se neprotrhla, když by po ní člověk potřeboval náhodou přejít.
Je ta folie natolik propustná, že by rozhodně nehrozilo kondenzování vody na ní a tím zvlhnutí té izolace? A ty úlomky skelné by jí nemohly projít na povrch, že?
Jaký na tento postup máte názor, prosím? Nebo byste měli nějaký jiný nápad?
(Ještě dodávám, že tu skelnou vatu byl chtěl použít značky Climwool, která je prý měkčí a to ulamování a zapichování úlomků do pokožky tam prý tolik nehrozí).
Předem Vám děkuji za Váš názor.
S pozdravem
MH
[ 18.1.12 - dotaz číslo: 31029 - téma: Zateplování budov ]
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Zateplení půdy položením izolace shora je vhodné řešení. Pokud se izolace pokládá volně položená na podlahu bez další ochrany, je to vhodné řešení z hlediska odvodu vodní páry z konstrukce, neboť zde není žádná parozábrana, která by vlhkost zadržovala v izolaci. Nevýhody spočívají v ukládání prachu a jistě i v obavě, že vlákna izolace se mohou rozptylovat.
Pravdou je, že všichni výrobci vláknitých izolací se zaručují zdravotní nezávadností svých materiálů, alespoň ti certifikovaní na našem trhu. Pokud jde o skelnou vatu, sklo, které se používá na výrobu skelné vaty je upravované za účelem zvýšení pružnosti a menší lámavosti vláken přidáváním hliníku, nebo se vlákna obalují vinylacetátovými disperzemi. Problém je spíše spojován se skelnou vatou, tedy výrobkem jehož základem je sklo, většinou recyklované. Ne tak často tato obava je u kamenných a minerálních výrobků.
Výrobek Climwool se mi nepodařilo najít na webu, spíše bych se přikláněl k sortimentu zavedeného u nás. V každém případě je variantou použít materiály na přírodní bázi, například ovčí vlnu nebo dřevité vaty. I tady se však mohou vyskytnout výhrady, třeba z hlediska alergií.
Další variantou je například izolace na bázi buničiny (Climatizer), která se dá rovněž v ploše podlahy půdy použít.
V případě že položíte na povrch izolace fólii, musí se jednat o takový typ, který bude mít co největší propustnost pro vodní páry. Zpravidla se jedná o různé typy podstřešních a protivětrných fólií. Výrobců je více. Běžně dostupné paropropustné podstřešní fólie mají propustnost pro vodní páru až 1400 g/m2/24hod. Toto je technický parametr, který vždy u těchto fólií najdete v technických listech, které jsou i na webu. Udává to množství vody, které je fólie za 24 hodin v 1m2 plochy odvést. Doporučil bych tedy vybrat takovou. Juta 95 má udávanou propustnost 1200 g/m2/24hod.
Záleží ovšem na tom, jakou skladbu strop má, je-li na vnitřním líci kvalitní a kvalitně provedená parozábrana, neměl by nastat problém. Pokud je skladba stropu taková, že velké množství vodní páry konstrukcí prochází, může se to pak na spodním líci fólie při nízkých teplotách projevit – bude tedy dobré v tomto období to kontrolovat.
Ještě k provedení zateplení: Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje tři hodnoty tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a doporučenou pro pasivní výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou se střechou bez tepelné izolace 0,30, doporučená 0,20 a pro pasivní domy 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce stropu. U většiny starších stropních konstrukcí je 20 cm většinou ještě málo. Bylo by tedy dobré alespoň orientačně spočítat podle skladby materiálů a tloušťky, kolik izolace by bylo potřeba.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
[ Odpovídá: Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre ]
Dobrý den, děkuji za Váš doplňující dotaz.
Z Vašeho popisu stropu vyplývá, že současný stav tepelné izolace je nedostatečný. Prokazatelně je zde 2 cm EPS, možná, že nějaký polystyrén bude ještě pod v horní vrstvě pod cementovým potěrem. Na podhledu budou s největší pravděpodobností omítané heraklitové desky, které budou přibíjené na trámový rošt mezi traverzami. Celkově bych odhadoval stávající tepelný odpor dnešního stropu na cca 1,0 m2.K/W. Pro dosažení doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U pro strop pod nevytápěnou půdou 0,2 (W/m2.K) bude 20 cm vláknité tepelné izolace nutné minimum.
Parozábrana se vkládá vždy co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce. To znamená na podhled místností. Kuchyně a koupelna jsou místnosti, kde se zpravidla vlhkost pohybuje výše než normových 50%. Pokud by bylo cílem ochránit stropní konstrukci před případnou kondenzací, bylo by vhodnější osadit zde podhled s kvalitně provedenou parozábranou. Z hlediska kondenzace jsou nepříjemné traverzy v dutině. Je pravděpodobné, že směrem od uložení v obvodových zdech prochládají a v současnosti na jejich povrchu k občasné kondenzaci může docházet. Tento stav se ale zlepší právě provedením zateplení shora.
Parozábranu na stávající cementový potěr bych již nedoporučoval. Bude lépe nechat konstrukci jak je a difúzně ji neovlivňovat. Spodní vrstvy sami o sobě určitý difúzní odpor mají. Rovněž vkládání parozábrany někam mezi vrstvy dodatečné izolace nic nepřinese. Pro případné kondenzace v konstrukci budou rozhodující špatně zateplené detaily po obvodu stropu. Proto bude důležité vyplnit prostor tepelnou izolací co nejdále k líci obvodového zdiva, tedy dle možnosti až za pozednice.
Odvětrání prostoru půdy lze doplnit například osazením větracích hlavic – mohou to být například systémové tašky Bramac s větrací hlavicí, které by se mohly doplnit v případě, že by po zateplení byl na půdě nějaký problém. Současný stav odvod vlhkost umožňuje.
Kondenzaci ve stopní konstrukci lze samozřejmě spočítat, bylo by však potřeba znát přesně materiálovou skladbu. Výsledek by byl orientační, neboť konstrukce se chová jinak právě v detailech. Proto bych považoval za nejbezpečnější řešení osadit jen desky tepelné izolace v tloušťce minimálně 20 cm, lépe o něco více a žádné další fólie již na podlahu půdy nebo do izolace či nad ní nedávat. Jediné na zvážení pak doplnění výše zmíněných podhledů s parozábranou. Nicméně při zachování difúzní otevřenosti konstrukce to nebude až tak nutné.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Z Vašeho popisu stropu vyplývá, že současný stav tepelné izolace je nedostatečný. Prokazatelně je zde 2 cm EPS, možná, že nějaký polystyrén bude ještě pod v horní vrstvě pod cementovým potěrem. Na podhledu budou s největší pravděpodobností omítané heraklitové desky, které budou přibíjené na trámový rošt mezi traverzami. Celkově bych odhadoval stávající tepelný odpor dnešního stropu na cca 1,0 m2.K/W. Pro dosažení doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U pro strop pod nevytápěnou půdou 0,2 (W/m2.K) bude 20 cm vláknité tepelné izolace nutné minimum.
Parozábrana se vkládá vždy co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce. To znamená na podhled místností. Kuchyně a koupelna jsou místnosti, kde se zpravidla vlhkost pohybuje výše než normových 50%. Pokud by bylo cílem ochránit stropní konstrukci před případnou kondenzací, bylo by vhodnější osadit zde podhled s kvalitně provedenou parozábranou. Z hlediska kondenzace jsou nepříjemné traverzy v dutině. Je pravděpodobné, že směrem od uložení v obvodových zdech prochládají a v současnosti na jejich povrchu k občasné kondenzaci může docházet. Tento stav se ale zlepší právě provedením zateplení shora.
Parozábranu na stávající cementový potěr bych již nedoporučoval. Bude lépe nechat konstrukci jak je a difúzně ji neovlivňovat. Spodní vrstvy sami o sobě určitý difúzní odpor mají. Rovněž vkládání parozábrany někam mezi vrstvy dodatečné izolace nic nepřinese. Pro případné kondenzace v konstrukci budou rozhodující špatně zateplené detaily po obvodu stropu. Proto bude důležité vyplnit prostor tepelnou izolací co nejdále k líci obvodového zdiva, tedy dle možnosti až za pozednice.
Odvětrání prostoru půdy lze doplnit například osazením větracích hlavic – mohou to být například systémové tašky Bramac s větrací hlavicí, které by se mohly doplnit v případě, že by po zateplení byl na půdě nějaký problém. Současný stav odvod vlhkost umožňuje.
Kondenzaci ve stopní konstrukci lze samozřejmě spočítat, bylo by však potřeba znát přesně materiálovou skladbu. Výsledek by byl orientační, neboť konstrukce se chová jinak právě v detailech. Proto bych považoval za nejbezpečnější řešení osadit jen desky tepelné izolace v tloušťce minimálně 20 cm, lépe o něco více a žádné další fólie již na podlahu půdy nebo do izolace či nad ní nedávat. Jediné na zvážení pak doplnění výše zmíněných podhledů s parozábranou. Nicméně při zachování difúzní otevřenosti konstrukce to nebude až tak nutné.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice