Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

1.2.12 / dotaz č. 31159
Dobrý den.Mám starý dum bez izolace je z vepřovice a stěny jsou 60cm silne.Bylo my doporučeno projektantem zateplit odvětrávaným zateplením, sila izolace je 16cm,zajimalo by me čím to odvětrávané zatepleni ukotvit.Dle projektu je to dřeveny rošt,mě se ovšem zda že budou velke tepelne ztraty nehlede k tepelnym mostum .Dá se použít i nejake jine konstrukčni řešení, při sile 16cm izolace ,kamenná vlna a ktere by vzhledem k tepelným mostum a tepelným stratám bylo nejefektivnější ?Děkuji za odbornou odpověd









































Vážený pane, váš dům nemá pravděpodobně žádnou hydroizolaci, neboť v době výstavby se nepoužívaly. To nebylo proto, že byje neznali, nebo že by byly drahé, ale byly nepotřebné. Dům se obvykle vytápěl kamny, čímž docházelo k nasávání exteriérového suchého vzduchu do místností, které se takto vysušovaly. Se změnou užívání (betonové podlahy místo dřevěných na terénu, ústřední či akumulační vytápění apod.) se začaly objevovat problémy s vlhkostí a plísněmi. Tomu je potřeba podřídit veškeré rekonstrukční práce. Nejde tedy používat novodobé sofistikované materiály a postupy a domnívat se, že vše bude vpořádku. Proto souhlasím s projektantem, že by jako nosná konstrukce pro odvětrávanou fasádu měly sloužit dřevěné latě. Osobně bych však místo minerální vlny navrhl foukanou buničitou vatu. (Climatizér, Isocell apod.). To proto, že minerální vlna sice umožní prostup vodní páry skrz konstrukci, ovšem odpařování vodyz povrchu zdiva přikrytého minerální vlnou se děje pomalu. Naproti tomu buničitá vata působí jako piják a aktivně kapilární vzlínavostí transportuje kapalnou fázi vody do míst, kde jí není tolik. Dochází tak k jejímu transportu na povrch k odvětrávané dutině a dále do větší plochy, takže je umožněno rychlejší odpařování.
Toto se dělá tak, že se na zdivo připevní dřevěný rošt. Ten může být tvořen hranolky o příslušné tloušťce, případně dvěma až 3 vrstvami hranolků (často se používají střešní latě) na sebe navzájem kolmých. Poslední vrstva musí být vodorovná tak, aby umožňovala přichycení svislého roštu pro fasádu.
Do roštu se zafouká buničitá vata a následně se zakryje geotextilií tak, aby nemohla vypadávat. Následně se dají svislé prvky držící fasádu (obvykle opět dřevěné latě) a na ně fasáda.
Tím, že se použije 2 až 3 vrstvý rošt pro umístění tepelné izolace dojde k redukování tepelných mostů liniových na bodové, případně u třívrstvého roštu při vystřídání míst, kde vede vodorovný rošt, k jejich minimalizování na téměř nulu.
Dovolím si vás upozornit ještě na jednu skutečnost:
Je potřeba si uvědomit, že zateplení fasády má určitou konstrukční tloušťku. Nejedná se pouze o tepelnou izolaci, ale i o vzduchovou dutinu, která by měla být minimálně 4 cm a následnoou fasádu. V praxi se bohužel ukazuje, že na stěnách, kde jsou okna, je problematické navrhnout dostatečnou tloušťku tepelné izolace, neboť tím dochází k velkému utopení oken, resp. při jejich obvyklé velikosti v době výstavby připomínají spíše tunely než okna.
Zdraví
Roman Šubrt