Internetová poradna i-EKIS / odpověď
15.2.12 / dotaz č. 31319
Dobrý den, zakoupil jsem RD stavěný z plynosylikátového zdiva tl. 30 cm. Stavba pochází cca z.r. 1980. Nyní se pokouším hledat správný systém zateplení. Mírná obava z případné nadměrné vlhkosti zdiva mě nutí zabývat se i "nestandartními" systémy, které slibují vysokou paropropustnost či vypořádání se s tímto problémem. Z toho důvodu jsem narazil i na systém, kde izolant není kontaktně na zdivu, ale je tam vzduchová mezera cca 15-20mm. Výrobce slibuje optimální odvod případné vlhkosti atd. Zkoušel jsem hledat, zda někde není nějaké objektivní hodnocení (klady a zápory, které byly prokazatelně změřeny a mohou vyzdvihnout případně zatratit tento způsob zateplování, protože...), ale všude pouze bouřlivé diskuse, které se opírají o názor jednotlivce či skupiny lidí (samozřejmě každý tvrdí své). Věřím, že musí existovat dokument, který se podobnou problematikou zabývá (nemyslím jen v ČR) a je schopný problematiku dostatečně rezebrat. Předem děkuji za odpověď nebo alespoň nasměrování.
Vážený pane, na dané téma jsem napsal několik populárně naučných knih, které jsou v knihkupectvích i knihovnách. Samozřejmě i jiní autoři tuto problematiku popisují, takže zdrojů je poměrně dost. Z odborných publikací lze doporučit např. od Halahyi a kol. Stavebná tepelná technika (tato knížka je dokonce údajně někde na některém webu naskenovaná, takže si ji lze i takto ukrást - čímž k tomuto nenavádím.
Proto budu stručný a nebudu vysvětlovat podstatu problematiky, ale přejdu k návrhům řešení.
1. Odvětrávaná dutina mezi tepelnou izolací a stěnou má význam tam, kde neexistuje jiné řešení (např. u odizolování základů). Dochází tím k výraznému omezení tepelně izolačních vlastností tepelné izolace a musí být správně navržen přívod a odvod vzduchu do dutiny. Toto řešení ve vašem případě nedoporučuji.
2. pokud nejsou problémy s vlhkostí stěny ze vzlínající zemní vlhkosti, tak bych se nebál volit klasický kontaktní zateplovací systém, přičemž platí, že čím více izoluje stávající zeď, tím musí být větší tloušťka tepelné izolace. Pokud byl dům stavěn v 70. letech, tak tepelně izolační vlastnosti zdiva na současnou dobu nejsou příliš dobré (zejména vlivem promaltování ložných i styčných spar plynosilikátových tvárnic), tak bych se nebál použít i relativně slabé tloušťky zateplení. Odhadem tl. 100 mm pěnového polystyrénu je již dostatečná, pokud použijete 140 mm, tak je to již zcela jistě bez problémů. Velmi záleží na tloušťce a druhu použité omítky a lepidla na zateplovacím systému. Tyto vrstvy by měly mít co nejmenší difuzní odpor. Pokud byste to chtěl vědět přesněji, tak požádejte kteréhokoliv projektanta, který by měl umět spočítat kondenzaci vodní páry a bilanci kondenzace vodní páry v konstrukci.
3. pokud jsou problémy s vlhkostí objektu vzlínající zemní vlhkostí (to bývá obvykle problém budov s kamenným zdivem, které nejdou podříznout, vy raději zdivo podřízněte, u vás to je jednoduché!), tak se mi jako velmi vhodný systém jeví na objekt dát rošt z dřevěných latí, do něj zafoukat buničitou vatu, následně konstrukci překrýt netkanou geotextilií tak, aby buničitá vata nevypadávala, na konstrukci dát svislý rošt a nějakou fasádu. Tím vznikne mezi fasádou a tepelnou izolací dutina, která musí být nahoře a dole otevřená proti vniknutí hmyzu apod. Za důležité považuji použití buničité vaty, která se u nás prodává pod různými obchodními názvy - na jihu Čech hlavně Climatizér plus a Isocell - neboť ta působí na konstrukci jako piják a kapalnou vodu dokáže kapilární vzlínavostí transportovat dál, kde vysychá.
Zdraví
Roman Šubrt
Proto budu stručný a nebudu vysvětlovat podstatu problematiky, ale přejdu k návrhům řešení.
1. Odvětrávaná dutina mezi tepelnou izolací a stěnou má význam tam, kde neexistuje jiné řešení (např. u odizolování základů). Dochází tím k výraznému omezení tepelně izolačních vlastností tepelné izolace a musí být správně navržen přívod a odvod vzduchu do dutiny. Toto řešení ve vašem případě nedoporučuji.
2. pokud nejsou problémy s vlhkostí stěny ze vzlínající zemní vlhkosti, tak bych se nebál volit klasický kontaktní zateplovací systém, přičemž platí, že čím více izoluje stávající zeď, tím musí být větší tloušťka tepelné izolace. Pokud byl dům stavěn v 70. letech, tak tepelně izolační vlastnosti zdiva na současnou dobu nejsou příliš dobré (zejména vlivem promaltování ložných i styčných spar plynosilikátových tvárnic), tak bych se nebál použít i relativně slabé tloušťky zateplení. Odhadem tl. 100 mm pěnového polystyrénu je již dostatečná, pokud použijete 140 mm, tak je to již zcela jistě bez problémů. Velmi záleží na tloušťce a druhu použité omítky a lepidla na zateplovacím systému. Tyto vrstvy by měly mít co nejmenší difuzní odpor. Pokud byste to chtěl vědět přesněji, tak požádejte kteréhokoliv projektanta, který by měl umět spočítat kondenzaci vodní páry a bilanci kondenzace vodní páry v konstrukci.
3. pokud jsou problémy s vlhkostí objektu vzlínající zemní vlhkostí (to bývá obvykle problém budov s kamenným zdivem, které nejdou podříznout, vy raději zdivo podřízněte, u vás to je jednoduché!), tak se mi jako velmi vhodný systém jeví na objekt dát rošt z dřevěných latí, do něj zafoukat buničitou vatu, následně konstrukci překrýt netkanou geotextilií tak, aby buničitá vata nevypadávala, na konstrukci dát svislý rošt a nějakou fasádu. Tím vznikne mezi fasádou a tepelnou izolací dutina, která musí být nahoře a dole otevřená proti vniknutí hmyzu apod. Za důležité považuji použití buničité vaty, která se u nás prodává pod různými obchodními názvy - na jihu Čech hlavně Climatizér plus a Isocell - neboť ta působí na konstrukci jako piják a kapalnou vodu dokáže kapilární vzlínavostí transportovat dál, kde vysychá.
Zdraví
Roman Šubrt