Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

11.4.12 / dotaz č. 32507
Dobrý den,
prosím o zhodnocení, jestli je moje domněnka o způsobu vyúčtování spotřeby tepla v bytech v paneláku správná

1. Zjistí se celkové náklady na objekt
2. Rozúčtují se na jednotlivé byty na 40 % a 60 %.
3. V části 40 % se dopočtou dílky u méně vyhřívaných bytů než na 16 -18°C (i v ložnici).

Je to tak?
Je možno šetřit jinak?
Děkuji Vám
Milá paní,

srdečně Vás zdravím a děkuji za Vaše dotazy do poradny i-EKIS. Váš dotaz (dotazy) jsou poněkud obecnější a nejsem si zcela jistý, jestli jsem správně pochopil jejich záměr, tedy podstatu k čemu vaše dotazy směřují. Pokusím se tedy odpovědět podle toho, jak jsem to pochopil.

K prvnímu dotazu: Předpokládám, že dodávku tepla do vašeho objektu zajišťuje nějaký externí dodavatel, který do objektu dodává teplo. Na patě objektu je zřejmě umístěno fakturační měřidlo, které měří celkovou dodávku tepla do daného objektu (tzv. zúčtovací jednotky). Někdy může být měřící zařízení umístěno například na výstupu z centrální kotelny, pokud má každý zásobovaný objekt (zúčtovací jednotka) samostatný výstup z kotelny. Hodnota spotřeby na tomto měřidle se pak rozúčtuje jednotlivým spotřebitelům, obvykle na jednotlivé byty, podle daných pravidel, které jsou dány především Vyhláškou MMR č. 372/2001 Sb. včetně doplňujících a návazných předpisů (včetně metodických pokynů či návodů).

K druhému dotazu: V této vyhlášce je uvedeno rozdělení nákladů na tzv. základní složku (40 nebo 50 % celkové spotřeby) – podrobnější informace, kdy se použije jaká hodnota je v odkazu č. 2 na odpovědi v této poradně (viz odkazy uvedené níže). Zbytek je tzv. spotřební složka. Ustanovení §4 odst. 2 uvedené Vyhlášky stanoví jak se rozúčtuje základní složka (podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce).

K dotazu třetímu: Takto zjednodušeně problém chápat nelze. Spotřební složku dle §4 odst. 3 rozděluje vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou či výpočtovou teplotou místnosti (postupy výpočtů jsou dány vyhláškou – především příloha č. 1 dané vyhlášky). Jen upozorňuji, že „měřiče“ tepla či indikátory nejsou měřícími zařízeními ve smyslu metrologie, ale jen poměrová zařízení (neměří žádnou konkrétní fyzikální veličinu) a slouží jako poměrové indikátory pro rozúčtování. Pokud by nebyly, uplatní se § 4 odstavec 5 – tedy že složku spotřební rozdělí vlastní obdobným způsobem jako složku základní.

Otázka úspor je samozřejmě velmi široká. Obecně lze spotřebu snižovat jednak organizačními nízkonákladovými opatřeními, tedy, že si budeme hlídat jak kterou místnost vytápíme, nastavení termostatických ventilů, využití jednoduché termoregulace apod. Druhou možností jsou investiční opatření, tedy výměna oken, zateplení obvodových konstrukcí, efektivnější zdroje tepla, úpravy otopných soustav apod.
Pokud odebíráte teplo od externího dodavatele mějte na paměti, že snížením spotřeby tepla, dojde s velkou pravděpodobností ke zvýšení jeho ceny (za předpokladu stejných provozních nákladů), jelikož provozovatel musí rozpočítat tzv. fixní náklady na vytápění (především náklady na pořízení a údržbu kotelny, rozvodů, regulace apod.) na menší počet prodaných jednotek. S tím ale nejde nic dělat a je na provozovateli zdroje tepla, jak se s tím vypořádá a jak dobře bude s vámi komunikovat.
Bohužel bez úspor energie to už delší dobu nejde, jelikož náklady na výrobu a distribuci tepla se dlouhodobě zvyšují a mnohé objekty byly či ještě dokonce jsou z pohledu tepelně-technických vlastností velmi špatné.


Abych zbytečně neopakoval, co je již ve znalostní bázi odpovědí na dotazy uvedeno, nasměruji vás k některým odpovědím, které z velké části na vaše dotazy nějak odpovídají či mou odpověď rozšiřují. Pokud se proto chcete s problematikou rozúčtování nákladů na teplo v bytových domech seznámit podrobněji, prosím využijte již zodpovězených dotazů v naší poradně.
1) dotaz č. 32322 - https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/32322 - informace o platné a užívané legislativě
2) dotaz č. 31939 - https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/31939 - informace v jakých případech se použije 40% a v jaké 50% základní složka pro stanovení nákladů na teplo a odkazy na další vysvětlení problematiky
3) dotaz č. 31786 - https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/31786 - příklad rozpočtení nákladů na teplo


Relativně rozsáhlé informace najdete i v řadě dalších článků na různých serverech na internetu. Pokusil jsem se vybrat seriozní informace.
a) http://www.tzb-info.cz/2123-pravidla-rozuctovani-nakladu-na-tepelnou-energii-pro-vytapeni-mezi-konecne-spotrebitele - starší článek s podrobnými infomacemi
b) http://www.portalsvj.cz/jsou-rozuctovani-topnych-nakladu-vubec-platna - rozsáhlý článek o rozúčtování nákladů včetně dodatků
c) http://nedvezska2225-8.sweb.cz/archiv/naklady_na_topeni.htm - problematika vyúčtování nákladů na teplo
d) http://www.energetika.cz/?id=71&cl=490 – trochu polemický článek rozebírající další aspekty a problémové body platné legislativy
e) http://www.artav.cz – webové stránky Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu


Snad vás přemíra informací a informačních zdrojů příliš nevyčerpá.

S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého


Ing. Libor Lenža, EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
Odpovídá:  Ing. Libor Lenža* - EKIS Valašské Meziříčí tisk