Internetová poradna i-EKIS / odpověď
17.4.12 / dotaz č. 32552
Dobrý den.
Ve vzorových odpovědích jsem našel také problematiku "Zateplení stropu mezi obytným prostorem a nevytapěnou půdou". Jde o náš případ. Z Vašich odpovědí si myslím, že bude v našem případě nutno realizovat č.2-vytvoření podhledu s tepelnou izolaci. Mám dotaz jakou tloušťku izolace a jakou zvolit (lze i polystyren a omítnout?). Výška místnosti je 3m a skladba stropu je odspodu - omítka-na rákos, prkna, vzduchová dutina 70cm, fošny 4cm, cihly naležato-7cm a na nich pochozí škvarobeton-6cm. Zkoušel jsem škvarobeton rozbít, abych mohl mezi trámy nechat nafoukat izolaci, ale je tak pevný, že mé úsili nebylo k ničemu. Děkuji předem za odpověď.
Ve vzorových odpovědích jsem našel také problematiku "Zateplení stropu mezi obytným prostorem a nevytapěnou půdou". Jde o náš případ. Z Vašich odpovědí si myslím, že bude v našem případě nutno realizovat č.2-vytvoření podhledu s tepelnou izolaci. Mám dotaz jakou tloušťku izolace a jakou zvolit (lze i polystyren a omítnout?). Výška místnosti je 3m a skladba stropu je odspodu - omítka-na rákos, prkna, vzduchová dutina 70cm, fošny 4cm, cihly naležato-7cm a na nich pochozí škvarobeton-6cm. Zkoušel jsem škvarobeton rozbít, abych mohl mezi trámy nechat nafoukat izolaci, ale je tak pevný, že mé úsili nebylo k ničemu. Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Předem je potřeba si uvědomit, že zateplení zevnitř není doporučováno. Je to ze dvou důvodů.
Nevýhoda vnitřního zateplení především spočívá v nepříznivém průběhu teploty v konstrukci. Stávající strop nad zateplením bude trvale chladnější, teploty zde budou i pod 0°C, takže zde bude docházet ke kondenzaci vodní páry, pokud se tam dostane. A je velmi pravděpodobné, že se tam dostane, protože žádná parozábrana není 100% dokonalá. Vodní pára z interiéru (vlhkost obsažená ve vzduchu) prostupuje konstrukcí do chladnější části, kde je tlak vodních par nižší. Pokud v konstrukci postoupí na místo, kde se vlivem nízké teploty stane nasycenou tak kondenzuje.
Druhou nevýhodou je, že je obtížné dosáhnout hodnot zateplení doporučených normou (viz. dále). Proto se často volí určitý kompromis v tloušťce izolace z hlediska požadavků a doporučení normy ČSN 73 0540-2. Zásadní vadou však je nemožnost správného zateplení tepelných mostů (v návaznosti zdí a příček na strop i u obvodové zdi), které zde znamenají nejen zvýšený únik tepla (náklady na vytápění), ale zároveň i vhodné podmínky pro kondenzaci v konstrukci. Voda ohrožuje právě dřevěné konstrukce. Je-li dřevo dlouhodobě vlhké nad 20%, velmi rychle nastupuje biotická degradace.
Navíc se při vnitřním zateplení nevyužije akumulační schopnost hmotnějších částí konstrukce. A ještě jedna nevýhoda. Pokud se konstrukce shora neodkryje, nedá se zkontrolovat stav trámů stropu, především v uložení a zhlaví trámů. Sondy se ale mohou udělat i zespodu, když pak budou vyspraveny novým podhledem.
K dotazu na tloušťku izolace: Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Současný strop má tepelný odpor někde v rozmezí R 0,8 až 1,0 m2.K/W. Dosažení požadované minimální hodnoty U 0,30 (W/m2.K) by převedeno například na EPS s tepelnou vodivostí λ 0,039 znamenalo přidat 10 až 12 cm. Pro doporučení normy 16 cm, je to ale diskutabilní, pokud nejsou ošetřeny tepelné mosty, má-li to očekávaný efekt. Kromě toho polystyrén není optimální z hlediska požární bezpečnosti. Přijatelné je použít desky Lignopor s omítkou na pletivo. EPS má sice velký difúzní odpor, ale jako parozábrana je to málo.
Alternativa je minerální vata a sádrokartonový podhled. Provedení parozábrany je pak velmi důležité. O provádění parozábran naleznete více v jiných odpovědích v poradně, nebo v technologických návodech výrobců fólií. Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je tedy nejvýhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Předem je potřeba si uvědomit, že zateplení zevnitř není doporučováno. Je to ze dvou důvodů.
Nevýhoda vnitřního zateplení především spočívá v nepříznivém průběhu teploty v konstrukci. Stávající strop nad zateplením bude trvale chladnější, teploty zde budou i pod 0°C, takže zde bude docházet ke kondenzaci vodní páry, pokud se tam dostane. A je velmi pravděpodobné, že se tam dostane, protože žádná parozábrana není 100% dokonalá. Vodní pára z interiéru (vlhkost obsažená ve vzduchu) prostupuje konstrukcí do chladnější části, kde je tlak vodních par nižší. Pokud v konstrukci postoupí na místo, kde se vlivem nízké teploty stane nasycenou tak kondenzuje.
Druhou nevýhodou je, že je obtížné dosáhnout hodnot zateplení doporučených normou (viz. dále). Proto se často volí určitý kompromis v tloušťce izolace z hlediska požadavků a doporučení normy ČSN 73 0540-2. Zásadní vadou však je nemožnost správného zateplení tepelných mostů (v návaznosti zdí a příček na strop i u obvodové zdi), které zde znamenají nejen zvýšený únik tepla (náklady na vytápění), ale zároveň i vhodné podmínky pro kondenzaci v konstrukci. Voda ohrožuje právě dřevěné konstrukce. Je-li dřevo dlouhodobě vlhké nad 20%, velmi rychle nastupuje biotická degradace.
Navíc se při vnitřním zateplení nevyužije akumulační schopnost hmotnějších částí konstrukce. A ještě jedna nevýhoda. Pokud se konstrukce shora neodkryje, nedá se zkontrolovat stav trámů stropu, především v uložení a zhlaví trámů. Sondy se ale mohou udělat i zespodu, když pak budou vyspraveny novým podhledem.
K dotazu na tloušťku izolace: Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Současný strop má tepelný odpor někde v rozmezí R 0,8 až 1,0 m2.K/W. Dosažení požadované minimální hodnoty U 0,30 (W/m2.K) by převedeno například na EPS s tepelnou vodivostí λ 0,039 znamenalo přidat 10 až 12 cm. Pro doporučení normy 16 cm, je to ale diskutabilní, pokud nejsou ošetřeny tepelné mosty, má-li to očekávaný efekt. Kromě toho polystyrén není optimální z hlediska požární bezpečnosti. Přijatelné je použít desky Lignopor s omítkou na pletivo. EPS má sice velký difúzní odpor, ale jako parozábrana je to málo.
Alternativa je minerální vata a sádrokartonový podhled. Provedení parozábrany je pak velmi důležité. O provádění parozábran naleznete více v jiných odpovědích v poradně, nebo v technologických návodech výrobců fólií. Z hlediska řešení tepelných mostů a vyloučení rizik kondenzace je tedy nejvýhodnější vložit tepelnou izolaci nad stávající strop, tedy na podlahu půdy. Položení tepelné izolace nad strop má výhodu v tom, že nezasahujeme do stávající konstrukce. Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice