Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.5.12 / dotaz č. 33046
Dobrý den, uvažujeme o zateplení RD. Jedná se dům ze 70. let typ Irma. Obvodové zdi jsou ze škvárobetonu o síle 30 cm. Dům je podsklepen a je suchý.
Stále váháme zda máme použít normální bílý fasádní polystyren nebo děrovaný polystyren typ EPS-F-Clima?Váháme kvůli tomu, že v zimě jsou obvodové stěny extrémě studené a vyskakují nám na nich plísně. Jakmile se, ale vnější teplota zvedne nad 10C, tak plísně samy ustupují a celé léto a podzim se neudělají jen zase v zimě. Zajímalo by mě zda použitím obyčejného polystyrenu nedojde k uzavření prodyšnosti zdiva a problém by se v zimě ještě nezhoršil? A jaký typ zateplovacího materiálu by byl lepší? Děkuji za odpověď
Stále váháme zda máme použít normální bílý fasádní polystyren nebo děrovaný polystyren typ EPS-F-Clima?Váháme kvůli tomu, že v zimě jsou obvodové stěny extrémě studené a vyskakují nám na nich plísně. Jakmile se, ale vnější teplota zvedne nad 10C, tak plísně samy ustupují a celé léto a podzim se neudělají jen zase v zimě. Zajímalo by mě zda použitím obyčejného polystyrenu nedojde k uzavření prodyšnosti zdiva a problém by se v zimě ještě nezhoršil? A jaký typ zateplovacího materiálu by byl lepší? Děkuji za odpověď
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Škvárobetonové nosné tvárnice ze 70. let nemají dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Při tloušťce zdiva 30 cm dosahují tepelného odporu R v rozmezí cca 0,7 – 0,9 (m2.K/W). To je přibližně 5x méně než doporučuje současná norma.
Malá tepelně izolační schopnost je rovněž příčinou chladného povrchu vnitřního líce v zimním období, následné kondenzace vzdušné vlhkosti na studených stěnách a vzniku plísně. Plísně se patrně objevují nejvíce v místech tepelných mostů, tedy v koutech a rozích u obvodových stěn, za přistaveným nábytkem, u stropu a podlahy v místech uložení stropů, kolem oken apod.
Dobře provedené zateplení odstraní příčinu kondenzace, povrchová teplota stěn se zvýší a podmínky pro tvorbu plísně pominou. Bude však potřeba napadené povrchy důsledně sanovat. Savo většinou nepostačí, musí se odstranit minimálně štuky, někdy omítky a použít účinné chemické ošetření.
Zateplení je potřeba provést tak, aby byly co nejlépe zatepleny tepelné mosty. Při dodatečném zateplení je to především zateplení soklu (až pod terén) nebo dostatečný přesah pod podlahu přízemí, detaily kolem oken, zateplení kolem římsy střechy, resp. návaznost na tepelné izolace půdy nebo střechy. S tím by měl poradit na místě odborník.
Pokud jde o zateplení, prvním předpokladem je, aby zateplované zdivo bylo suché. Nejlépe do 5% objemové vlhkosti. Pokud tomu tak je (patrně ano, dům má izolace proti zemní vlhkosti), pak lze použít podstatě jakýkoli materiál.
K jednotlivým materiálům pro zateplení:
Běžný fasádní polystyrén má velký difúzní odpor a konstrukci do jisté míry difúzně uzavře (faktor difúzního odporu 40 až 70, tepelná vodivost λ 0,039 W/m.K). Škvárobetonová tvárníce má určitou propustnost pro vodní páry ale k nebezpečné kondenzaci v konstrukci by ani tak docházet nemělo.
Druhou a lepší možností by bylo použití šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Baumit vyrábí i systém se sanačním účinkem na vlhčí zdivo.
K tloušťce zateplení - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Pro doporučenou hodnotu 0,25 (W/m2.K) je potřeba počítat se 14 až 16 cm tepelné izolace na bázi běžného EPS, v případě desek šedých děrovaných 12 až 14 cm.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Škvárobetonové nosné tvárnice ze 70. let nemají dostatečné tepelně izolační vlastnosti. Při tloušťce zdiva 30 cm dosahují tepelného odporu R v rozmezí cca 0,7 – 0,9 (m2.K/W). To je přibližně 5x méně než doporučuje současná norma.
Malá tepelně izolační schopnost je rovněž příčinou chladného povrchu vnitřního líce v zimním období, následné kondenzace vzdušné vlhkosti na studených stěnách a vzniku plísně. Plísně se patrně objevují nejvíce v místech tepelných mostů, tedy v koutech a rozích u obvodových stěn, za přistaveným nábytkem, u stropu a podlahy v místech uložení stropů, kolem oken apod.
Dobře provedené zateplení odstraní příčinu kondenzace, povrchová teplota stěn se zvýší a podmínky pro tvorbu plísně pominou. Bude však potřeba napadené povrchy důsledně sanovat. Savo většinou nepostačí, musí se odstranit minimálně štuky, někdy omítky a použít účinné chemické ošetření.
Zateplení je potřeba provést tak, aby byly co nejlépe zatepleny tepelné mosty. Při dodatečném zateplení je to především zateplení soklu (až pod terén) nebo dostatečný přesah pod podlahu přízemí, detaily kolem oken, zateplení kolem římsy střechy, resp. návaznost na tepelné izolace půdy nebo střechy. S tím by měl poradit na místě odborník.
Pokud jde o zateplení, prvním předpokladem je, aby zateplované zdivo bylo suché. Nejlépe do 5% objemové vlhkosti. Pokud tomu tak je (patrně ano, dům má izolace proti zemní vlhkosti), pak lze použít podstatě jakýkoli materiál.
K jednotlivým materiálům pro zateplení:
Běžný fasádní polystyrén má velký difúzní odpor a konstrukci do jisté míry difúzně uzavře (faktor difúzního odporu 40 až 70, tepelná vodivost λ 0,039 W/m.K). Škvárobetonová tvárníce má určitou propustnost pro vodní páry ale k nebezpečné kondenzaci v konstrukci by ani tak docházet nemělo.
Druhou a lepší možností by bylo použití šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost λ 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu = 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Baumit vyrábí i systém se sanačním účinkem na vlhčí zdivo.
K tloušťce zateplení - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m2.K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Pro doporučenou hodnotu 0,25 (W/m2.K) je potřeba počítat se 14 až 16 cm tepelné izolace na bázi běžného EPS, v případě desek šedých děrovaných 12 až 14 cm.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice