Internetová poradna i-EKIS / odpověď
24.5.12 / dotaz č. 33308
Dobrý den,
rekonsruuji byt v patře RD, kde stropy jsou trámové dřevěné.
dutina mezi podbitím a záklopem bude vyplněna tepelnou izolací Climatizer + v plné výšce trámu. Stavební výška podlahy je 80 mm. chtěl bych poradit se skladbou: 40 mm kročejová izolace Steprock a 2x prošroubovaná OSB deska tl 18 mm, 4 mm lino.
bude tato skladba splňovat normovou neprůzvučnost a ostatní požadavky na podlahy?
děkuji za odpověď.
rekonsruuji byt v patře RD, kde stropy jsou trámové dřevěné.
dutina mezi podbitím a záklopem bude vyplněna tepelnou izolací Climatizer + v plné výšce trámu. Stavební výška podlahy je 80 mm. chtěl bych poradit se skladbou: 40 mm kročejová izolace Steprock a 2x prošroubovaná OSB deska tl 18 mm, 4 mm lino.
bude tato skladba splňovat normovou neprůzvučnost a ostatní požadavky na podlahy?
děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Z popisu usuzuji, že se jedná o strop mezi přízemím a patrem. Hovoříte ale o tepelné Climatizer mezi nosnými trámy stropu. Pokud se jedná o místnosti se shodným režimem vytápění, není zateplení až tak podstatné. Tepelně technická norma ČSN 73 0540-2 stanovuje požadavky na tepelnou izolaci pro konstrukce mezi vnitřními prostory s rozdílnou teplotou – s rozdílem teplot do 5°C a do 10°C. Pokud tomu tak je, pak je provedené zateplení dobré a patrně by zmíněné požadavky splňovalo. Jedná-li se ale o strop pod nevytápěnou půdou nad 2.NP, pak by popsané řešení s tepelnou izolací jen mezi trámy již spíše nevyhovělo. Patrně to není tento případ.
Něco jiného je to akusticky.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv).
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu, ale i řešení jednotlivých vrstev stropu, například pokud je s podhledem nebo akustickým obkladem.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB. Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 3 dB.
Laboratorní neprůzvučnost RW je hodnota, kterou uvádí někteří výrobci stavebních materiálů ve svých podkladech pro skladby konstrukcí, které mají posouzené nebo měřené ve zkušebně.
Pokud se jedná o strop v rámci jednoho bytu, jsou požadavky úměrně snížené (R´W ≥ 42 dB), samozřejmě se ale jedná již o trochu horší akustickou pohodu. Posoudit strop dle Vašeho popisu z hlediska vzduchové neprůzvučnosti by znamenalo provést výpočet. Odhaduji, že požadavek pro strop mezi byty spíše nesplní. Schopnost zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, zde jsou lehké výplně. Konstrukce však je dvojitá, normové hodnotě v rámci bytu vyhovovat může. Prakticky se více osvědčily plovoucí podlahy z betonové desky, která svou vyšší hmotností na rozdíl od OSB izolaci hluku zvýšila.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze, pádem předmětů apod.
Požadavek pro kročejový hluk mezi byty je dle zmíněné normy L´w je < 58 dB, v rámci bytu zase mírnější (68 dB). Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Zde si myslím, že pokud budou dodrženy zásady pro správné provedení, požadavek bude splněn. Lehké plovoucí podlahy však mají malý vliv na zvýšení vzduchové neprůzvučnosti, ta je opravu především ovlivněna plošnou hmotností stropu.
Vzorové sklady s hodnotami Rw a Lw a pěkný popis najdete v prospektech výrobce Steprocku. Dále na stránkách výrobce SDK desek Rigips naleznete vzorové sklady podlah Rigidit s tabulkou hodnot. Jsou tam zajímavá řešení dřevěných trámových stropů se zvýšením vzduchové neprůzvučnosti pomocí betonových dlaždic ve skladbě – výhoda suchá montáž.
Více stručných informací o možnostech provádění akustických izolací naleznete v této poradně v jiných odpovědích, nebo na poradně České stavby v sekci akustika.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Z popisu usuzuji, že se jedná o strop mezi přízemím a patrem. Hovoříte ale o tepelné Climatizer mezi nosnými trámy stropu. Pokud se jedná o místnosti se shodným režimem vytápění, není zateplení až tak podstatné. Tepelně technická norma ČSN 73 0540-2 stanovuje požadavky na tepelnou izolaci pro konstrukce mezi vnitřními prostory s rozdílnou teplotou – s rozdílem teplot do 5°C a do 10°C. Pokud tomu tak je, pak je provedené zateplení dobré a patrně by zmíněné požadavky splňovalo. Jedná-li se ale o strop pod nevytápěnou půdou nad 2.NP, pak by popsané řešení s tepelnou izolací jen mezi trámy již spíše nevyhovělo. Patrně to není tento případ.
Něco jiného je to akusticky.
Požadavky na řešení hlukové izolace udává ČSN 73 0532 a ČSN EN 717-1,2. Z hlediska útlumu hluku se rozlišuje vzduchová neprůzvučnost (R´w) a ochrana proti kročejovému hluku (hladina kročejového hluku L´nv).
Vzduchová neprůzvučnost je fyzikální veličina, která charakterizuje schopnost konstrukce utlumit hluk (zvukové vlny šířící se vzduchem), který vzniká ve sousedním prostoru. Schopnost konstrukce zvukově izolovat je jednak přímo úměrná hmotnosti použitých materiálů ve skladbě stropu, ale i řešení jednotlivých vrstev stropu, například pokud je s podhledem nebo akustickým obkladem.
ČSN 73 0532 stanovuje požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost pro strop mezi byty R´W ≥ 52 dB. Prakticky to znamená, že strop by měl mít laboratorní neprůzvučnost RW ≥ 55 dB, protože podmínku je potřeba navýšit o rezervu cca 3 dB.
Laboratorní neprůzvučnost RW je hodnota, kterou uvádí někteří výrobci stavebních materiálů ve svých podkladech pro skladby konstrukcí, které mají posouzené nebo měřené ve zkušebně.
Pokud se jedná o strop v rámci jednoho bytu, jsou požadavky úměrně snížené (R´W ≥ 42 dB), samozřejmě se ale jedná již o trochu horší akustickou pohodu. Posoudit strop dle Vašeho popisu z hlediska vzduchové neprůzvučnosti by znamenalo provést výpočet. Odhaduji, že požadavek pro strop mezi byty spíše nesplní. Schopnost zvukově izolovat je úměrná hmotnosti použitých materiálů, zde jsou lehké výplně. Konstrukce však je dvojitá, normové hodnotě v rámci bytu vyhovovat může. Prakticky se více osvědčily plovoucí podlahy z betonové desky, která svou vyšší hmotností na rozdíl od OSB izolaci hluku zvýšila.
U kročejového hluku jde o zamezení pronikání vlnění, které vzniká nejčastěji chozením po podlaze, pádem předmětů apod.
Požadavek pro kročejový hluk mezi byty je dle zmíněné normy L´w je < 58 dB, v rámci bytu zase mírnější (68 dB). Jako účinná ochrana se zde uplatňují správně provedené plovoucí podlahy. Zde si myslím, že pokud budou dodrženy zásady pro správné provedení, požadavek bude splněn. Lehké plovoucí podlahy však mají malý vliv na zvýšení vzduchové neprůzvučnosti, ta je opravu především ovlivněna plošnou hmotností stropu.
Vzorové sklady s hodnotami Rw a Lw a pěkný popis najdete v prospektech výrobce Steprocku. Dále na stránkách výrobce SDK desek Rigips naleznete vzorové sklady podlah Rigidit s tabulkou hodnot. Jsou tam zajímavá řešení dřevěných trámových stropů se zvýšením vzduchové neprůzvučnosti pomocí betonových dlaždic ve skladbě – výhoda suchá montáž.
Více stručných informací o možnostech provádění akustických izolací naleznete v této poradně v jiných odpovědích, nebo na poradně České stavby v sekci akustika.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice