Efekt energie Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Internetová poradna i-EKIS / odpověď

18.6.12 / dotaz č. 33775
Dobrý den, na internetových stránkách jsem četla různé doporučující informace od Ing. J. Veselého např. k zateplení objektů atd.
Nyní řešíme výstavbu roubené chalupy v Orlických horách, konkrétně v Čenkovicích.
Pokud by to bylo možné, ráda bych Vás požádala o zaslání informace, zda uvažujeme při výstavbě této roubené chalupy správně.
Z důvodu úspor energií, bychom rádi splňovaly parametry nízkoenergetických domů.
KONSTRUKCE:
- půdorys roubené chalupy: 11m x 7m
- bez podsklepení
- krytina plechová
- obvodové stěny - dřevěné hranoly o rozměrech 25 x 20 cm
- zateplění stěn - 10 cm vata + 5 cm vnitřní dřevěný obklad (vyhovuje)
- zateplení střechy - 40 cm vata
- zateplení podlahy v přízemí: 20 cm (asi pěnový polystyren Isover - nebo raději vata?)
- podlaha v 1.NP - to zatím nevíme, zda je nutné také řešit zateplení?
- okna dřevěná - třívrstvé sklo
- topení: uvažujeme o elektrickém podlahovém topení, jak v přízemí, tak také v patře
- v koupelně bude topný žebřík
dále jsem se dočetla, že je možné také zateplení základové desky a i soklu? K tomu zatím nemáme ale žádné informace. Prosím o Vaše doporučení.
Moc děkuji, hezký den

Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.

Obvodová stěna je navržena s vnitřní tepelnou izolací za roubením, pohledové stěny dřevěný obklad 5 cm. Z hlediska tepelné izolace lze očekávat součinitel prostupu tepla této stěny kolem 0,25 (W/m2.K).
Závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) v tomto případě stanovuje následující hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu:
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25, pro stěnu lehkou 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K)
Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má.
Skladba by tedy měla vyhovět, ale pro vyšší energetický standard by bylo nutno několik cm přidat. Plánovaných 40 cm tepelné izolace ve střeše již bude na nízkoenergetickém standardu a to bude i v případě 20 cm EPS v podlaze. Popsaná skladba stěny je „jen“ mezi minimem a doporučením.
Pokud se uvažuje o podlahovém topení elektrickém, je potřeba tepelnou ztrátu stěnou snížit co nejvíce.
Zvážit by se mělo použití materiálů z hlediska kondenzace v konstrukci. V případě použití minerální vaty, která je nasákavá, bych se přiklonil k osazení parozábrany na vnitřní líc, tedy pod dřevěný obklad. Ten by bylo vhodné odsadit od parozábrany tak, aby byla vytvořena instalační mezera cca 4 až 5 cm pro vedení instalací (patrně jen EI), aby nebyla parozábrana znehodnocená prostupy. V případě použití tepelné izolace na přírodní bázi, například buničiny, dřevité vlny nebo ovčí vlny by bylo možno řešit konstrukci difúzně otevřenou s tím, že by se do skladby místo parozábrany vložila jen parobrzda z desky na bázi dřeva, v případě podrobného tepelně technického výpočtu by se mohla vypustit úplně. Tento výpočet však musí provádět specialista na stavební tepelnou techniku. Většinou provádí energetičtí experti, které naleznete na webu www.mpo-efekt.cz.
V podlaze 2.NP je potřeba počítat s určitou tepelnou izolací především proto, aby tepelný výkon nešel do konstrukce, ale do podlahy. Záleží na materiálové skladbě. Bude se jednat patrně o dřevěný strop a na něm vyhřívaná betonová deska (?). Pak by pod ní mělo být několik cm tuhé desky minerální vaty, což zároveň zajistí s plovoucí deskou kročejový hluk. Větší hmotnost konstrukce bude výhodou i z hlediska vzduchové neprůzvučnosti (akustiky).
Do podlahy na terénu bych použil EPS, nabízí se snadná návaznost svislé vnitřní tepelné izolace na roubení na tepelnou izolaci v podlaze. Předpokládám tedy zase plovoucí betonovou desku. Pod roubením vychází místo na zděný sokl (například s kamenem v líci) za kterým proběhne tepelná izolace. Roubení je potřeba předsadit před sokl, aby byl zajištěn odkap vody (spodní trám lze upravit okeničkou) a podložit konstrukci izolací proti vlhkosti. Tyto detaily musí ale vyřešit projekt!
Požití oken s trojsklem je jistě vhodné, volil bych nějaká s velmi dobrými parametry Uw.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice

Odpovídá:  Ing. Jiří Veselý - EKIS České Budějovice Energy Centre tisk