Internetová poradna i-EKIS / odpověď
29.6.12 / dotaz č. 34044
Při větru máme v podkroví zimu. Je to tím, že nám stavební firma špatně udělala zdi? Nebo co by toho mohlo být příčinou?
Děkuji za zajímavý dotaz, který zasahuje do méně obvyklé problematiky, a sice těsnosti objektu. Ve vašem případě je velmi pravděpodobné, že zvýšené tepelné ztráty, jak sám v dotazu uvádíte, souvisí s větrem. Může se jednat buď o pronikání vzduchu z exteriéru do interiéru, odborně řečeno o infiltraci, lidově řečeno o nadměrné větrání netěsnostmi. Druhým možným důvodem může být provětrávání tepelné izolace, tedy zafoukávání mezi sádrokarton či jiný materiál tvořící vnitřní konstrukci a tepelnou izolaci.
První případ nastává tam, kde je chybně provedena parotěsná fólie, popřípadě vůbec není a kde není ani vzduchotěsná vrstva, která by se měla dávat nad tepelné izolace. Často jako vzduchotěsná vrstva slouží pojistná hydroizolace. V normě ČSN 73 0540-2 je uvedeno, že všechny spáry mezi konstrukcemi musí být tak těsné, že při měření tam vzniká menší pronikání vzduchu, než je přesnost měření. Prakticky tedy musí být vždy vzduchotěsné. Bohužel stavby, zejména v podkroví a tam kde se jedná o lehkou stavbu tento požadavek velmi často nesplňují. Velmi často zde vznikají obrovské tepelné ztráty. Tento problém lze zjistit tzv. blower door testem, kdy se v místnosti vyvolá podtlak a následně přetlak 50 Pa a měří se, kolika násobná výměna vzduchu nastává. U těsných domů by to mělo být max. 0,6 násobek.
Druhý případ, tedy že zafoukává mezi sádrokarton či jinou povrchovou vrstvu a tepelnou izolaci je také poměrně častý, ale podstatně obtížněji prokazatelný, protože řízené vyvolání pohybu vzduchu uvnitř konstrukce není možné a čekat s měřením na počasí větrné a po nějaké době bezvětrné a zároveň mít srovnatelné okrajové podmínky, tedy nejen teplotu interiéru a exteriéru, ale i obdobný předchozí průběh teplot je nemožné.
Zdraví
Roman Šubrt
První případ nastává tam, kde je chybně provedena parotěsná fólie, popřípadě vůbec není a kde není ani vzduchotěsná vrstva, která by se měla dávat nad tepelné izolace. Často jako vzduchotěsná vrstva slouží pojistná hydroizolace. V normě ČSN 73 0540-2 je uvedeno, že všechny spáry mezi konstrukcemi musí být tak těsné, že při měření tam vzniká menší pronikání vzduchu, než je přesnost měření. Prakticky tedy musí být vždy vzduchotěsné. Bohužel stavby, zejména v podkroví a tam kde se jedná o lehkou stavbu tento požadavek velmi často nesplňují. Velmi často zde vznikají obrovské tepelné ztráty. Tento problém lze zjistit tzv. blower door testem, kdy se v místnosti vyvolá podtlak a následně přetlak 50 Pa a měří se, kolika násobná výměna vzduchu nastává. U těsných domů by to mělo být max. 0,6 násobek.
Druhý případ, tedy že zafoukává mezi sádrokarton či jinou povrchovou vrstvu a tepelnou izolaci je také poměrně častý, ale podstatně obtížněji prokazatelný, protože řízené vyvolání pohybu vzduchu uvnitř konstrukce není možné a čekat s měřením na počasí větrné a po nějaké době bezvětrné a zároveň mít srovnatelné okrajové podmínky, tedy nejen teplotu interiéru a exteriéru, ale i obdobný předchozí průběh teplot je nemožné.
Zdraví
Roman Šubrt