Internetová poradna i-EKIS / odpověď
11.7.12 / dotaz č. 34203
Dobrý den,
máme 12 let starý rodinný dům. Již od začátku, kdy byla osazena okna (dřevěná
euro okna) se nám na nich sráží velké množství vody. Kontaktovali jsme firmu,
která okna osazovala a reklamovali jsme je. Firma však reklamaci odmítla s tím,
že je to způsobeno tím, že stavba není zateplena. Stavbu jsme tedy
zateplili. Okna se potí dál tím
způsobem, že z oken stéká voda,
(která se na nich vytvoří přes noc) přes parapety
až na zem. Za ta léta nám již balkonové dvěře skoro
prohnily, v bytě se nám tvoří plíseň (za kuchyňskou linkou, v sedačce, v chodbě
na stropě.... ). Nemůžeme se jí zbavit a hlavně nemůžeme zjistit příčinu. Psali
jsme již mnoho e-mailů a žádali o radu. Vždy nám ale byla dána rada - více
větrat, v bytě je mnoho květin atd. V bytě větráme, květin zde mnoho není. Jak
by bylo možné příčinu zjistit? Kam se obrátit? Uvažujeme o výměně oken, ale
neradi bychom investovali nemalou sumu za okna a pak zjistili, že to bylo k
ničemu a plíseň se tvořila dále.
Děkuji za odpověď.
máme 12 let starý rodinný dům. Již od začátku, kdy byla osazena okna (dřevěná
euro okna) se nám na nich sráží velké množství vody. Kontaktovali jsme firmu,
která okna osazovala a reklamovali jsme je. Firma však reklamaci odmítla s tím,
že je to způsobeno tím, že stavba není zateplena. Stavbu jsme tedy
zateplili. Okna se potí dál tím
způsobem, že z oken stéká voda,
(která se na nich vytvoří přes noc) přes parapety
až na zem. Za ta léta nám již balkonové dvěře skoro
prohnily, v bytě se nám tvoří plíseň (za kuchyňskou linkou, v sedačce, v chodbě
na stropě.... ). Nemůžeme se jí zbavit a hlavně nemůžeme zjistit příčinu. Psali
jsme již mnoho e-mailů a žádali o radu. Vždy nám ale byla dána rada - více
větrat, v bytě je mnoho květin atd. V bytě větráme, květin zde mnoho není. Jak
by bylo možné příčinu zjistit? Kam se obrátit? Uvažujeme o výměně oken, ale
neradi bychom investovali nemalou sumu za okna a pak zjistili, že to bylo k
ničemu a plíseň se tvořila dále.
Děkuji za odpověď.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Kondenzace vzdušné vlhkosti na sklech oken je ovlivněna především tepelně izolačními vlastnostmi zasklení a rámu, závisí na venkovní teplotě vzduchu v zimním období a na vlhkosti interiérového vzduchu a jeho teplotě.
Zda má dům zateplené fasády nebo jiné ohraničující konstrukce na to vliv nemá. Ani přiměřené množství květin nemůže být hlavní příčinou.
Okna běžně osazovaná před 12 lety nemusela dosahovat dobrých izolačních vlastností. Požadavky v té době nebyly tak vysoké, leccos se podceňovalo. V každém případě by jste měli znát, nebo dodatečně zjistit, jaké parametry ta okna mají. Výrobce musí být schopen doložit součinitele prostupu tepla Uw,(okna jako celku), Ug (zasklení) a Uf (rámu), jednotkou je W/m2.K, čím menší, tím lepší.
U rámu dřevěného okna je to více méně známé, jedná se o lepený smrkový profil. Důležitá je hloubka rámu, resp. křídla. Dříve u nás vyráběné profily byly do 68 mm, tedy poměrně tenké. Dnes se u energeticky výkonných oken používají profily s hloubkou od 76 mm, nebo kombinace dřevo hliník s tepelnou izolací rámu.
Zasklení bude patrně 2-sklem. Nejlepší současná dvojskla dosahují Ug 1,1 W/m2.K. Je možné, že bylo použito výrazně horší. Vakuová 2-skla bez izolačního plynu a bez pokovení vnitřních ploch mohou být někde kolem 1,8 W/m2.K a méně. Výsledný součinitel Uw pak může být někde i ke 2,0 W/m2.K.
Častou příčinou rosení skla podvodu kolem rámu je pak nedostatečná hloubka zapuštění distančního rámečku do profilu a jeho materiál. U Vás bude patrně ještě hliníkový distanční rámeček, který je teplotně velmi vodivý a pokud není dostatečně zapuštěný do profilu (je souběžně se dřevem), způsobuje vedení chladu rámečkem kondenzaci kolem rámu, následkem je znehodnocení laku,, plíseň a hniloba.
Vše co souvisí s oknem je dané, nyní již neovlivníte, bude tedy pouze zajímavé zjistit uvedená technická data a prohlédnout si osazení skla.
Ke kondenzaci dochází v zimě nebo v chladnějších dnech jara a podzimu, V důsledku nízké venkovní teploty klesne i povrchová teplota na vnitřních plochách okna, skla i rámu. Je-li teplota povrchu nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu, vlhkost na povrchu kondenzuje. Stejně jako na nádobě vyjmuté z lednice. Toto můžete ovlivnit tím, že se budete snažit udržovat teplotu v interiéru a relativní vlhkost v normových mezích. Tedy například při teplotě 21°C zajistit relativná vlhkost do 50%, krátkodobě maximálně 60%. Pokusit se tedy o toto častým sledováním hodnoty vlhkosti na pokojovém vlhkoměru a tomu uzpůsobit režim větrání. Současná okna se vybavují mikroventilací, což je poloha kování, při které nedoléhá těsnění a vzniklou spárou dochází k větrání. Při úplném uzavření okna je infiltrace prakticky nulová. Vaše okna polohou mikroventilace možná vybavena nejsou, pak nezbývá pravidelné otvírání nebo i dlouhodobější pootevření okna, najít vhodný režim větrání není tak jednoduché.
Uvádíte, že se v bytě objevují plísně a to svědčí přece jen o vyšší vlhkosti v bytě. Při zateplení byly patrně ponechány nějaké tepelné mosty, Nedostatečné je patrně i zateplení stropu s plísní. Skutečnou vlhkost doma tedy zjistíte měřením vlhkoměrem, je dobré koupit spolehlivý, cejchovaný.
Tam kde plísně dlouhodobě byly před zateplením mohou přežívat i poté, kdy podmínky pro jejich vznik pominou. Jejich odstranění musí být pak razantnějším zásahem, většinou úplným odstraněním napadených omítek provedením nových, lehkých vzdušných se sanační přísadou. Nevětrané plochy za nábytkem (kuchyní) jsou pak vždy rizikové a je dobré nedávat takové vybavení k venkovním stěnám a pokud již ano, pak zajistit dostatečné odsazení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Kondenzace vzdušné vlhkosti na sklech oken je ovlivněna především tepelně izolačními vlastnostmi zasklení a rámu, závisí na venkovní teplotě vzduchu v zimním období a na vlhkosti interiérového vzduchu a jeho teplotě.
Zda má dům zateplené fasády nebo jiné ohraničující konstrukce na to vliv nemá. Ani přiměřené množství květin nemůže být hlavní příčinou.
Okna běžně osazovaná před 12 lety nemusela dosahovat dobrých izolačních vlastností. Požadavky v té době nebyly tak vysoké, leccos se podceňovalo. V každém případě by jste měli znát, nebo dodatečně zjistit, jaké parametry ta okna mají. Výrobce musí být schopen doložit součinitele prostupu tepla Uw,(okna jako celku), Ug (zasklení) a Uf (rámu), jednotkou je W/m2.K, čím menší, tím lepší.
U rámu dřevěného okna je to více méně známé, jedná se o lepený smrkový profil. Důležitá je hloubka rámu, resp. křídla. Dříve u nás vyráběné profily byly do 68 mm, tedy poměrně tenké. Dnes se u energeticky výkonných oken používají profily s hloubkou od 76 mm, nebo kombinace dřevo hliník s tepelnou izolací rámu.
Zasklení bude patrně 2-sklem. Nejlepší současná dvojskla dosahují Ug 1,1 W/m2.K. Je možné, že bylo použito výrazně horší. Vakuová 2-skla bez izolačního plynu a bez pokovení vnitřních ploch mohou být někde kolem 1,8 W/m2.K a méně. Výsledný součinitel Uw pak může být někde i ke 2,0 W/m2.K.
Častou příčinou rosení skla podvodu kolem rámu je pak nedostatečná hloubka zapuštění distančního rámečku do profilu a jeho materiál. U Vás bude patrně ještě hliníkový distanční rámeček, který je teplotně velmi vodivý a pokud není dostatečně zapuštěný do profilu (je souběžně se dřevem), způsobuje vedení chladu rámečkem kondenzaci kolem rámu, následkem je znehodnocení laku,, plíseň a hniloba.
Vše co souvisí s oknem je dané, nyní již neovlivníte, bude tedy pouze zajímavé zjistit uvedená technická data a prohlédnout si osazení skla.
Ke kondenzaci dochází v zimě nebo v chladnějších dnech jara a podzimu, V důsledku nízké venkovní teploty klesne i povrchová teplota na vnitřních plochách okna, skla i rámu. Je-li teplota povrchu nižší než teplota rosného bodu vnitřního vzduchu, vlhkost na povrchu kondenzuje. Stejně jako na nádobě vyjmuté z lednice. Toto můžete ovlivnit tím, že se budete snažit udržovat teplotu v interiéru a relativní vlhkost v normových mezích. Tedy například při teplotě 21°C zajistit relativná vlhkost do 50%, krátkodobě maximálně 60%. Pokusit se tedy o toto častým sledováním hodnoty vlhkosti na pokojovém vlhkoměru a tomu uzpůsobit režim větrání. Současná okna se vybavují mikroventilací, což je poloha kování, při které nedoléhá těsnění a vzniklou spárou dochází k větrání. Při úplném uzavření okna je infiltrace prakticky nulová. Vaše okna polohou mikroventilace možná vybavena nejsou, pak nezbývá pravidelné otvírání nebo i dlouhodobější pootevření okna, najít vhodný režim větrání není tak jednoduché.
Uvádíte, že se v bytě objevují plísně a to svědčí přece jen o vyšší vlhkosti v bytě. Při zateplení byly patrně ponechány nějaké tepelné mosty, Nedostatečné je patrně i zateplení stropu s plísní. Skutečnou vlhkost doma tedy zjistíte měřením vlhkoměrem, je dobré koupit spolehlivý, cejchovaný.
Tam kde plísně dlouhodobě byly před zateplením mohou přežívat i poté, kdy podmínky pro jejich vznik pominou. Jejich odstranění musí být pak razantnějším zásahem, většinou úplným odstraněním napadených omítek provedením nových, lehkých vzdušných se sanační přísadou. Nevětrané plochy za nábytkem (kuchyní) jsou pak vždy rizikové a je dobré nedávat takové vybavení k venkovním stěnám a pokud již ano, pak zajistit dostatečné odsazení.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice