Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.7.12 / dotaz č. 34436
Dobrý den, vlastníme asi 60 let starý přízemní řadový rodinný domek. V nevyužitém podstřešním prostoru chceme vybudovat byt. Z několika stran slyšíme varování, že v podkrovních bytech bývá přes léto takové teplo, že budeme muset časem instalovat klimatizaci. Zajímalo by mě, jestli bude klimatizace nutná nebo se dá vestavba udělat i bez ní? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
primárně by se měly stavby navrhovat tak, aby klimatizace (vč. chlazení) nebyla nutná. To platí i pro rodinné domky a jejich půdní vestavby. Pravdou je, že u bytů nebo kanceláří umístěných ve starších podkrovích může docházet k nepříjemnému přehřívání vnitřních prostor. To je důsledkem několika příčin. Jednou z nich je nedostatečná tepelná izolace střechy, dále nevětraný střešní plášť, nevodné až předimenzované umístění střešních oken nebo „nevhodné“ užívání vnitřních prostor.
Tepelná izolace ve střešní rovině by měla být nadimenzována min. na požadované normové parametry. Postačovat by měla tl. okolo 180 až 220mm, bude záležet na řešení jednotlivých tepelných mostů v konstrukci. Pokud to technické provedení dovolí, doporučuji použít tl. izolace okolo 300mm, při které bude konstrukce splňovat doporučené (přísnější) normové požadavky. Při volbě tloušťky izolace je nutno vnímat současně normové požadavky a skutečnost, že investice je do bydlení, které bude sloužit několik desetiletí. Právě tepelná izolace nese hlavní podíl na výsledných parametrech vnitřního prostředí v zimním i v letním období. Interiér s větší tloušťkou tepelné izolace v obvodových konstrukcích je lépe chráněn proti přehřívání-chladnutí než interiér s menší nebo dokonce nedostatečnou tloušťkou tepelné izolace.
Pro zlepšení situace ve vnitřním prostředí je důležité provést střechu jako odvětranou, tedy s průběžnou a dutinou mezi tepelnou izolací a krytinou. Dutina musí být napojena na venkovní prostředí průběžnou větrací štěrbinou u okapu krytou mřížkou proti vniku živočichů a např. u hřebene opět chráněnou průběžnou štěrbinou nebo odvětrávacími taškovými kusy. Hlavní funkce dutiny je v pohybu teplého vzduchu ke štěrbině u hřebene střechy, přičemž dochází k nasávání chladnějšího vzduchu u okapu. Tak dochází k samočinnému „odvodu“ přehřátého vzduchu ze skladby střechy. Takto provedená střecha se prohřívá déle než bez této úpravy. Větrací dutiny můžou být provedeny i dvě. Jednoplášťové řešení (bez průběžné dutiny) odvod přehřátého vzduchu těsně pod taškami neumožňuje, ale teplo se šíří přes tepelnou izolaci do chladnějšího vnitřního prostředí.
Okamžité a nárazové přehřívání vnitřních prostor má za příčinu solární záření, které se do interiéru dostává přes zasklení. V podstřešních prostorách jsou konstrukce zpravidla provedeny jako lehké, např. se sádrokartonovými povrchy, jejich akumulační schopnost je velmi malá. Výsledkem je razantní zvýšení teploty v interiéru. Při projektování vestavby je důležité zvážit použití střešních oken nebo oken svislých ve vikýřích, kde výplně je možno pasivními prvky clonění chránit před přímým slunečním zářením. Pokud celková koncepce vestavby vyžaduje použití střešních oken, pak je velmi důležité se racionálně zamyslet nad jejich velikostí, počtem a místem použití. Návrh by měl být na straně zpracovatele projektové dokumentace.
Závěrem lze tedy říct, že dobře provedená realizace vestavby bude poskytovat uživateli kvalitní vnitřní prostředí. Pokud nastanou topické teploty, které nás v naších končinách potrápí jen několik dnů v roce, je mírné nepohodní s vyšší teplotou snesitelný i bez chladící jednotky.
Bura
primárně by se měly stavby navrhovat tak, aby klimatizace (vč. chlazení) nebyla nutná. To platí i pro rodinné domky a jejich půdní vestavby. Pravdou je, že u bytů nebo kanceláří umístěných ve starších podkrovích může docházet k nepříjemnému přehřívání vnitřních prostor. To je důsledkem několika příčin. Jednou z nich je nedostatečná tepelná izolace střechy, dále nevětraný střešní plášť, nevodné až předimenzované umístění střešních oken nebo „nevhodné“ užívání vnitřních prostor.
Tepelná izolace ve střešní rovině by měla být nadimenzována min. na požadované normové parametry. Postačovat by měla tl. okolo 180 až 220mm, bude záležet na řešení jednotlivých tepelných mostů v konstrukci. Pokud to technické provedení dovolí, doporučuji použít tl. izolace okolo 300mm, při které bude konstrukce splňovat doporučené (přísnější) normové požadavky. Při volbě tloušťky izolace je nutno vnímat současně normové požadavky a skutečnost, že investice je do bydlení, které bude sloužit několik desetiletí. Právě tepelná izolace nese hlavní podíl na výsledných parametrech vnitřního prostředí v zimním i v letním období. Interiér s větší tloušťkou tepelné izolace v obvodových konstrukcích je lépe chráněn proti přehřívání-chladnutí než interiér s menší nebo dokonce nedostatečnou tloušťkou tepelné izolace.
Pro zlepšení situace ve vnitřním prostředí je důležité provést střechu jako odvětranou, tedy s průběžnou a dutinou mezi tepelnou izolací a krytinou. Dutina musí být napojena na venkovní prostředí průběžnou větrací štěrbinou u okapu krytou mřížkou proti vniku živočichů a např. u hřebene opět chráněnou průběžnou štěrbinou nebo odvětrávacími taškovými kusy. Hlavní funkce dutiny je v pohybu teplého vzduchu ke štěrbině u hřebene střechy, přičemž dochází k nasávání chladnějšího vzduchu u okapu. Tak dochází k samočinnému „odvodu“ přehřátého vzduchu ze skladby střechy. Takto provedená střecha se prohřívá déle než bez této úpravy. Větrací dutiny můžou být provedeny i dvě. Jednoplášťové řešení (bez průběžné dutiny) odvod přehřátého vzduchu těsně pod taškami neumožňuje, ale teplo se šíří přes tepelnou izolaci do chladnějšího vnitřního prostředí.
Okamžité a nárazové přehřívání vnitřních prostor má za příčinu solární záření, které se do interiéru dostává přes zasklení. V podstřešních prostorách jsou konstrukce zpravidla provedeny jako lehké, např. se sádrokartonovými povrchy, jejich akumulační schopnost je velmi malá. Výsledkem je razantní zvýšení teploty v interiéru. Při projektování vestavby je důležité zvážit použití střešních oken nebo oken svislých ve vikýřích, kde výplně je možno pasivními prvky clonění chránit před přímým slunečním zářením. Pokud celková koncepce vestavby vyžaduje použití střešních oken, pak je velmi důležité se racionálně zamyslet nad jejich velikostí, počtem a místem použití. Návrh by měl být na straně zpracovatele projektové dokumentace.
Závěrem lze tedy říct, že dobře provedená realizace vestavby bude poskytovat uživateli kvalitní vnitřní prostředí. Pokud nastanou topické teploty, které nás v naších končinách potrápí jen několik dnů v roce, je mírné nepohodní s vyšší teplotou snesitelný i bez chladící jednotky.
Bura