Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.2.13 / dotaz č. 38566
Vážený pane Lenžo,
chtěl bych Vás poprosit o Váš názor na dodatečné zateplení novostavby rodinného domu bungalov, který byl zkonstruován z cihel Wienerberger Porotherm 44 EKO+. Cihla má součinitel protupu tepla U 0,22W/m2 a tepelný odpor R 4,48 m2k/w. Zateplení domu jsem neplánoval, ale po vyhodnocení měření domu termokamerou byly zjištěny tepelné mosty, které mohou být později příčinou tvorby plísní. Bylo mi tedy doporučeno dům zateplit polystyrenem s obsahem grafitu o šířce 6 cm. Z hlediska rosného bodu, prostupu tepla by prý vyhovovala i šířka desky 4 cm.
Tepelné mosty jsou převážně v rozích budovy a všude tam, kde jsou spojeny dvě stěny.
Můžete mi, prosím, poradit, jaký typ, tlošťka polystyrenu by byla ideální k odstranění těchto tepelných mostů?
Mockrát Vám děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem
chtěl bych Vás poprosit o Váš názor na dodatečné zateplení novostavby rodinného domu bungalov, který byl zkonstruován z cihel Wienerberger Porotherm 44 EKO+. Cihla má součinitel protupu tepla U 0,22W/m2 a tepelný odpor R 4,48 m2k/w. Zateplení domu jsem neplánoval, ale po vyhodnocení měření domu termokamerou byly zjištěny tepelné mosty, které mohou být později příčinou tvorby plísní. Bylo mi tedy doporučeno dům zateplit polystyrenem s obsahem grafitu o šířce 6 cm. Z hlediska rosného bodu, prostupu tepla by prý vyhovovala i šířka desky 4 cm.
Tepelné mosty jsou převážně v rozích budovy a všude tam, kde jsou spojeny dvě stěny.
Můžete mi, prosím, poradit, jaký typ, tlošťka polystyrenu by byla ideální k odstranění těchto tepelných mostů?
Mockrát Vám děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem
Vážený pane,
přeji dobrý den a srdečně Vás zdravím. Děkuji za Váš dotaz.
Dodatečné zateplení obvodových stěn zhotovených z cihelných bloků s vyšším tepelně-izolačním standardem se nerealizuje příliš často, a jak je vidět, ani vy jste to neměl původně v plánu. Dodatečné zateplení musí mít pádný důvod. Jedním z velmi častých případů, je méně kvalitní zhotovení obvodového zdiva objektu, nedodržení technologických postupů, předpisů výrobce apod., jejichž důsledkem je větší míra výskytu tepelných mostů, a to především na styku např. dvou a více stěn nebo na styku obvodového zdiva s ostatními konstrukcemi (například stropem, podlahami apod.).
Děkuji za zaslané protokoly s termovizními snímky (v e-mailu), které mnohem lépe osvětlují popisované problémy. Identifikované tepelné mosty bych rozdělil na tři základní druhy.
(1) Ten první je relativně snadno odstranitelný a týká se netěsností kolem křídel oken či dveří a tedy nadměrné infiltraci chladného vzduchu, který způsobuje ochlazení blízkých konstrukcí prouděním chladného vzduchu. Ideální je odstranit tyto problém přesným seřízením křídel oken a dveří, případně úpravou (či výměnou) těsnění. Mějte však na paměti, že je nezbytně nutné zachovat dostatečnou míru přirozené (hygienické) výměny vzduchu v interiérech, které je možno docílit záměrnou netěsností okenních křídel (tzv. mikroventilací) nebo pravidelným větráním (pokud není objekt vybaven systémem nucené výměny vzduchu).
(2) Dalším typem tepelného mostu, které je na snímcích identifikovatelný, jsou tepelné mosty v ostěních (špaletách) stavebních otvorů (oken, dveří). Není jasné, zda jste na stavební otvory používal speciální tvarovky, do kterých lze vložit pruhy tepelně-izolačního materiálu (polystyrenu) nebo ne. Podle snímků se domnívám, že spíše ne. V tomto případě může nastat problém s odstraněním tohoto nedostatku, jelikož k tomu aby bylo možné ostění zateplit, je potřeba mít na straně exteriéru dostatečný prostor pro vložení tepelně-izolační desky (ať už extrudovaný polystyren, případně desky z minerálních vláken, či vakuová izolace). Pokud není šířka rámu oken dostatečná je problém tam tepelně-izolační materiál v rozumné tloušťce (řekněme cca min 3-5 cm) doplnit.
(3) Posledním typem tepelného mostu jsou nehomogenity v obvodovém zdivu (zde zřejmě nebyl dodržen postup výrobce nebo byl použit jiný materiál) a především v místech styku s ostatními konstrukcemi (strop, podlaha). Zde je otázka, jak velké riziko kondenzace vlhkosti na prochlazených místech s případným následným výskytem plísní hrozí. Pokud bychom vzali údaje z poskytnutých termovizních snímků, tak se domnívám, že bychom toto riziko neměli podceňovat. Z toho tedy plyne závěr, který jste již učinil sám, a to zvážit možnost dodatečného zateplení celého objektu, případně vyřešení alespoň těch nejhorších případů. Ty se vyskytují téměř výhradně na styku obvodového zdiva a stropu a dokonce bych se odvážil tvrdit, že větší „díl“ tepelného mostu pochází z nedokonalostí stropní konstrukce resp. místa styku těchto dvou konstrukcí.
Tolik tedy k úvodu a předběžné analýze. Je však ještě nutné poznamenat jednu důležitou skutečnost. Aby došlo v co největší míře k eliminaci existujících tepelných mostů, nebude stačit pouze dodatečné zateplení obvodové konstrukce (tedy zdiva), ale také tepelně-izolačně posílit konstrukci soklu, a také (a především) stropů a především míst doteku (styku) těchto konstrukcí. Bohužel nemáme dostatečné informace ani dokumentaci k tomu, jak byly tyto konstrukce skutečně provedeny.
Teď konečně k vašemu dotazu. Dodatečné zateplení uvedené konstrukce je samozřejmě možné a jak správně uvádíte, je potřeba zateplení navrhnout tak, aby nedocházelo k nějakým pozdějším problémům, zejména případné kumulaci vlhkosti v konstrukci.
Jak je z dotazu patrno, jste si vědom i faktu, že toto zateplení by mělo primárně sloužit k eliminaci existujících tepelných mostů a jeho dopad na snížení spotřeby (a potřeby) tepla nebude z důvodů již tak nízkého prostupu tepla stávající konstrukcí nijak zásadní (ale samozřejmě se projeví).
Co se týče možnosti použití tepelně-izolačního materiálu, nevidím důvod, aby nebylo možné (v případě, že stavba nevykazuje žádné další vady – zejména případné vlhnutí) použít jak klasický polystyren, tak jeho zušlechtěné modifikace (včetně uváděného grafitového), stejně jako třeba desek z minerálního vlákna. Pak je možné vybírat podle cenových nabídek a možností realizace daného typu tepelně-izolačního systému v dostatečné kvalitě ve vašem okolí. Projektant, který bude tepelně-izolační souvrství pro vlastní realizaci navrhovat a propočítávat by měl také posoudit vhodnost konkrétního materiálu. Je třeba si uvědomit, že mimo jiné, je například v případě použití minerální vlny k zateplení společně s omítkou s vyšší prostupností pro vodní páry umožněn značně vyšší odpar případné vlhkosti oproti polystyrenu. Na druhou stranu je však minerální vlna relativně nasákavý materiál, a případná vlhkost výrazně zhoršuje tepelně-izolační vlastnosti materiálu.
Pokud jste si již nechal zpracovat orientační výpočet s ohledem na dodržení potřebných parametrů (zejména případné kondenzace vlhkosti ve zdivu), pak není důvod mu nevěřit. Určitě bych však doporučil, abyste přípravu dodatečného zateplení řešil s vašim projektantem (který je přesně obeznáme s konkrétními detaily a bude za návrh také fakticky odpovědný), a to především s ohledem na nutnost řešit výše uvedené detaily na konkrétní stavbě (to lze jen těžko udělat takto na dálku). On vám může dát jasnou odpověď na otázku, v jaké tloušťce je možné daný typ tepelně-izolačního materiálu bezpečně použít.
Jelikož již použité obvodové zdivo vykazuje značný tepelný odpor, bude v místech kvalitního provedení zdiva bez tepelných mostů tepelný tok z interiéru (přes cihelný blok na vnitřní - kontaktní - stranu tepelně-izolační vrstvy) relativně nízký. V případě tepelných mostů je pak tento tepelný tok konstrukcí samozřejmě vyšší.
Pokud už hodláte do dodatečného zateplení investovat nemalé prostředky, osobně bych se přikláněl za ekonomicky efektivní tloušťku tepelně-izolační vrstvy někde kolem hodnot 6 cm, ale konkrétní hodnoty musí navrhnout a ověřit jejich správnost (především z pohledu možné kondenzace vlhkosti) projektant. Problém je v tom, že pro správný návrh zateplení je nutná nejen znalost skladby dané konstrukce, ale i znalost její vlhkosti, lokality, v níž je objekt postaven, ale i například umístění vůči okolnímu terénu a budoucího funkčního využití interiéru.
A teď k vaší závěrečné otázce. Jak už z výše uvedeného vyplynulo, není odpověď tak jednoznačná a vyžaduje znalost dalších konkrétních parametrů a okrajových podmínek vaší konkrétní stavby. Je to už trochu mimo rámec této poradny.
K odstranění vlivu tepelných mostů s možnou kondenzací vlhkosti na vnitřních stěnách a následnému výskytu plísní bude dostačující tepelně-izolační vrstva vybraného materiálu odpovídající parametrům cca 6-8 cm polystyrenu. Mnohem důležitější k dosažení cílového efektu (eliminace tepelných mostů) však budou dodatečné úpravy (zateplení) okolních konstrukcí na styku (tedy stropu, ostění, soklu apod.), a to je možné řešit opravdu na úrovni prováděcí projektové dokumentace. Navržené zateplení musí splňovat podmínky z hlediska celoroční bilance případné kondenzace vlhkosti ve zdivu.
S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí
přeji dobrý den a srdečně Vás zdravím. Děkuji za Váš dotaz.
Dodatečné zateplení obvodových stěn zhotovených z cihelných bloků s vyšším tepelně-izolačním standardem se nerealizuje příliš často, a jak je vidět, ani vy jste to neměl původně v plánu. Dodatečné zateplení musí mít pádný důvod. Jedním z velmi častých případů, je méně kvalitní zhotovení obvodového zdiva objektu, nedodržení technologických postupů, předpisů výrobce apod., jejichž důsledkem je větší míra výskytu tepelných mostů, a to především na styku např. dvou a více stěn nebo na styku obvodového zdiva s ostatními konstrukcemi (například stropem, podlahami apod.).
Děkuji za zaslané protokoly s termovizními snímky (v e-mailu), které mnohem lépe osvětlují popisované problémy. Identifikované tepelné mosty bych rozdělil na tři základní druhy.
(1) Ten první je relativně snadno odstranitelný a týká se netěsností kolem křídel oken či dveří a tedy nadměrné infiltraci chladného vzduchu, který způsobuje ochlazení blízkých konstrukcí prouděním chladného vzduchu. Ideální je odstranit tyto problém přesným seřízením křídel oken a dveří, případně úpravou (či výměnou) těsnění. Mějte však na paměti, že je nezbytně nutné zachovat dostatečnou míru přirozené (hygienické) výměny vzduchu v interiérech, které je možno docílit záměrnou netěsností okenních křídel (tzv. mikroventilací) nebo pravidelným větráním (pokud není objekt vybaven systémem nucené výměny vzduchu).
(2) Dalším typem tepelného mostu, které je na snímcích identifikovatelný, jsou tepelné mosty v ostěních (špaletách) stavebních otvorů (oken, dveří). Není jasné, zda jste na stavební otvory používal speciální tvarovky, do kterých lze vložit pruhy tepelně-izolačního materiálu (polystyrenu) nebo ne. Podle snímků se domnívám, že spíše ne. V tomto případě může nastat problém s odstraněním tohoto nedostatku, jelikož k tomu aby bylo možné ostění zateplit, je potřeba mít na straně exteriéru dostatečný prostor pro vložení tepelně-izolační desky (ať už extrudovaný polystyren, případně desky z minerálních vláken, či vakuová izolace). Pokud není šířka rámu oken dostatečná je problém tam tepelně-izolační materiál v rozumné tloušťce (řekněme cca min 3-5 cm) doplnit.
(3) Posledním typem tepelného mostu jsou nehomogenity v obvodovém zdivu (zde zřejmě nebyl dodržen postup výrobce nebo byl použit jiný materiál) a především v místech styku s ostatními konstrukcemi (strop, podlaha). Zde je otázka, jak velké riziko kondenzace vlhkosti na prochlazených místech s případným následným výskytem plísní hrozí. Pokud bychom vzali údaje z poskytnutých termovizních snímků, tak se domnívám, že bychom toto riziko neměli podceňovat. Z toho tedy plyne závěr, který jste již učinil sám, a to zvážit možnost dodatečného zateplení celého objektu, případně vyřešení alespoň těch nejhorších případů. Ty se vyskytují téměř výhradně na styku obvodového zdiva a stropu a dokonce bych se odvážil tvrdit, že větší „díl“ tepelného mostu pochází z nedokonalostí stropní konstrukce resp. místa styku těchto dvou konstrukcí.
Tolik tedy k úvodu a předběžné analýze. Je však ještě nutné poznamenat jednu důležitou skutečnost. Aby došlo v co největší míře k eliminaci existujících tepelných mostů, nebude stačit pouze dodatečné zateplení obvodové konstrukce (tedy zdiva), ale také tepelně-izolačně posílit konstrukci soklu, a také (a především) stropů a především míst doteku (styku) těchto konstrukcí. Bohužel nemáme dostatečné informace ani dokumentaci k tomu, jak byly tyto konstrukce skutečně provedeny.
Teď konečně k vašemu dotazu. Dodatečné zateplení uvedené konstrukce je samozřejmě možné a jak správně uvádíte, je potřeba zateplení navrhnout tak, aby nedocházelo k nějakým pozdějším problémům, zejména případné kumulaci vlhkosti v konstrukci.
Jak je z dotazu patrno, jste si vědom i faktu, že toto zateplení by mělo primárně sloužit k eliminaci existujících tepelných mostů a jeho dopad na snížení spotřeby (a potřeby) tepla nebude z důvodů již tak nízkého prostupu tepla stávající konstrukcí nijak zásadní (ale samozřejmě se projeví).
Co se týče možnosti použití tepelně-izolačního materiálu, nevidím důvod, aby nebylo možné (v případě, že stavba nevykazuje žádné další vady – zejména případné vlhnutí) použít jak klasický polystyren, tak jeho zušlechtěné modifikace (včetně uváděného grafitového), stejně jako třeba desek z minerálního vlákna. Pak je možné vybírat podle cenových nabídek a možností realizace daného typu tepelně-izolačního systému v dostatečné kvalitě ve vašem okolí. Projektant, který bude tepelně-izolační souvrství pro vlastní realizaci navrhovat a propočítávat by měl také posoudit vhodnost konkrétního materiálu. Je třeba si uvědomit, že mimo jiné, je například v případě použití minerální vlny k zateplení společně s omítkou s vyšší prostupností pro vodní páry umožněn značně vyšší odpar případné vlhkosti oproti polystyrenu. Na druhou stranu je však minerální vlna relativně nasákavý materiál, a případná vlhkost výrazně zhoršuje tepelně-izolační vlastnosti materiálu.
Pokud jste si již nechal zpracovat orientační výpočet s ohledem na dodržení potřebných parametrů (zejména případné kondenzace vlhkosti ve zdivu), pak není důvod mu nevěřit. Určitě bych však doporučil, abyste přípravu dodatečného zateplení řešil s vašim projektantem (který je přesně obeznáme s konkrétními detaily a bude za návrh také fakticky odpovědný), a to především s ohledem na nutnost řešit výše uvedené detaily na konkrétní stavbě (to lze jen těžko udělat takto na dálku). On vám může dát jasnou odpověď na otázku, v jaké tloušťce je možné daný typ tepelně-izolačního materiálu bezpečně použít.
Jelikož již použité obvodové zdivo vykazuje značný tepelný odpor, bude v místech kvalitního provedení zdiva bez tepelných mostů tepelný tok z interiéru (přes cihelný blok na vnitřní - kontaktní - stranu tepelně-izolační vrstvy) relativně nízký. V případě tepelných mostů je pak tento tepelný tok konstrukcí samozřejmě vyšší.
Pokud už hodláte do dodatečného zateplení investovat nemalé prostředky, osobně bych se přikláněl za ekonomicky efektivní tloušťku tepelně-izolační vrstvy někde kolem hodnot 6 cm, ale konkrétní hodnoty musí navrhnout a ověřit jejich správnost (především z pohledu možné kondenzace vlhkosti) projektant. Problém je v tom, že pro správný návrh zateplení je nutná nejen znalost skladby dané konstrukce, ale i znalost její vlhkosti, lokality, v níž je objekt postaven, ale i například umístění vůči okolnímu terénu a budoucího funkčního využití interiéru.
A teď k vaší závěrečné otázce. Jak už z výše uvedeného vyplynulo, není odpověď tak jednoznačná a vyžaduje znalost dalších konkrétních parametrů a okrajových podmínek vaší konkrétní stavby. Je to už trochu mimo rámec této poradny.
K odstranění vlivu tepelných mostů s možnou kondenzací vlhkosti na vnitřních stěnách a následnému výskytu plísní bude dostačující tepelně-izolační vrstva vybraného materiálu odpovídající parametrům cca 6-8 cm polystyrenu. Mnohem důležitější k dosažení cílového efektu (eliminace tepelných mostů) však budou dodatečné úpravy (zateplení) okolních konstrukcí na styku (tedy stropu, ostění, soklu apod.), a to je možné řešit opravdu na úrovni prováděcí projektové dokumentace. Navržené zateplení musí splňovat podmínky z hlediska celoroční bilance případné kondenzace vlhkosti ve zdivu.
S přátelským pozdravem a přáním všeho dobrého
Ing. Libor Lenža, poradce EKIS
Regionální energetické centrum, o.p.s. Valašské Meziříčí