Internetová poradna i-EKIS / odpověď
21.3.13 / dotaz č. 38995
Dobrý den
chtěl bych se zeptat zda je nutná mezera mezi izolací a podbijením s prken v podkroví, Skladba střechy je Asfaltový šindel a pod ním podbití prkny.
chtěl bych se zeptat zda je nutná mezera mezi izolací a podbijením s prken v podkroví, Skladba střechy je Asfaltový šindel a pod ním podbití prkny.
Úvodem chci poděkovat za váš dotaz do naší poradny. K vašemu položenému dotazu dále sděluji:
Pokud máte na mysli vzduchovou mezeru mezi podbíjením a vnitřní izolací tak jednoznačně ano. Pokusím se rozebrat věc detailněji, abyste to nebral jen jako fakt, ale pochopil pravý důvod této mezery.
V případě šikmé střechy, s asfaltovým šindelem by mělo být následovné složení konstrukce takto, vycházeje od venkovní vrstvy:
1. Asfaltový šindel, 2. Podkladová vrstva - zpravidla pískovaná lepenka, ze stejného materiálu jako šindel, 3. Bednění (vaše podbití)- prkna, OSB desky, 4.Kontralatě - pro vytvoření vzduchové mezery, 5. V horní části střechy hřebenové odvětrání, 6. Difúzní folie, 7. Izolace, 8. Parozábrana s hliníkovou mřížkou, 9. Sádrokarton.
Ve složení konstrukce jsou důležité použití latí (kontralatí), s jejichž pomocí zajistíme dostatečnou cirkulaci vzduchu. Asfaltový šindel vytváří na střeše nepropustnou vrstvu. Tím u této vrstvy dochází k velkému prohřátí a protože z hlediska kompletní hydroizolace je ještě nalepena na podkladovou vrstvu, je toto zahřívání o to větší. Cirkulací vzduchu zajistíme přívod chladnějšího vzduchu ze spodní části střechy, vývod je zpravidla pomocí hřebenového odvětrání. Tím budeme mít zaručeno, že se asfaltový šindel i podkladová vrstva nebude kroutit, při rozpínání zvýšeným teplem.
Dále následuje podstřešní difuzní fólie, která zároveň slouží i částečně jako i pojistná hydroizolace, kdyby byla vrstva asfaltového šindele nebo podkladová vrstva někde propustná. Následuje vložení vhodné izolace, druhu a správné šířky, která je na vnitřní straně izolace zakončena parozábranou, se zabudovanou hliníkovou mřížkou. Úkolem parozábrany je zabezpečit nepropustnost vodních par z vnitřků místností a současně odrážet teplo (hliníkovou mřížkou) zpět do prostoru a tím bude snižovat náklady na vytápění. Použitím parozábrany se zabezpečí, že ve vložené tepelné izolaci nebude docházet ke kondenzaci a tím její tepelně-izolační vlastnosti do budoucna zůstanou zachovány, i za měnících se venkovních i vnitřních teplot, tlaku a vlhkosti.
Z vašeho dotazu se mohu domnívat, že provádíte střešní rekonstrukci stávajícího rodinného domu, jejímž cílem je rozšíření užitné podlahové plochy k bydlení v podkrovní části. Pokud tomu tak je, doporučuji vám navštívit odbornou projekční firmu, kde vám výpočtem ověří a zaručí, že vámi již provedené stavební kroky a další zamýšlené zateplovací práce (druh a šířka použitého zateplení), budou v souladu se současnými požadavky na vytápění.
Závěrem přeji hodně úspěchů při konečném řešení zateplení.
S pozdravem
Ing. Petr Maule
Pokud máte na mysli vzduchovou mezeru mezi podbíjením a vnitřní izolací tak jednoznačně ano. Pokusím se rozebrat věc detailněji, abyste to nebral jen jako fakt, ale pochopil pravý důvod této mezery.
V případě šikmé střechy, s asfaltovým šindelem by mělo být následovné složení konstrukce takto, vycházeje od venkovní vrstvy:
1. Asfaltový šindel, 2. Podkladová vrstva - zpravidla pískovaná lepenka, ze stejného materiálu jako šindel, 3. Bednění (vaše podbití)- prkna, OSB desky, 4.Kontralatě - pro vytvoření vzduchové mezery, 5. V horní části střechy hřebenové odvětrání, 6. Difúzní folie, 7. Izolace, 8. Parozábrana s hliníkovou mřížkou, 9. Sádrokarton.
Ve složení konstrukce jsou důležité použití latí (kontralatí), s jejichž pomocí zajistíme dostatečnou cirkulaci vzduchu. Asfaltový šindel vytváří na střeše nepropustnou vrstvu. Tím u této vrstvy dochází k velkému prohřátí a protože z hlediska kompletní hydroizolace je ještě nalepena na podkladovou vrstvu, je toto zahřívání o to větší. Cirkulací vzduchu zajistíme přívod chladnějšího vzduchu ze spodní části střechy, vývod je zpravidla pomocí hřebenového odvětrání. Tím budeme mít zaručeno, že se asfaltový šindel i podkladová vrstva nebude kroutit, při rozpínání zvýšeným teplem.
Dále následuje podstřešní difuzní fólie, která zároveň slouží i částečně jako i pojistná hydroizolace, kdyby byla vrstva asfaltového šindele nebo podkladová vrstva někde propustná. Následuje vložení vhodné izolace, druhu a správné šířky, která je na vnitřní straně izolace zakončena parozábranou, se zabudovanou hliníkovou mřížkou. Úkolem parozábrany je zabezpečit nepropustnost vodních par z vnitřků místností a současně odrážet teplo (hliníkovou mřížkou) zpět do prostoru a tím bude snižovat náklady na vytápění. Použitím parozábrany se zabezpečí, že ve vložené tepelné izolaci nebude docházet ke kondenzaci a tím její tepelně-izolační vlastnosti do budoucna zůstanou zachovány, i za měnících se venkovních i vnitřních teplot, tlaku a vlhkosti.
Z vašeho dotazu se mohu domnívat, že provádíte střešní rekonstrukci stávajícího rodinného domu, jejímž cílem je rozšíření užitné podlahové plochy k bydlení v podkrovní části. Pokud tomu tak je, doporučuji vám navštívit odbornou projekční firmu, kde vám výpočtem ověří a zaručí, že vámi již provedené stavební kroky a další zamýšlené zateplovací práce (druh a šířka použitého zateplení), budou v souladu se současnými požadavky na vytápění.
Závěrem přeji hodně úspěchů při konečném řešení zateplení.
S pozdravem
Ing. Petr Maule