Internetová poradna i-EKIS / odpověď
25.3.13 / dotaz č. 39054
Chystáme se rekonstruovat podkroví staré hájovny. Ráda bych vás požádala o konzultaci navrhované skladby střešní konstrukce a tl. tepelné izolace, abychom neudělali nějakou zásadní chybu.
Jde mi v podstatě o následující otázky:
1. Boční izolace - podle pokrývače, který nám dělal střechu, má pod střešními prkny být ponechána 4cm vzduchová mezera, pak může jít izolace minerální vatou, na ni palubky. Protože trámy jsou poměrně slabé, asi 9 cm, budou bohužel muset být izolací asi zcela zakryté a nebudou vidět. Uvažuji následující konstrukci:
z boku hned pod střechou tenké latky nabít podél trámu, na ně příčně latky, které zajistí tu vzduchovou mezeru 4 cm pod střechou, na ně minerální vata. V čele trámu se nabijí střešní latě odpovídající tloušťky, a do nich potom příčně přes minerální vatu palubky, které budou finální vrstvou v místnosti.
Uvažujeme o izolaci Isover Unirol Profi, ta má hodnotu lambda 0,33, hodnotu R v následujících tloušťkách:
16cm= 5,45;
14 cm= 4,20;
12 cm= 3,60.
nebo Knauf Classic 032, která má lambda 0,32, R v tloušťce 14 cm = 4,35.
Podle normy ČSN 73 0540:2 prý při těchto hodnotách stačí 14cm, ale loni jsme se bavily o 20 cm, tak aby to nebylo ani málo, ani moc. Střešní okna mají koeficient 1,4.
Jakou tloušťku při těchto hodnotách byste doporučili? (tohle jsou nejlepší hodnoty, jaké jsem našla).
A je takto koncipovaná konstrukce správně? Nebudou trámy zahnívat (ty tam budou mít část té 4cm mezery)?
Pod tím je ještě kousek zděný (odhadem cca 50cm) - stačí nahodit nebo palubky nebo je vhodné ještě nějak izolovat?
2. Izolace čelních stěn.
a) z jedné strany se bude muset izolovat zevnitř, zeď je cihlová, tenká, zděná na cihlu 15 cm. Stačí na ni bez vzduchové mezery dát stejnou izolaci, stejné tloušťky a pobít palubkami?
b) z druhé strany je zed zděná jen 15cm, ale stavba tu rovnou přechází do podkroví nad chlévem, část neobytná. Zde předpokládám, že bychom mohli izolovat zvenčí (z podkroví nad chlévem) - jaká kontrukce by podle Vás byla nejvhodnější? (I vzhledem k tomu, aby to nesežraly myši). Minerální vata (kolik cm?) a potom cihla na 15cm?
Předem moc díky za Vaši laskavou pomoc!
Jde mi v podstatě o následující otázky:
1. Boční izolace - podle pokrývače, který nám dělal střechu, má pod střešními prkny být ponechána 4cm vzduchová mezera, pak může jít izolace minerální vatou, na ni palubky. Protože trámy jsou poměrně slabé, asi 9 cm, budou bohužel muset být izolací asi zcela zakryté a nebudou vidět. Uvažuji následující konstrukci:
z boku hned pod střechou tenké latky nabít podél trámu, na ně příčně latky, které zajistí tu vzduchovou mezeru 4 cm pod střechou, na ně minerální vata. V čele trámu se nabijí střešní latě odpovídající tloušťky, a do nich potom příčně přes minerální vatu palubky, které budou finální vrstvou v místnosti.
Uvažujeme o izolaci Isover Unirol Profi, ta má hodnotu lambda 0,33, hodnotu R v následujících tloušťkách:
16cm= 5,45;
14 cm= 4,20;
12 cm= 3,60.
nebo Knauf Classic 032, která má lambda 0,32, R v tloušťce 14 cm = 4,35.
Podle normy ČSN 73 0540:2 prý při těchto hodnotách stačí 14cm, ale loni jsme se bavily o 20 cm, tak aby to nebylo ani málo, ani moc. Střešní okna mají koeficient 1,4.
Jakou tloušťku při těchto hodnotách byste doporučili? (tohle jsou nejlepší hodnoty, jaké jsem našla).
A je takto koncipovaná konstrukce správně? Nebudou trámy zahnívat (ty tam budou mít část té 4cm mezery)?
Pod tím je ještě kousek zděný (odhadem cca 50cm) - stačí nahodit nebo palubky nebo je vhodné ještě nějak izolovat?
2. Izolace čelních stěn.
a) z jedné strany se bude muset izolovat zevnitř, zeď je cihlová, tenká, zděná na cihlu 15 cm. Stačí na ni bez vzduchové mezery dát stejnou izolaci, stejné tloušťky a pobít palubkami?
b) z druhé strany je zed zděná jen 15cm, ale stavba tu rovnou přechází do podkroví nad chlévem, část neobytná. Zde předpokládám, že bychom mohli izolovat zvenčí (z podkroví nad chlévem) - jaká kontrukce by podle Vás byla nejvhodnější? (I vzhledem k tomu, aby to nesežraly myši). Minerální vata (kolik cm?) a potom cihla na 15cm?
Předem moc díky za Vaši laskavou pomoc!
V úvodu bych se nejprve vyjádřil k Vámi navrhované skladbě nové střechy. V případě, že uvažujete využívat podkroví pro bydlení, tak ve Vašem návrhu skladby střechy chybí jakákoliv parozábrana, resp. vzduchotěsnící vrstva. Při absenci této vrstvy hrozí nesprávná funkčnost a poruchovost konstrukce.
Pokusím se zde popsat skladbu střechy, která bude vyhovovat všem požadavkům a bude správně plnit svou funkci. Popis jednotlivých vrstev je uveden z eteriéru do interiéru.
- Krytina z kanadského šindelu bude položena na celoplošné bednění. Jako vhodné bednění lze použít OSB desky, které jsou lepší než klasický prkenný záklop. OSB desky jsou rozměrové stálé, odolnější proti škůdcům, houbám a vlhkosti. Hlavní výhodou je jejich rychlá montáž.
- Pod těmito deskami bude tzv. kontralatě, klasické střešní latě o rozměru např. 60/40 mm, které budou přišroubovány ke krokvím. Kontralatě vytvoří zmińovanou provětrávanou vzduchovou mezeru tl. 40 mm.
- Pod kontralatěmi musí být umístěná pojistná hydroizolace, která bude na vrchní hraně krokví.
- Prostor mezi krokvemi bude na celou výšku vyplněn tepelným izolantem z minerálních vláken (odhad cca 180 mm).
- Pod krokvemi bude nainstalována parozábrana, kterou doporučuji řešit pomocí OSB3 desek s prolepovanými spoji (níže vysvětlím proč).
- Další vsrtvou bude prkenný rošt - latě 60/40 mm pro finální vrstvu - dřevěné palubky. Prostor mezi OSB deskami a palubkami bude ještě vyplněn tepelnou izolací tl. 60 mm. Tento prostor (instalační předstěna) můžete využít pro rozvod elektřiny. Výhoda této "předstěny" je, že v místech vývodů elektřiny či jiných rozvodů není porušena vzduchotěsnící vrstva.
Vrátím se k možným způsobům řešení parozábrany. Jeden ze způsobů je právě pomocí OSB3 desek, další pomocí fóliových parozábran. V případě použití fóliové parozábrany nastává problém s proděravěním fólie kotvícími prvky (hřebíky, vruty), které jsou použity na kotvení palubek, resp. dřevěného roštu pro obložení. Dotěsnění fólie v těchto místech je pak téměř nemožné. Proto se přikláním k varinatě OSB desek (zde je nutné statické posouzení kvůli hmotnosti desek). Parozábrana pak musí být vzduchotěsně naojena na navazující konstrukce (omítka nadezdívky).
K tl. tepelného izolantu:
Součinitel tepelné vodivosti (lambda), který uvádějí výrobci jsou hodnoty, které jsou stanoveny v laboratorních podmínkách. Tyto hodnoty je nutné pro výpočet nahoršit min. o 10 %. Hodnota tepelného odporu, která je uvedena výrobcem je uvedena pouze pro příslušnou tl. tepelného izolantu bez započtení tepelných vazeb (krokve apod.). Tyto vazby celkový součinitel prostupu tepla pak výrazně zhorší a 140 mm tepelné izolace zcela určitě nevyhoví současným požadavkům normy.
Požadavek tepelně-technické normy ČSN 730540-2 (2011) na součinitel prostupu tepla střešní konstrukce je u = 0,24 W/m2K. Ze zkušeností je 200 mm minimální tloušťka pro splnění požadavku.
K Vašemu druhému dotazu, který se týká dodatečného zateplení obvodových stěn:
Pokud bude prostor sloužit pro bydlení, tak dodatečné zateplení stěn z interiéru nedoporučuji. Při tomto interiérovém zateplení velmi často dochází ke kondenzaci vodních par, k růstu plísní za teplenou izolací apod. Z tohoto důvodu bych se této variantě raději vyhnul a zateplil stěnu z vnější strany. Chápu, že s tím může být problém, zejména z architektonického hlediska. Viděl jsem spoustu instalací, kde byly zatepleny pouze štítové stěny podkroví, které byly následně obloženy dřevěným obkladem, tudíž to na první dojem nevzbuzovalo pocit dodatečného zateplení.
Pokusím se zde popsat skladbu střechy, která bude vyhovovat všem požadavkům a bude správně plnit svou funkci. Popis jednotlivých vrstev je uveden z eteriéru do interiéru.
- Krytina z kanadského šindelu bude položena na celoplošné bednění. Jako vhodné bednění lze použít OSB desky, které jsou lepší než klasický prkenný záklop. OSB desky jsou rozměrové stálé, odolnější proti škůdcům, houbám a vlhkosti. Hlavní výhodou je jejich rychlá montáž.
- Pod těmito deskami bude tzv. kontralatě, klasické střešní latě o rozměru např. 60/40 mm, které budou přišroubovány ke krokvím. Kontralatě vytvoří zmińovanou provětrávanou vzduchovou mezeru tl. 40 mm.
- Pod kontralatěmi musí být umístěná pojistná hydroizolace, která bude na vrchní hraně krokví.
- Prostor mezi krokvemi bude na celou výšku vyplněn tepelným izolantem z minerálních vláken (odhad cca 180 mm).
- Pod krokvemi bude nainstalována parozábrana, kterou doporučuji řešit pomocí OSB3 desek s prolepovanými spoji (níže vysvětlím proč).
- Další vsrtvou bude prkenný rošt - latě 60/40 mm pro finální vrstvu - dřevěné palubky. Prostor mezi OSB deskami a palubkami bude ještě vyplněn tepelnou izolací tl. 60 mm. Tento prostor (instalační předstěna) můžete využít pro rozvod elektřiny. Výhoda této "předstěny" je, že v místech vývodů elektřiny či jiných rozvodů není porušena vzduchotěsnící vrstva.
Vrátím se k možným způsobům řešení parozábrany. Jeden ze způsobů je právě pomocí OSB3 desek, další pomocí fóliových parozábran. V případě použití fóliové parozábrany nastává problém s proděravěním fólie kotvícími prvky (hřebíky, vruty), které jsou použity na kotvení palubek, resp. dřevěného roštu pro obložení. Dotěsnění fólie v těchto místech je pak téměř nemožné. Proto se přikláním k varinatě OSB desek (zde je nutné statické posouzení kvůli hmotnosti desek). Parozábrana pak musí být vzduchotěsně naojena na navazující konstrukce (omítka nadezdívky).
K tl. tepelného izolantu:
Součinitel tepelné vodivosti (lambda), který uvádějí výrobci jsou hodnoty, které jsou stanoveny v laboratorních podmínkách. Tyto hodnoty je nutné pro výpočet nahoršit min. o 10 %. Hodnota tepelného odporu, která je uvedena výrobcem je uvedena pouze pro příslušnou tl. tepelného izolantu bez započtení tepelných vazeb (krokve apod.). Tyto vazby celkový součinitel prostupu tepla pak výrazně zhorší a 140 mm tepelné izolace zcela určitě nevyhoví současným požadavkům normy.
Požadavek tepelně-technické normy ČSN 730540-2 (2011) na součinitel prostupu tepla střešní konstrukce je u = 0,24 W/m2K. Ze zkušeností je 200 mm minimální tloušťka pro splnění požadavku.
K Vašemu druhému dotazu, který se týká dodatečného zateplení obvodových stěn:
Pokud bude prostor sloužit pro bydlení, tak dodatečné zateplení stěn z interiéru nedoporučuji. Při tomto interiérovém zateplení velmi často dochází ke kondenzaci vodních par, k růstu plísní za teplenou izolací apod. Z tohoto důvodu bych se této variantě raději vyhnul a zateplil stěnu z vnější strany. Chápu, že s tím může být problém, zejména z architektonického hlediska. Viděl jsem spoustu instalací, kde byly zatepleny pouze štítové stěny podkroví, které byly následně obloženy dřevěným obkladem, tudíž to na první dojem nevzbuzovalo pocit dodatečného zateplení.