Internetová poradna i-EKIS / odpověď
19.4.13 / dotaz č. 39342
Dobrý den,
prosím o radu se zateplením stropu sousedícího s půdou.Půda je velmi nízká ,a tudíž nikdy nebude obyvatelná. Nyní ke skladbě stropu směrem z místnosti k půdě - omítka, rákos, prkna upevněné na kleštinovém stropě (místo trámû jsou 2 prkna), na prknech je tétový papír, 10 cm skelné vaty a ta je přikryta opět térovým papírem. Kvůli kleštinám je izolace uložená jen v takových vanách, prkna kleštin jsou tedy nezakrytá. Chtěli bychom přidat min. vatu, jen nevíme zda bude stačit tér. papír z povrchu skel. vaty sundat a položit novou izolaci přímo na stávající skel. vatu a již nechat dýchat, nezakrývat. Nebude spodní ter. papír ležící pod skel. vatou dělat problémy (je tam jako parotěs, ale ne 100%, strop může dýchat přes klešt. prkna). Může se nová vata(orsil) položit přímo na původní skel. vatu?Rd je z 74 roku.Předem Vám děkuji za odpověď.
prosím o radu se zateplením stropu sousedícího s půdou.Půda je velmi nízká ,a tudíž nikdy nebude obyvatelná. Nyní ke skladbě stropu směrem z místnosti k půdě - omítka, rákos, prkna upevněné na kleštinovém stropě (místo trámû jsou 2 prkna), na prknech je tétový papír, 10 cm skelné vaty a ta je přikryta opět térovým papírem. Kvůli kleštinám je izolace uložená jen v takových vanách, prkna kleštin jsou tedy nezakrytá. Chtěli bychom přidat min. vatu, jen nevíme zda bude stačit tér. papír z povrchu skel. vaty sundat a položit novou izolaci přímo na stávající skel. vatu a již nechat dýchat, nezakrývat. Nebude spodní ter. papír ležící pod skel. vatou dělat problémy (je tam jako parotěs, ale ne 100%, strop může dýchat přes klešt. prkna). Může se nová vata(orsil) položit přímo na původní skel. vatu?Rd je z 74 roku.Předem Vám děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Stropní konstrukci lze jistě zateplit položením tepelné izolace na stávající dvojice kleštin shora, jen je potřeba posoudit stav stávající izolace. Důležité je, že druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy.
Na úvod ještě k normovým doporučením..Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci bude možno kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající MV 10 cm. Vlastní stávající nosná konstrukce z trámů a podhled se však podílí z hlediska izolace poměrně málo a patrně izolace nebude vložena mezi dvojici trámků.
Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 až 24 cm, to však považuji spíše za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 26 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na provedení, například i na tom, bude-li izolací vyplněna mezera mezi dvojicí prken.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy například přesahy izolace přes korunu obvodového zdiva. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Térový papír doporučuji odstranit z horní vrstvy, ten který je pod stávající izolací a tvoří „vany“ je možno ponechat. Takže například – vyplnit mezery ve spodní vrstvě, pak ke stávajícím 10 cm přidat minimálně 16 cm, nebo o něco více.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe. Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž obsahuje sice „parozábranu“, ale jak se správně domníváte, moc funkční nebude. Pokud je nutno zajistit chůzi po části půdy, postačí dřevěné lávky.
Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Pak by provedení nové parozábrany nebylo až tak nutné. Když bude strop z části odkrytý, stojí za to ověřit stav dřeva nosných prvků, především v místech uložení při zdi, kde jsou větší rizika biotického napadení. Preventivně lze prvky chemicky ošetřit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Stropní konstrukci lze jistě zateplit položením tepelné izolace na stávající dvojice kleštin shora, jen je potřeba posoudit stav stávající izolace. Důležité je, že druhá vrstva bude probíhat v souvislé vrstvě nad trámy.
Na úvod ještě k normovým doporučením..Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).
Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m2.K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m2.K).
Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m2.K).
Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci bude možno kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti.
Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající MV 10 cm. Vlastní stávající nosná konstrukce z trámů a podhled se však podílí z hlediska izolace poměrně málo a patrně izolace nebude vložena mezi dvojici trámků.
Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v celkové tloušťce minimálně 20 až 24 cm, to však považuji spíše za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 26 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m2.K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na provedení, například i na tom, bude-li izolací vyplněna mezera mezi dvojicí prken.
Dále je nutné ošetřit dobře tepelné mosty, tedy například přesahy izolace přes korunu obvodového zdiva. Provedení zde musí vyjít z konkrétní podoby detailu.
Térový papír doporučuji odstranit z horní vrstvy, ten který je pod stávající izolací a tvoří „vany“ je možno ponechat. Takže například – vyplnit mezery ve spodní vrstvě, pak ke stávajícím 10 cm přidat minimálně 16 cm, nebo o něco více.
Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe. Pokud je izolace ve 2 vrstvách, spáry by se měly prostřídat, neměly by vzniknout mezery jednotlivými rohožemi. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.
Skladba by se neměla shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž obsahuje sice „parozábranu“, ale jak se správně domníváte, moc funkční nebude. Pokud je nutno zajistit chůzi po části půdy, postačí dřevěné lávky.
Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Pak by provedení nové parozábrany nebylo až tak nutné. Když bude strop z části odkrytý, stojí za to ověřit stav dřeva nosných prvků, především v místech uložení při zdi, kde jsou větší rizika biotického napadení. Preventivně lze prvky chemicky ošetřit.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice