Internetová poradna i-EKIS / odpověď
13.5.13 / dotaz č. 39859
Dobrý den,
měl bych na vás asi obligátní dotazy na zateplení novostavby RD.
Hledal jsem odpovědi na EKIS i TZB info, udělal jsem si předběžnou představu, ale i tak bych chtěl dotaz co nejvíc napasovat na mé podmínky.
Mé dotazy jsou:
1. je nutné uvedenou obvodovou konstrukci zateplit?? (Dle projektu k SP je to nenávratná investice – nicméně ve srovnání s běžnou vápenocementovou vnější omítkou už rozdíly v podstatě nejsou tak markantní).
2. pokud ano, jak silnou vrstvou fasádního polystyrenu? (běžně se setkávám s odhady kolem 100 – 120 mm kvůli rosnému bodu)?
3. pokud by byl použit šedý polystyren, o kolik by mohla být vrstva slabší (jde mi o co nejslabší špaletu kvůli zastínění oken)?
4. nemáte odkaz na nějaký internetový nástroj, kde by se toto nechalo „uživatelsky“ spočítat?
5. slýchávám názory, že běžný polystyren se z fasády po letech „odpaří“. Je tomu tak – existuje pro to nějaký důkaz, nebo je to jen lobby prodejců miner. vaty?
Pro představu uvedu co nejpřesněji skladbu konstrukcí a postupy:
1. přízemní RD, bungalov, 126 m2 zast. plochy, cca 102 m2 obytné plochy
2. obvodové zdivo Heluz Plus 44, U = 0,22, zděno na běžnou vápenocementovou maltu ve třech řadách s mezerami mezi řadami. Zdivo je založeno na prvním šáru Heluz Family 44 2v1 (plněné polystyrenem – kvůli podmrzání), U = 0,13.
3. sokl (ztracené bednění plněné betonem a kamenem) bude obložen extrud. polystyrenem 80 – 100 mm (obvodové zdivo je přesazeno o 100 mm přes sokl).
4. podlahy – vrstva 100 mm polystyrenu EPS + 50 mm systémové desky (v ní bude uloženo podl. topení) + 50 mm betonu.
5. ŽB věnec je obložen z obou líců fasádním polystyrenem. Z vnějšku 70 mm, z vnitřku 50 mm.
6. okna – trojsklo 4-12-4-12-4, 6ti komora, Uw = 1,0. Rámy jsou osazeny ve zdícím systému s obvodovými cihlami s „kapsami“ pro 30 mm polystyren.
7. strop – plochý, SDK, mezi stropními trámy bude vrstva cca 30 – 34 cm foukané minerální vaty.
Je mi jasné, že takto z textu nelze přesně určit, jak zateplit, ale budu rád za jakoukoli odpověď.
Pro jakékoli dotazy jsem k dispozici.
Děkuji předem a přeji hezký den.
měl bych na vás asi obligátní dotazy na zateplení novostavby RD.
Hledal jsem odpovědi na EKIS i TZB info, udělal jsem si předběžnou představu, ale i tak bych chtěl dotaz co nejvíc napasovat na mé podmínky.
Mé dotazy jsou:
1. je nutné uvedenou obvodovou konstrukci zateplit?? (Dle projektu k SP je to nenávratná investice – nicméně ve srovnání s běžnou vápenocementovou vnější omítkou už rozdíly v podstatě nejsou tak markantní).
2. pokud ano, jak silnou vrstvou fasádního polystyrenu? (běžně se setkávám s odhady kolem 100 – 120 mm kvůli rosnému bodu)?
3. pokud by byl použit šedý polystyren, o kolik by mohla být vrstva slabší (jde mi o co nejslabší špaletu kvůli zastínění oken)?
4. nemáte odkaz na nějaký internetový nástroj, kde by se toto nechalo „uživatelsky“ spočítat?
5. slýchávám názory, že běžný polystyren se z fasády po letech „odpaří“. Je tomu tak – existuje pro to nějaký důkaz, nebo je to jen lobby prodejců miner. vaty?
Pro představu uvedu co nejpřesněji skladbu konstrukcí a postupy:
1. přízemní RD, bungalov, 126 m2 zast. plochy, cca 102 m2 obytné plochy
2. obvodové zdivo Heluz Plus 44, U = 0,22, zděno na běžnou vápenocementovou maltu ve třech řadách s mezerami mezi řadami. Zdivo je založeno na prvním šáru Heluz Family 44 2v1 (plněné polystyrenem – kvůli podmrzání), U = 0,13.
3. sokl (ztracené bednění plněné betonem a kamenem) bude obložen extrud. polystyrenem 80 – 100 mm (obvodové zdivo je přesazeno o 100 mm přes sokl).
4. podlahy – vrstva 100 mm polystyrenu EPS + 50 mm systémové desky (v ní bude uloženo podl. topení) + 50 mm betonu.
5. ŽB věnec je obložen z obou líců fasádním polystyrenem. Z vnějšku 70 mm, z vnitřku 50 mm.
6. okna – trojsklo 4-12-4-12-4, 6ti komora, Uw = 1,0. Rámy jsou osazeny ve zdícím systému s obvodovými cihlami s „kapsami“ pro 30 mm polystyren.
7. strop – plochý, SDK, mezi stropními trámy bude vrstva cca 30 – 34 cm foukané minerální vaty.
Je mi jasné, že takto z textu nelze přesně určit, jak zateplit, ale budu rád za jakoukoli odpověď.
Pro jakékoli dotazy jsem k dispozici.
Děkuji předem a přeji hezký den.
Dobrý den.
Děkuji za Váš dotaz.
Obvodové zdivo Heluz Plus 44 je výrobcem navrženo na zdění obvodové stěny bez dalšího zateplování. Tomu odpovídá i způsob řešení založení zdiva polystyrénem plněnou cihlou pro přerušení tepelného mostu u podlahy a předsazení zdiva před základ, aby bylo možno zateplit sokl. Volba materiálu obvodových stěn a tepelných izolací vychází z předem stanovené energetické koncepce domu. Projekt nepředkládal nízkoenergetické řešení domu, což vyplývá z.Vašeho popisu skladeb a materiálů. Konstrukce jsou spíše navrženy na úrovni doporučení normy, nebo o něco lépe než doporučení. Na to, aby se dům dostal na nízkoenergetický standard, by plášť budovy musel být navržen na úroveň doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní budovy dle ČSN 730540. Pokud by se vypočítalo energetické hodnocení domu z hlediska měrné potřeby tepla na vytápění na rok, dům by se docela určitě nedostal pod 50 kWh/m2.rok. Tedy pokud není plánována rekuperace tepla z nuceného větrání. Takto navržené domy obvykle vycházejí v rozmezí 70 až 80 kWh/m2.rok.
Pokud se jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Použité zdivo je těsně nad běžným doporučením. Obdobně by to bylo, pokud by se z projektu vyčetly hodnoty U pro další skladby, především strop pod půdou a podlahu na terénu. Nejsou-li tyto výpočtu v projektu, požádejte projektanta, ať je dopočítá a porovná s normovými. Pokud by se pak měnila koncepce projektu na nízkoenergetický standard, muselo by se přidat i na těchto tepelných izolacích a hlavně by bylo potřeba věnovat další pozornost řešení detailů a tepelných mostů.
Na současný návrh jen zřejmě navrženo i vytápění, které je patrně podlahové a možná doplněné někde radiátory nebo lokálním topidlem. Důvodem pro nízkoenergetické řešení by bylo výrazné snížení potřeby tepla na vytápění a tedy i nižší výkon zdroje tepla dimenzování soustavy. Tedy spočítat si ekonomiku a návratnost, jak zmiňujete.
Takže v současné chvíli je na zvážení, zda vše měnit. Ale teď to ještě lze. Takže zateplovat spíše s tímto záměrem. Dané zdivo zateplit v malé tloušťce znamená riziko kondenzace na rozhraní zdivo a vloženého izolantu. Pokud by se dělalo, tak lze doporučit šedý děrovaný polystyrén, který je difúzně otevřenější, ale konkrétní skladba se musí na kondenzaci vyhodnotit, nedá se „od oka“ odhadnout.
Na špalety lze použít například fenolické desky (kooltherm apod.), které mají tepelnou vodivost kolem 0,022 W/m.K. Malá tloušťka zateplení špalety však tepelný most příliš nevylepší, jde nejen o λ, ale i tvar detailu. Běžný polystyrén se s fasády nevypaří. Na tzb-info, možná i jinde jsou možná různé orientační kalkulačky, ale výpočet je vždy individuální řešení, kde se zadává tvar domu a řada dalších údajů. Na novostavbu se zpracovával určitě průkaz energetické náročnosti, kde řada těch výpočtů již je, požádejte zpracovatele, ať Vám lepší porovnání dopočítá a porovnání provede.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Děkuji za Váš dotaz.
Obvodové zdivo Heluz Plus 44 je výrobcem navrženo na zdění obvodové stěny bez dalšího zateplování. Tomu odpovídá i způsob řešení založení zdiva polystyrénem plněnou cihlou pro přerušení tepelného mostu u podlahy a předsazení zdiva před základ, aby bylo možno zateplit sokl. Volba materiálu obvodových stěn a tepelných izolací vychází z předem stanovené energetické koncepce domu. Projekt nepředkládal nízkoenergetické řešení domu, což vyplývá z.Vašeho popisu skladeb a materiálů. Konstrukce jsou spíše navrženy na úrovni doporučení normy, nebo o něco lépe než doporučení. Na to, aby se dům dostal na nízkoenergetický standard, by plášť budovy musel být navržen na úroveň doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní budovy dle ČSN 730540. Pokud by se vypočítalo energetické hodnocení domu z hlediska měrné potřeby tepla na vytápění na rok, dům by se docela určitě nedostal pod 50 kWh/m2.rok. Tedy pokud není plánována rekuperace tepla z nuceného větrání. Takto navržené domy obvykle vycházejí v rozmezí 70 až 80 kWh/m2.rok.
Pokud se jedná o obvodovou stěnu a normové požadavky - závazná norma ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011) udává minimální požadovanou hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K). Pro nízkoenergetický standard je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ 0,18 až 0,12 (W/m2.K).
Použité zdivo je těsně nad běžným doporučením. Obdobně by to bylo, pokud by se z projektu vyčetly hodnoty U pro další skladby, především strop pod půdou a podlahu na terénu. Nejsou-li tyto výpočtu v projektu, požádejte projektanta, ať je dopočítá a porovná s normovými. Pokud by se pak měnila koncepce projektu na nízkoenergetický standard, muselo by se přidat i na těchto tepelných izolacích a hlavně by bylo potřeba věnovat další pozornost řešení detailů a tepelných mostů.
Na současný návrh jen zřejmě navrženo i vytápění, které je patrně podlahové a možná doplněné někde radiátory nebo lokálním topidlem. Důvodem pro nízkoenergetické řešení by bylo výrazné snížení potřeby tepla na vytápění a tedy i nižší výkon zdroje tepla dimenzování soustavy. Tedy spočítat si ekonomiku a návratnost, jak zmiňujete.
Takže v současné chvíli je na zvážení, zda vše měnit. Ale teď to ještě lze. Takže zateplovat spíše s tímto záměrem. Dané zdivo zateplit v malé tloušťce znamená riziko kondenzace na rozhraní zdivo a vloženého izolantu. Pokud by se dělalo, tak lze doporučit šedý děrovaný polystyrén, který je difúzně otevřenější, ale konkrétní skladba se musí na kondenzaci vyhodnotit, nedá se „od oka“ odhadnout.
Na špalety lze použít například fenolické desky (kooltherm apod.), které mají tepelnou vodivost kolem 0,022 W/m.K. Malá tloušťka zateplení špalety však tepelný most příliš nevylepší, jde nejen o λ, ale i tvar detailu. Běžný polystyrén se s fasády nevypaří. Na tzb-info, možná i jinde jsou možná různé orientační kalkulačky, ale výpočet je vždy individuální řešení, kde se zadává tvar domu a řada dalších údajů. Na novostavbu se zpracovával určitě průkaz energetické náročnosti, kde řada těch výpočtů již je, požádejte zpracovatele, ať Vám lepší porovnání dopočítá a porovnání provede.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice