Internetová poradna i-EKIS / odpověď
14.5.13 / dotaz č. 39915
Dobrý den, chtěl bych vás požádat o názor, který se týká zateplení starého rodinného domu. Dům je postaven se smíšeného zdiva (cihly, trople , kamen) o tloušťce 600 mm. V sočasné době je podřezán systémem HW Panty a nedochází k jeho vlhnutí. Chtěli by jsme jej zateplit ale nevíme který systém zateplení zvolit. Zajímalo by nás jestli je vhodné použít termoizolační omítky, nebo zvolit bezkontaktní popř. kontaktní zateplení. Tlouštka izolace z polystyrenu byla vypočtena na 100 mm.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Základní problém omezující volbu zateplení, tedy vlhkost zdiva, máte vyřešený. Kontaktní zateplovací systémy lze bezpečně použít na zdivo s vlhkostí do 5%, je tedy otázkou, zda se postupným vysycháním dosáhne této hodnoty. Určitým omezením je pak i obsah solí, které ve zdivu jsou. To se dá zjistit laboratorním vyhodnocením odebraných vzorků zdiva v různých výškách. Obvykle se hodnotí ve třech pozicích, cca 30 cm, 100 cm a 180 cm. Laboratorní rozbor něco stojí, ale některé firmy dodávající zateplovací systémy toto vyhodnotí v rámci dodání systému jako technickou pomoc a návrh bezplatně. Vhodným řešením pro starší smíšené zdivo jsou difúzně více otevřené kontaktní systémy ETICS. Jedná se o děrované desky na bázi EPS nebo šedého polystyrénu. Kontaktní zateplovací systém je jeden ucelený výrobek s předepsanými komponenty, které jsou zde svými difúzními vlastnostmi (lepidla a finální omítka) přizpůsobeny nízkými hodnotami difúzního faktoru, tedy jsou více paropropustné. Některé varianty lze použít až do vlhkosti 7%, jsou pro zdivo šetrné a celkem vhodné. Rozmyslet lze i to, že se ve vyšších partiích, kde je vlhkost a salinita již pod bezpečnou hranicí, použije běžný EPS nebo minerální vata.
Pod úrovní vložené dodatečné izolace z plechů v oblasti soklu ale vlhkost zůstává, je obtížnější navrhnout způsob zateplení soklové části s přesahem pod terén. Zkušenosti jsou takové, že pokud se sokl nezateplí, jsou povrchové teploty v interiéru u podlahy nízké a v zimním období zde často dochází ke kondenzacím a plísním. To je pak nepříjemné překvapení. Řešením je snížení vlhkosti pod úrovní izolace nějakým větraným systémem, například větracím kanálkem pod podlahou v interiéru. To se dá dobře provést v případě kdy se provádí i rekonstrukce podlahy v přízemí. Větrací kanálky mají přívod vzduchu z exteriéru v soklové části a jsou zaústěny de svislého potrubí s vyústěním nad střechu, aby vzniklo dostatečné proudění. Nad kanálkem musí být v podlaze dostatečná tloušťka tepelné izolace, která by měla být i v celé ploše podlahy (alespoň 16 cm EPS). Může se to zajistit například štěrkovým hrubým podsypem a flexibilními děrovanými hadicemi profilu 125 mm podél stěn. Vlastní sokl se obvykle zatepluje deskami z XPS, které jsou podloženy nopovou fólií, aby vlhkost z vnější strany soklu měla možnost někam vycházet. Vhodným řešením je jinak předsazený obklad soklu s větranou mezerou, za kterou je difúzně otevřená tepelná izolace, pod terén ale v každém případě musí přijít XPS.
Pokud by se na celou fasádu zvolil systém bezkontaktní, tedy větraný fasádní obklad s minerální izolací, pak se difúzně zdivo nijak neohrozí. Bude to však dražší varianta a dům se architektonicky změní, podle volby fasádního obkladu. Soklová část by byla řešena obdobně jako u kontaktního systému.
Dovolte mi ještě poznámku k navržené tloušťce izolace. V případě použití grafitového šedého EPS by 10 cm mohlo postačit, tepelná vodivost λ tohoto materiálu je 0,032 W/m.K. Ale u bílých EPS je λ 0,039 W/m.K, tloušťka by měla být kolem 14 cm, to platí i pro minerální vaty. Vychází to z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Uváděné tloušťky odpovídají dosažení střední, tedy doporučené hodnoty.
Termoizolační omítky z hlediska zateplení nemají žádný přínos, je to jen zlomek vylepšení pro dané zdivo v řádu několika málo %.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice
Základní problém omezující volbu zateplení, tedy vlhkost zdiva, máte vyřešený. Kontaktní zateplovací systémy lze bezpečně použít na zdivo s vlhkostí do 5%, je tedy otázkou, zda se postupným vysycháním dosáhne této hodnoty. Určitým omezením je pak i obsah solí, které ve zdivu jsou. To se dá zjistit laboratorním vyhodnocením odebraných vzorků zdiva v různých výškách. Obvykle se hodnotí ve třech pozicích, cca 30 cm, 100 cm a 180 cm. Laboratorní rozbor něco stojí, ale některé firmy dodávající zateplovací systémy toto vyhodnotí v rámci dodání systému jako technickou pomoc a návrh bezplatně. Vhodným řešením pro starší smíšené zdivo jsou difúzně více otevřené kontaktní systémy ETICS. Jedná se o děrované desky na bázi EPS nebo šedého polystyrénu. Kontaktní zateplovací systém je jeden ucelený výrobek s předepsanými komponenty, které jsou zde svými difúzními vlastnostmi (lepidla a finální omítka) přizpůsobeny nízkými hodnotami difúzního faktoru, tedy jsou více paropropustné. Některé varianty lze použít až do vlhkosti 7%, jsou pro zdivo šetrné a celkem vhodné. Rozmyslet lze i to, že se ve vyšších partiích, kde je vlhkost a salinita již pod bezpečnou hranicí, použije běžný EPS nebo minerální vata.
Pod úrovní vložené dodatečné izolace z plechů v oblasti soklu ale vlhkost zůstává, je obtížnější navrhnout způsob zateplení soklové části s přesahem pod terén. Zkušenosti jsou takové, že pokud se sokl nezateplí, jsou povrchové teploty v interiéru u podlahy nízké a v zimním období zde často dochází ke kondenzacím a plísním. To je pak nepříjemné překvapení. Řešením je snížení vlhkosti pod úrovní izolace nějakým větraným systémem, například větracím kanálkem pod podlahou v interiéru. To se dá dobře provést v případě kdy se provádí i rekonstrukce podlahy v přízemí. Větrací kanálky mají přívod vzduchu z exteriéru v soklové části a jsou zaústěny de svislého potrubí s vyústěním nad střechu, aby vzniklo dostatečné proudění. Nad kanálkem musí být v podlaze dostatečná tloušťka tepelné izolace, která by měla být i v celé ploše podlahy (alespoň 16 cm EPS). Může se to zajistit například štěrkovým hrubým podsypem a flexibilními děrovanými hadicemi profilu 125 mm podél stěn. Vlastní sokl se obvykle zatepluje deskami z XPS, které jsou podloženy nopovou fólií, aby vlhkost z vnější strany soklu měla možnost někam vycházet. Vhodným řešením je jinak předsazený obklad soklu s větranou mezerou, za kterou je difúzně otevřená tepelná izolace, pod terén ale v každém případě musí přijít XPS.
Pokud by se na celou fasádu zvolil systém bezkontaktní, tedy větraný fasádní obklad s minerální izolací, pak se difúzně zdivo nijak neohrozí. Bude to však dražší varianta a dům se architektonicky změní, podle volby fasádního obkladu. Soklová část by byla řešena obdobně jako u kontaktního systému.
Dovolte mi ještě poznámku k navržené tloušťce izolace. V případě použití grafitového šedého EPS by 10 cm mohlo postačit, tepelná vodivost λ tohoto materiálu je 0,032 W/m.K. Ale u bílých EPS je λ 0,039 W/m.K, tloušťka by měla být kolem 14 cm, to platí i pro minerální vaty. Vychází to z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,25 (W/m2.K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m2.K). Uváděné tloušťky odpovídají dosažení střední, tedy doporučené hodnoty.
Termoizolační omítky z hlediska zateplení nemají žádný přínos, je to jen zlomek vylepšení pro dané zdivo v řádu několika málo %.
Ing. J. Veselý, poradce, Energy Centre Č. Budějovice